MZV podpořilo kolaudaci Temelína, rakouský protest odmítlo

"V rámci melkského procesu už obě strany konstatovaly, že jeho cíle byly naplněny," řekla v souvislosti s protestním dopisem rakouské Opletalová. Podotkla, že Česko si melkského procesu velmi váží jakožto nástroje, který přispěl k nastolení atmosféry větší důvěry a k intenzivní výměně názorů o bezpečnostních standardech. "V této souvislosti se také v úterý uskutečnilo pravidelné zasedání pracovní skupiny pro jadernou energetiku na půdě SÚJB. Tam byla rakouská strana o provedení kolaudace ústně informována a následně dostane i písemnou informaci," informovala Opletalová.

Temelín byl po téměř šesti letech provozu zkolaudován v pátek a rozhodnutí nabylo v pondělí právní moci.

Kolaudací Temelína, o níž Rakousko nebylo oficiálně informováno, se možná bude zabývat tamní parlament na své příští schůzi 29. listopadu. Se společným prosazením rezoluce vyzývající rakouskou vládu k jednání o Temelínu s Prahou souhlasí i vládní lidová strana (ÖVP), která dosud s podporou podobné iniciativy váhala. Zelení vyzvali dosluhujícího kancléře Wolfganga Schüssela (ÖVP) k okamžité cestě do Prahy. Návrh příslušné parlamentní deklarace například obsahuje požadavek, aby byly předloženy důkazy o splnění všech bezpečnostních vylepšení, k nimž se Česká republika zavázala v mezinárodních dohodách. Návrh rovněž počítá s možností podat žalobu na Prahu v případě, že Česko příslušné potvrzení včas nepředloží.

Proti kolaudaci bude protestovat i sdružení Jihočeské matky. "Chceme podat odvolání proti rozhodnutí. Je nepravomocné," sdělila předsedkyně sdružení Monika Machová Wittingerová. Podle právní zástupkyně sdružení Radky Dohnalové zatím Jihočeské matky neobdržely žádné rozhodnutí o vyloučení z kolaudačního řízení, a proto zůstávají jeho účastníkem. O vyloučení nevládních organizací rozhodlo ministerstvo pro místní rozvoj.

"Dnes podáváme ke krajskému úřadu Jihočeského kraje žádost o doručení kolaudačního rozhodnutí a zároveň odvolání proti tomuto rozhodnutí," prohlásila Dohnalová.

Kolaudace Temelína začala před dvěma roky. Rozhodnutí nejprve pro první blok vydal krajský úřad koncem minulého roku. Proti němu se k ministerstvu pro místní rozvoj odvolala tři občanská sdružení. Podle ministerstva bylo ale jejich odvolání neodůvodněné, neboť neměly být účastníky řízení. Sdružení totiž mohou ze zákona mluvit do staveb jen jako ochránci životního prostředí. Kraj je proto letos z jednání vyloučil a jeho verdikt na konci října potvrdilo i ministerstvo.

Podle atomového zákona elektrárna ukončila zkušební provoz na podzim 2004, když obdržela od SÚJB povolení přejít na plný režim. Dokument povoluje provoz Temelína na deset let od spuštění štěpné reakce. U prvního bloku to znamená do roku 2010 a u druhého do roku 2012. Poté bude muset ČEZ získat nové povolení.

Investiční záměr na výstavbu jaderného zdroje v Temelíně, který počítal se stavbou čtyř bloků, byl vydán v únoru 1979, výstavba provozních objektů začala o osm let později. V roce 1990 byly z rozhodnutí vlády pozastaveny práce na plánovaném třetím a čtvrtém bloku. První blok elektrárny byl připojen k síti v prosinci 2000, druhý o dva roky později. Každý z bloků Temelína má instalovaný výkon 1000 megawattů.

Protestní akce proti výstavbě jaderné elektrárny v Temelíně pořádají od roku 1990 české i zahraniční ekologické iniciativy, několik let protestuje i sousední Rakousko. Vede je k tomu především obava z případných havárií a následného radioaktivního zamoření. Jako nejzávažnější důvod k zastavení výstavby Temelína je uváděn fakt, že leží v těsné blízkosti tektonického zlomu a v jedné ze seismicky nejhorších oblastí, dále, že nejsou dostatečné záruky bezpečnosti a spolehlivosti provozu jaderného zdroje.