Mohou mít osoby v paušálním režimu další příjem?

Do paušálního režimu šlo prvně vstoupit teprve v roce 2021. V podstatě se tedy pořád jedná o novinku, která je upravena v § 2a zákona o daních z příjmu, a ve které ale řada osob nemá vůbec jasno. Pojďme se společně podívat, co byste měli vědět, pokud máte vyjma samostatné výdělečné činnosti ještě další příjmy:

• Jak funguje paušální daň?
• Lze se ještě letos přihlásit k paušální dani?
• Kdo se nemůže přihlásit do paušálního režimu?
• Režim paušální daně a příjmy mimo podnikání
• Kdy můžete být s činností vedlejší v paušálním režimu
• Příjem z pronájmu a daňové přiznání
• Kdy lze mít příjmy vyšší než 1 milión?

Jak funguje paušální daň?

Paušální daň je jednotná měsíční platba finančnímu úřadu. Zahrnuje v sobě částku zdravotního pojištění, pojištění sociálního a daně z příjmu fyzických osob. Díky přihlášení se do paušálního režimu a úhradě této daně již osoba samostatně výdělečně činná nemá povinnost podat daňové přiznání a přehledy zdravotní pojišťovně a okresní správě sociálního pojištění.

Výše měsíční paušální daně v roce 2022 činí 5 994 Kč. Tu částku tvoří:

• důchodové pojištění - 3 267 Kč,
• zdravotní pojištění - 2 627 Kč,
• daň z příjmů fyzických osob - 100 Kč.

Částka paušální daně se každý rok na základě zvyšování minimálních záloh pro OSVČ zvyšuje.

Dobré je vědět, že plátci paušální daně nemohou uplatňovat odečitatelné položky, které snižují daňový základ ani daňové slevy, které pro změnu snižují již vypočtenou daň z příjmů, nemohou rovněž uplatnit daňové zvýhodnění na děti a z něj plynoucí daňový bonus. Tento typ zdanění je tedy výhodný zejména pro osoby, které řadu slev či zvýhodnění neuplatňují.

Čtěte také: Jak se přihlásit nebo odhlásit z režimu paušální daně?

Zdroj: Deposithotos

Lze se ještě letos přihlásit k paušální dani?

Pro rok 2022 se již registrovat do paušálního režimu nelze. Přihlášky se mohly podávat nejpozději do 10. ledna. Do režimu se mohou přihlásit jen osoby, které začínají podnikat.

Kdo se nemůže přihlásit do paušálního režimu?

Ze zákona se jedná o osoby, které jsou registrované k DPH anebo jsou plátci DPH. Dále se nemohou přihlásit ani ti, jejichž roční příjem je vyšší než 1 000 000 Kč. Nesmí se také jednat o společníky veřejné obchodní společnosti ani o komplementáře komanditní společnosti.

OSVČ, proti kterým je vedeno insolvenční řízení, se do režimu také nemohou přihlásit.

Často se také uvádí, že v paušálním režimu nemohou být ti živnostníci, kteří podnikají prostřednictvím činnosti vedlejší. To ale není vždy tak úplně pravda.

Režim paušální daně a příjmy mimo podnikání

Není podmínkou, že by byla činnost vedlejší zakázána. Nesmí se však jednat o činnost vedlejší z důvodu toho, že si OSVČ vydělává i prostřednictvím závislé činnosti, kde je z příjmů odváděna zálohová daň. Příjmy, ze kterých je odvedena daň srážková, poté ničemu nevadí.

Čtěte také: Kdy bude vaše výdělečná činnost vedlejší?

Kdy můžete být s činností vedlejší v paušálním režimu

Z vymezení zákona jasně vyplývá, že paušální daň mohou uplatňovat, jestliže se do režimu řádně přihlásily, OSVČ podnikající na činnosti vedlejší, jestliže:

• mají příjmy ze závislé činnosti (zaměstnání nebo brigády), které jsou zdaňovány srážkou podle zvláštní sazby daně,
• pobírají starobní důchod,
• pobírají invalidní důchod pro invaliditu prvního, druhého nebo třetího stupně,
• jsou na mateřské nebo rodičovské dovolené,
• podnikají při studiu
• apod.

Příjem z pronájmu a daňové přiznání

Příjmy z pronájmu nejsou překážkou pro vstup do paušálního režimu. Nicméně jestliže tyto příjmy u poplatníka přesáhnou částku 15 000 Kč, přestává být daň rovna paušální dani. To znamená, že OSVČ bude muset podat daňové přiznání a přehledy pro pojišťovnu a OSSZ a vypořádat tak daň z příjmů a pojistné.

Čtěte také: Jak se daní pronájem?

Kdy lze mít příjmy vyšší než 1 milion Kč?

Ve výjimečných případech mohou mít osoby v režimu paušálního zdanění i vyšší příjem než 1 000 000 Kč. Jedná se ale o případy, kdy je tento příjem osvobozen od daně, není předmětem daně anebo pokud je z něj daň vybrána srážkou.

Čtěte také: Kdy musí OSVČ v paušálním režimu podat přehled OSSZ?