Co je dobré vědět o nároku na odstupné při výpovědi pro nadbytečnost?

18.05.2020 | , Finance.cz
DANĚ


I když je vývoj pandemie v České republice příznivý, nelze jí upřít, jak moc se podepsala na zaměstnanosti obyvatel. Také jste dostali výpověď? Kdy vám náleží odstupné?

Mnoho zaměstnanců dostalo výpověď pro nadbytečnost kvůli omezení provozu. A i když mnoho firem a podniků opět může otevřít své provozovny, není zaručeno, že se „udrží“. Výpovědi z organizačních důvodů tedy mohou pokračovat i v blízké budoucnosti. Přečtěte si proto užitečné informace, které by měl znát každý zaměstnavatel, ale hlavně i zaměstnanec.

Kdy a za co náleží odstupné pří výpovědi ze zaměstnání?

Nárok na odstupné blíže definuje § 67 zákoníku práce č. 262/2006 Sb. Zaměstnanec může dostat výpověď nejen kvůli dlouhodobému porušování pracovních povinností, ale i z tzv. organizačních důvodů. Ty jsou pro změnu vymezeny v § 52. Patří sem:

  • zaměstnavatel anebo jeho část se přemísťuje,
  • zaměstnavatel anebo jeho část se ruší,
  • zaměstnanec se stane nadbytečným (dojde ke změně úkolů, technického vybavení anebo ke snižování stavů, popř. k jiným organizačním změnám).

Pokud pak pracovník obdrží výpověď kvůli některému z výše uvedených důvodů, vzniká u něj nárok na odstupné.

Čtěte také: Kdy vás zaměstnavatel může vyhodit na hodinu?

Jak vysoké je odstupné?

Výše odstupného je rozčleněna podle délky trvání pracovního poměru. Pokud pracovní poměr trval méně než jeden rok, náleží zaměstnanci jednonásobek průměrného výdělku. U pracovního poměru, který trval jeden až dva roky, náleží zaměstnanci dvojnásobek průměrného výdělku, a teprve až v případě pracovního poměru o délce minimálně dva roky náleží zaměstnanci trojnásobek průměrného výdělku.

Dojde-li ke skončení pracovního poměru ze zdravotních důvodů zaměstnance (§ 52 písm. d) zákoníku práce), náleží zaměstnanci odstupné ve výši dvanáctinásobku jeho průměrného výdělku, a to bez ohledu na délku jeho pracovního poměru. Musí však jít o úraz nebo nemoc z povolání.

Započítává se přitom i období, kdy trval u téhož zaměstnavatele předchozí pracovní poměr. Doba mezi jeho ukončením a navázáním nového pracovněprávního vztahu však nesmí být delší než 6 měsíců.

Odstupné a výpověď dohodou, DPP, jak se počítá

Zdroj: Shutterstock

Z čeho se vypočítává odstupné?

Výše odstupného se vypočítává z průměrného měsíčního výdělku. Zákoník práce pak stanovuje pouze minimální výši odstupného, ale zároveň umožňuje smluvně částku zvýšit, případně stanovit odstupné i z jiného než zákonného důvodu.

Ukončení pracovního poměru dohodou a nárok na odstupné

Odstupné náleží zaměstnanci i při skončení pracovního poměru dohodou. Ta však musí být z organizačních důvodů.

Zaměstnanec by si měl uvedení nároku na odstupné ohlídat v písemné dohodě o rozvázání pracovního poměru. V dohodě by měl být zmíněn důvod výpovědi a na základě kterého paragrafu se pracovní poměr rozvazuje.

Čtěte také: Kdy vás zaměstnavatel nemůže vyhodit?

Odstupné a pracovní dohody

Zaměstnanci, kteří si vydělávají prostřednictvím dohody o pracovní činnosti anebo dohody o provedení práce, mají menší legislativní ochranu než osoby pracující na hlavní pracovní poměr včetně zkrácených úvazků. U pracovníků na DPP nebo DPČ nárok na odstupné nevzniká.

Odstupné a výpověď ve zkušební době

Zaměstnanci, který dostane výpověď ve zkušební době, odstupné nenáleží. Pokud se pracovní poměr rozhodne v této lhůtě ukončit zaměstnavatel, nemusí rozvázání jinak odůvodnit.

Kdy se odstupné vyplácí?

Odstupné musí být zaměstnavatelem v plné výši vyplaceno v nejbližším výplatním termínu. Zaměstnanec se však může se zaměstnavatelem písemně dohodnout, a to např. na vyplacení odstupného v den skončení pracovního poměru anebo v pozdějším termínu.

TIP: Sledujte Finance.cz na Facebooku

Zdroj: Comm Lab

 


Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 4
Hlasováno: 5 krát

Články ze sekce: DANĚ



Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie.