Co musíte vědět o zkráceném úvazku, než na něj nastoupíte

06.06.2018 | , Finance.cz
DANĚ


Vracíte se po rodičovské dovolené zpátky do práce a přemýšlíte o zkráceném úvazku? Potřebujete skloubit rodinu a zaměstnání? Co na to říká zákoník práce?

Pokud jste se poslední dobou dívali po portálech s nabídkami prací, mohli jste si všimnout, že zkrácený úvazek je nabízen čím dál častěji. Díky takovému pokroku pak mají možnost najít si práci i lidé, kteří z nejrůznějších důvodů nemohou dodržovat klasickou pracovní dobu, tj. minimálně 8 hodin denně, (např. ze zdravotních důvodů) anebo třeba kvůli rodině ani nechtějí. Časovou úpravu směn pak můžete žádat i po zaměstnavateli, u kterého jste doposud jeli naplno. Ne vždy vám ale musí vyhovět.

Kdo má nárok na úpravu pracovní doby?

Na zkrácení úvazku mají podle § 241 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb. nárok tyto osoby:

  • Těhotné ženy
  • Zaměstnanci a zaměstnankyně pečující o dítě do 15 let věku (bez ohledu na jeho samostatnost a zdravotní stav)

Zaměstnavatel jim pak podle zákoníku práce musí vyhovět. Výjimku tvoří pouze ty případy, ve kterých by došlo k vážnému narušení pracovního provozu. Ty zákon sice přesně nedefinuje, ale přesto mezi ně nemůžeme zařadit fakt, že se mu to aktuálně nehodí. Stejně tak žádosti nelze nevyhovět jen proto, že by se musel hledat další člověk, který by svým výkonem dorovnal chybějící hodiny.

Zamítnutí z provozních důvodů je navíc nutno patřičně odůvodnit. Plno zaměstnancům je v takové situaci doporučováno, aby se v případě potíží obrátili na inspektorát práce, eventuelně jej před šéfem jen zmínili. Za porušení zákoníku práce by mu totiž hrozila pořádná peněžní pokuta.

Zkrácený úvazek – žádost, pojištění, dovolená, důchod

zdroj: Shutterstock

Poloviční úvazek a dovolená

Mnoho lidí se obává, že díky polovičnímu úvazku budou mít i poloviční dovolenou. Ne vždy tomu tak ale bude. Pokud osoba pracuje na zkrácený úvazek a dochází do práce každý den, náleží jí minimálně čtyřtýdenní dovolená stejně jako zaměstnancům na HPP. Výchozí zde nebude délka směny, ale počet dnů v týdnu, které tráví v práci.

Jestliže tedy zaměstnanci, kteří mají zkrácený úvazek, chodí do práce jen některé dny v týdnu, je třeba počítat s tím, že se jim původní 20denní dovolená úměrně zkrátí.

Zkrácený úvazek a pojištění

Pojištění zaměstnance je počítáno z hrubé mzdy. Zbytek do počtu musí doplatit zaměstnavatel. V praxi to pak vypadá takto:

 

Zaměstnanec

Zaměstnavatel

Zdravotní pojištění

4,5 %

9 %

Sociální pojištění

6,5 %

25%

Zdravotní pojištění je pro každého povinné. U zkrácených úvazků ale může být háček ve výši mzdy. Zdravotní je totiž počítáno z minimálního vyměřovacího základu, čili z minimální mzdy, která v roce 2018 činí 12 200 Kč. Měsíční odvod z ní je 1 647 Kč. Pokud tedy osoby pracující na poloviční či jinak zkrácený pracovní úvazek na minimální mzdu nedosáhnou, budou muset počítat s tím, že bude nutné zbytek pojistného do minima doplatit z vlastní kapsy. Výjimku zde tvoří pouze státní pojištěnci jako např. studenti do 26 let, osoby na rodičovské dovolené nebo důchodci.

Sociální pojištění na OSSZ doplácet nemusíte. To je totiž v tomto případě odváděno z reálně dosaženého výdělku a žádné minimální odvody zde pro zaměstnance neexistují.

Jak méně hodin v práci ovlivní důchod?

Kratší úvazek se úplně stejně jako plný počítá do důchodu. Žádný rok na něm tedy neztratíte. Je zde ale důležité zmínit, že pro výpočet výše důchodu je stěžejní i mzda, kterou pobíral zaměstnanec. Vzhledem k tomu, že je v naší situaci nižší než při HPP, lze očekávat i nižší starobní důchod.

Práce přesčas?

Obrovskou výhodou u zkrácených úvazků je fakt, že lidem, kteří takto pracují, nemůže zaměstnavatel nakázat práci přesčas. Pokud byste chtěli mít přesčas z vlastní vůle, ani o něm nepřemýšlejte. Jestliže pracujete pouze 4 hodiny denně, za pátou navíc nedostanete vůbec nic. Ptáte se proč? Protože práce přesčas je nad rámec oficiálně stanovené pracovní doby, do které vy nespadáte, protože pracujete méně hodin než ostatní. Čas navíc by vám byl tedy proplacen pouze v případě, že byste pracovali déle než 8 hodin.

Jak zažádat o zkrácení úvazku?

Jestliže se po mateřské nebo rodičovské dovolené či třeba z důvodu pracovní neschopnosti vracíte zpět do zaměstnání, požádejte o úpravu pracovní doby až po nástupu. Žádost podejte písemně a nezapomeňte do ní zanést hlavní důvody, proč o úpravu pracovní doby žádáte. Moc se ale nerozepisujte a buďte spíše konkrétní. Rovnou navrhněte, jak si zkrácení představujete a kolik hodin denně/dní v týdnu jste schopni pracovat a jak.


Čtěte také:



Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 5
Hlasováno: 12 krát

Články ze sekce: DANĚ



Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie.