Návrh na revizi nájemních smluv je podle ČSSD neústavní

28.11.2006 | , Financninoviny.cz
Zpravodajství ČTK


Praha 28. listopadu (ČTK) - Návrh ministra pro místní rozvoj Petra Gandaloviče (ODS) na úpravu dekretů k regulovaným nájemním bytům na oboustranně a dobrovolně uzavírané nájemní smlouvy je podle poslance za ČSSD a předsedy Sdružení nájemníků Stanislava Křečka neústavní. Křeček to řekl na tiskové konferenci sociální demokracie.

Podle Křečka neexistují žádné bolševické dekrety k nájemním bytům s regulovaným nájemným, neboť všechny dřívější dekrety byly změněny na standardní nájemní smlouvy úpravou občanského zákoníku v roce 1992. Všichni tedy podle něj mají nějakou platnou nájemní smlouvu.

"Kdybychom nyní přistoupili na to, že po 15 letech řekneme, že to vlastně není pravda, že budeme přezkoumávat tyto nájemní smlouvy, byl by to zásah do získaných práv, nebo do práv, která byla získána. Byl by to neústavní krok, který prostě není možný," uvedl Křeček.

Gandalovič v neděli na Primě uvedl, že změna dekretů s nějakou "sociálně únosnou lhůtou" jinými slovy znamená, že nájemce bude muset přistoupit na smlouvu, kterou mu nabídne pronajímatel; zároveň připustil, že bude moci jít i o smlouvy na dobu určitou. Ministr si od změny zákona mimo jiné slibuje lepší pozici státu v nadcházejícím sporu s majiteli domů ve Štrasburku.

Situace se podle Křečka změnila, mnoho soukromých majitelů domů i obcí vystavila od té doby nové nájemní smlouvy. Zásah do smluv by podle něj vyžadoval změnu občanského zákoníku. "To by znamenalo změnit celou řadu ustanovení, přezkoumávat ty smlouvy, to je prostě vyloučeno," dodal.

Majitelé domů podali hromadnou stížnost k soudu ve Štrasburku a dožadují se odškodnění za ušlý zisk kvůli nízkému regulovanému nájemnému. Soud by měl začít rozhodovat o přijatelnosti jejich stížností příští měsíc. Česku hrozí, že pokud nakonec prohraje, bude muset zaplatit desítky miliard korun.

Podle Křečka by bylo spravedlivé, aby případné odškodnění dostali nejen současní majitelé domů, ale i původní vlastníci domů a restituenti, kteří nedokázali pro nízké nájemné správu domu zvládnout, a raději jej proto prodali.

Jako příklad uvedl fiktivní společnost s ručením omezeným, která koupila dům s regulovaným nájemným dobrovolně při znalosti aktuálního právního prostředí. "Mohla se svobodně rozhodnout, jestli to koupí, nebo ne. Proč zrovna tito lidé by měli být odškodňováni a neměli by být odškodněni lidé, kteří to získali restitucí, nebo to měli stále ve vlastnictví a byli omezováni ve svých právech?" uvedl Křeček.

Autor článku

 

Články ze sekce: Zpravodajství ČTK