Nulová spotřební daň na plyn pro dopravu urychlí investice

"Znovu otevřeme určité projekty, které kvůli daňovému zatížení plynu pro dopravu nesplňovaly ani minimální požadavky na dobu návratnosti. Počet pump se bude zvyšovat rychleji, než jsme předpokládali," řekl Václav Holovčák z firmy Bonett Bohemia, která patří mezi největší tuzemské subjekty stavící čerpací stanice na zemní plyn. Podle něj s největší pravděpodobností také dojde k rychlejší konverzi městské a příměstské dopravy na zemní plyn. Na něj v současnosti v tuzemsku jezdí jen zhruba 500 vozů, třetinu z nich tvoří právě autobusy MHD.

Nyní je v Česku 11 čerpacích stanic na zemní plyn a do konce letošního roku přibude dalších devět. Plynárenské společnosti se nedávno zavázaly, že do roku 2020 investují do výstavby sta pump asi jednu miliardu korun.

"Zrušení daně bylo pro další rozvoj užívání zemního plynu jako alternativní pohonné hmoty základním krokem. Zatím ale nepočítáme s nějakým velkým nárůstem spotřeby, přínos vidíme především v podpoře zemního plynu jako ekologického paliva," sdělil mluvčí společnosti RWE Transgas Martin Chalupský. Podíl zemního plynu na spotřebě pohonných hmot v tuzemsku by mohl i díky tomuto snížení do roku 2020 vzrůst z nynějšího půl promile na deset procent. Pokud se tak stane, znamenalo by to asi šestiprocentní podíl na celkové tuzemské spotřebě plynu.

Jaroslav Tománek z České plynárenské unie očekává postupně vyšší zájem spotřebitelů a dovozců, tak jako tomu bylo i v sousedních zemích, kde nulovou sazbu již řadu let mají. "Už jednáme i se společností Škoda Auto a prototyp auta této značky na zemní plyn by měl být představen ještě letos," uvedl. Mluvčí automobilky Evžen Krauskopf se dnes k této věci nevyjádřil. Podle dostupných informací má Škoda Auto vůz na plyn připraven u modelů Roomster a Octavia, a pokud bude zájem alespoň o tři tisíce těchto aut ročně, začne je sériově vyrábět.

V současnosti činí spotřební daň u kubíku zemního plynu pro dopravu 2,35 koruny. Nulová sazba by po schválení Senátem a prezidentem měla začít platit od příštího roku až do roku 2012, po kterém se začne postupně ve čtyřech etapách navyšovat. V roce 2020 by se měla dostat na současnou úroveň, ale za předpokladu, že EU sazbu nezmění.

Podíl zemního plynu na spotřebě pohonných hmot v tuzemsku by mohl i díky tomuto snížení do roku 2020 vzrůst z nynějšího půl promile na deset procent. Tomuto vývoji se budou muset přizpůsobit také klasické čerpací stanice pohonných hmot. "K zavádění alternativních zdrojů paliv přistupujeme s maximální vážností. Již od roku 1998 například prodáváme bionaftu a plánujeme, že v budoucnu rozšíříme sortimentní nabídku i o zemní plyn," konstatovala mluvčí společnosti Benzina Lenka Svobodová. Míní ale, že nárůst spotřeby plynu nebude příliš razantní, protože odpovídající vozový park je dosud poměrně úzký.

Pořizovací náklady vozů jezdících na zemní plyn jsou oproti klasickým automobilům asi o deset procent vyšší. Plynárenské firmy ale tvrdí, že provoz plynových automobilů je díky nižší ceně zemního plynu levnější, a investice se proto rychle vrátí. Zatímco cena litru benzinu se nyní pohybuje kolem 28 korun, odpovídající množství zemního plynu stojí 15 až 18 korun. Pokud motorista ročně najede zhruba 10.000 kilometrů, návratnost investice se v případě osobního automobilu pohybuje kolem pěti roků.