Průměrná mzda v roce 2021: jak na mzdy dopadl koronavirus? Jaká je průměrná mzda u našich sousedů?

07.06.2021 | , Finance.cz
DANĚ


Jaká je výše průměrné mzdy v Česku a v sousedních zemích? Jaký dopad měl na průměrnou mzdu koronavirus? A jaký bude její další vývoj v roce 2021?

Dle údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) meziročně vzrostla průměrná mzda v Česku o 3,2 % na 35 285 Kč, což jsou údaje za 1. čtvrtletí roku 2021.

Průměrná hrubá mzda se tedy meziročně zvýšila o 1 089 Kč. Nicméně 2/3 zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosahují.

Česká průměrná mzda je 

Zdroj: Depositphotos

Průměrná mzda 2021 v Česku - reálný růst

Jak uvádíme výše, tak průměrná mzda dosahuje v 1. čtvrtletí tohoto roku aktuálně hodnoty 35 285 Kč.

Za 1. čtvrtletí 2021 se spotřebitelské ceny zvýšily o 2,2 %, reálně tak mzda vzrostla o 1,0 %. Objem mezd se zvýšil o 1,7 %, počet zaměstnanců poklesl o 1,4 %.

Proti předchozímu čtvrtletí činil růst průměrné mzdy v 1. čtvrtletí 2021 po očištění od sezónních vlivů 0,6 %.

Nejvyšší úrovně v rámci ČR dosahuje průměrná hrubá mzda v Praze, kde lidé průměrně brali 44 432 Kč hrubého. V žádném dalším kraji průměrná mzda nepřekročila hranici 40 tisíc Kč.

Nejnižší úrovně dosahuje průměrná hrubá mzda v Karlovarském kraji, kde průměrné výdělky činily 30 148 Kč hrubého.

S porovnáním se 4. čtvrtletím 2020 vzrostla průměrná mzda po očištění od sezonních vlivů o 0,6 %.

Růst mezd zpomalil, což bylo způsobeno pandemii koronaviru (a pobytu řady zaměstnanců na ošetřovném), dále také zrušením superhrubé mzdy, což samo o sobě zaměstnancům zvýšilo čistou mzdu a zaměstnavatelé, tak nebyli příliš tlačení k růstu mezd.

Tip: Kolik činila průměrná mzda v roce 2019?

David Marek další vývoj průměrné mzdy komentuje takto:„S odezníváním pandemie a opětovným zrychlením růstu ekonomiky se otevře prostor také k rychlejšímu růstu mezd. Ostatně situaci na trhu práce pandemie zásadně nezměnila. Úřady práce stále evidují více volných míst než uchazečů o zaměstnání. Za celý letošní rok počítáme s růstem průměrné mzdy o 3-4 procenta."

Vývoj mezd byl nerovnoměrný, ve většině odvětví průměrná mzda rostla, nicméně v pohostinství či kultuře byl zaznamenán pokles mezd, což David Marek, hlavní ekonom společnosti Deloitte, hodnotil takto:

„Realitní horečka a růst domů a bytů pomohly k růstu průměrné mzdy realitních makléřů. Průměrná mzda v odvětví činnosti v oblasti nemovitostí meziročně stoupla o 12,2 procenta. Lékařům a zdravotnímu personálu pomohly odměny za vytížení během pandemie, průměrná mzda v odvětví zdravotní a sociální péče stoupla o 11,3 procenta. Naopak v odvětvích, která kvůli pandemii zůstala prakticky zavřená nebo silně omezená, mzdy klesaly. Průměrná mzda v odvětví kulturní, zábavní a rekreační činnosti se meziročně snížila o 5,1 procenta. Průměrná mzda v personálu restaurací a hotelů klesla o 2,6 procenta."

Tip: Vypočtěte si čistou mzdu v naší kalkulačce

Medián mezd v Česku - nejčastěji lidé brali téměř 30 tisíc korun

Medián mezd (střední hodnota mezd) meziročně o 2,5 % na 29 867 Kč. Česká republika dlouhodobě patří mezi nejvíce rovnostářské země z hlediska rozložení výši mezd. Celkem 80 % zaměstnanců pobíralo mzdu mezi 15 430 Kč a 56 423 Kč. 

Bohužel, nadále je značný rozdíl v odměňováním u mužů a žen, medián mezd u mužů činil 32 235 Kč a u žen 27 237 Kč. Ženy berou na stejných či podobných pozicích méně jako muži, přibližně o 20 %. Nicméně průměrná mzda u žen rostla rychleji, protože ženy častěji pracovaly v oborech, které byly významně postiženy pandemií koronaviru (zdravotnictví a školství), což se odrazilo ve vyšším růstu jejich mezd.

Pokud se podíváme na to, ve kterých oborech jsou mzdy nejvyšší, tak průměrná mzda v informačních a komunikačních činnostech přesáhla 66 tisíc Kč, dalším výnosným oborem bylo peněžnictví a pojišťovnictví, kde průměrná mzda dosahuje téměř na 62 tisíc Kč.

Na chvostu průměrných mezd jsou zaměstnanci pracující v sektorech ubytování, stravování a pohostinství, kde je průměrný výdělek ménší než 20 tisíc Kč.

Průměrná mzda v Německu, Rakousku, Polsku a na Slovensku

Průměrná mzda na Slovensku vzrostla meziročně o 3,5 %, tedy 38 eur (970 Kč) a v 1. čtvrtletí 2021 měla hodnotu 1 124 eur (28 610 Kč). Česká průměrná mzda je tedy o 23 % vyšší.

Průměrná mzda v Polsku meziročně výrazně vzrostla, a to 6,6 %, tedy o 350 zlotých (2 001 Kč). V 1. čtvrtletí 2021 měla hodnotu 5 682 zlotých (32 490 Kč), česká průměrná mzda je o cca 8 % vyšší.

Průměrná mzda v Německu v roce 2020 činila 4 342 EUR, tedy 110 500 Kč, česká průměrná mzda netvoří ani třetinu průměrné mzdy německé (necelých 32 %)

Průměrná mzda v Rakousku v roce 2020 činila 4 055 EUR, tedy 103 200 Kč, česká průměrná mzda má výši přibližně 34 % té rakouské.

Jaké je zdanění práce v Česku ve srovnání se světem?

Zdanění mzdy v Česku meziročně pokleslo kvůli zrušení superhrubé mzdy a růstu slevy na poplatníka, což nás v rámci členských zemí OECD řadí přibližně do poloviny pelotonu zdanění práce. V ČR zdanění práce dosahuje necelých 40 %, na Slovensku je o něco vyšší a činí 41,2 %.

Naopak nejvyšší zdanění práce je v zemích západní Evropy, v Itálii, Francii, Rakousku, Německu a Belgii dosahuje zdanění práce u zaměstnance pracujícího za průměrnou mzdu více než 45 %.

Ze sousedních zemí je nejnižší zdanění práce v Polsku, kde dosahuje 34,8 %.

Zdanění práce v zemích OECD za rok 2020
(u průměrné mzdy, při uplatnění pouze základní daňové slevy)

Země

Zdanění práce  (v %)

Chile

7,0

Nový Zéland

19,1

Mexiko

20,2

Švýcarsko

22,1

Izrael

22,4

Korea

23,3

Austrálie

24,4

USA

30,1

Kanada

30,4

Velká Británie

30,8

Island

32,3

Irsko

32,3

Japonsko

32,7

Polsko

34,8

Dánsko

35,2

Norsko

35,8

Nizozemí

36,4

Litva

36,9

Estonsko

36,9

Lucembursko

37,5

Španělsko

39,3

Turecko

39,7

Česko*

39,8

Řecko

40,1

Slovensko

41,2

Finsko

41,2

Portugalsko

41,3

Lotyšsko

41,8

Švédsko

42,7

Slovinsko

42,9

Maďarsko

43,6

Itálie

46,0

Francie

46,6

Rakousko

47,3

Německo

49,0

Belgie

51,5

*u Česka je uvedena aktuální hodnota roku 2021
Zdroj: OECD

 


Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 4
Hlasováno: 26 krát

Články ze sekce: DANĚ