Představa, že člověk nebude muset stát dlouhé fronty na úřadech a bude moci komunikovat s úřady přes počítač, se opět vzdálila. Vláda totiž odmítá poslanecký návrh zákona o elektronickém podpisu jako nekvalitní a připravuje vlastní verzi. V Poslanecké sněmovně tak s největší pravděpodobností budou bojovat dva návrhy proti sobě, což přijetí zákona oddálí. Zákon o elektronickém podpisu by měl postavit na stejnou úroveň
podpis psaný vlastní rukou a podpisem elektronickým. Každý člověk by mohl podat žádost na jakémkoli státním úřadě, aniž by vstal doma nebo v kanceláři od počítače.Žádost, kterou by napsal na počítači a elektronicky podepsal, by na úřad zaslal elektronickou poštou, takzvaným e-mailem. "Člověk si vybere společnost XY, která bude mít licenci k ověřování elektronických podpisů," vysvětluje jeden z předkladatelů zákona Vladimír Mlynář z Unie svobody. "V této organizaci mu proti občanskému průkazu vydají disketu
s programem, který si nainstaluje do počítače. Potom, když bude chtít poslat například žádost na finanční úřad, klikne na ikonku 'elektronicky podepsat' a na úřadě pomocí klíče, který bude veřejně k dispozici na internetu, poznají, kdo opravdu žádost podepsal," uvedl Mlynář. Aby nikdo nemohl disponovat cizím podpisem, bude "podpisový" program v počítači zabezpečen heslem, podobně jako je platební karta zabezpečena PIN kódem. Elektronické podpisy jsou dnes ve světě běžné, hlavně v USA.V tuzemsku používají podobné systémy některé banky, které nabízejí tzv. homebanking. "Protože však podobný zákon stále ještě není, musíme používat vlastní systém," říká mluvčí Investiční a Poštovní banky Jan Rezek. "Přijetí podobného zákona by nám velice pomohlo. Například už
dnes jsme schopni posílat výpisy z účtů e-mailem, musíme ale zároveň posílat poštou papírovou kopii, protože tu není zákon, který by řekl, že autorizovaný e-mail je totéž jako dopis," dodává Jan Rezek. Poslanecký návrh, jehož předkladateli jsou vedle Mlynáře Stanislav Gross (ČSSD), Ivan Langer (ODS) a Cyril Svoboda (KDU-ČSL) a na kterém se podle Mlynáře podíleli největší odborníci v zemi, tak asi vyjde naprázdno. "V konečné verzi jsme dokonce začlenili na sedmdesát návrhů, které se objevily ve veřejné diskusi na internetu," poznamenal Vladimír Mlynář. "To, že vláda náš zákon odmítla, jsem na jednu stranu očekával, na druhou stranu však musím říct, že jejich snaha o vytvoření vlastního zákona není nic jiného než truc," komentoval postup vlády Mlynář."Zákon je
potřeba, a než vláda přijde se svým, může to trvat věčnost. Jeho vydání má už v plánu dva roky," dodal. "Vláda vůbec neposuzuje zákony podle toho, kdo je podává," říká vicepremiér Pavel Rychetský s poukazem na to, ze jedním z předkladatelů je místopředseda ČSSD Stanislav Gross. "Tento návrh zákona má prostě podle většiny ministerstev legislativně-technické nedostatky, a proto připraví vláda vlastní. Přijímat zákon, který nebude dostatečně funkční, je zbytečné," dodává Rychetský. "První verzi našeho návrhu zákona už Úřad pro státní informační systém pana Berky, který má tento návrh připravit, vládě předložil," říká ministr financí Pavel Mertlík. "Vláda tuto verzi vrátila k přepracování a doufáme, že konečná verze bude hotová do konce února," uvedl Mertlík.Zdroj: MF Dnes z 23. 12. 1999
Citroën ID/DS: Je francouzská „Bohyně“ pokrok, nebo exhibicionismus? Vydali jsme se po stopách jejího vývoje
Fiat Panda se vrací trh. Design si přebrala od jedné italské budovy, následovat bude mnoho dalších Fiatů
Čínským automobilkám končí žně s podezřele levnými elektromobily. EU zásadně zvedá clo, nejvíce na to doplatí MG
Není výprodej jako výprodej. Ve Švédsku doprodává Škoda skladový Kodiaq s cenou nižší o stovky tisíc než u nás
Další elektromobil za hubičku: Na trh míří elektrický Hyundai Inster. Postaví se Dacii Spring, nabídne dojezd 355 km
