Kdo má starobní důchod nižší než 13 tisíc korun?

Měsíční částka starobního důchodu závisí na získané době pojištění v celých ukončených letech a průměrné mzdě za odpracované roky v současné hodnotě. Při odchodu do předčasného důchodu ještě závisí na krácení za předčasnost. Při výpočtu starobního důchodu přitom platí, že osobní vyměřovací základ může být nižší než minimální mzda a minimální doba pojištění musí být alespoň 35 let.

Po mimořádných valorizacích má většina starobních důchodců měsíční penzi vyšší než 13 000 Kč, ale přesto jsou případy, kdy tomu tak není.

V minulém roce proběhly dvě mimořádné valorizace, tudíž bylo nejvýhodnější odejít do důchodu. Pro představu uvádíme, jak se meziročně snížila výše důchodu při zachování stejných vstupných proměnných, tedy doby pojištění a vyměřovacího základu.

Podívejme se na případy, kdy penze nebude ani 13 000 Kč.

• Mezery v pojištění
• Nízké rozhodné příjmy
• OSVČ platící minimální platby na SP
• Odchod do předčasného důchodu příliš brzy

Zdroj: Depositphotos

Mezery v pojištění

Paní Anna má osobní vyměřovací základ (průměrnou hrubou mzdu za odpracované roky) ve výši 15 000 Kč a získala dobu pojištění pouze v minimálním rozsahu 35 let. Paní Anna měla mezery v pojištění, proto došlo k rozmělnění jejího osobního vyměřovacího základu a průměrná hrubá mzda za odpracované roky činí pouze 15 000 Kč, přestože v letech, kdy pracovala, měla hrubou měsíční mzdu vyšší.

V průběhu pojištění tedy měla paní Anna roky, kdy nepracovala a nesplňovala žádnou z náhradních dob pojištění. Anně byl proto přiznán starobní důchod ve výši 12 497 Kč.

Nízké rozhodné příjmy

Paní Zuzana pracovala dlouhé roky pouze na zkrácený úvazek s velmi nízkou hrubou mzdou nebo měla odměnu z dohody o provedení práce lehce nad 10 000 Kč, popřípadě si platila minimální dobrovolné důchodové pojištění. Přestože paní Zuzana získala vysokou dobu pojištění v rozsahu 46 let, její osobní vyměřovací základ je pouze 11 500 Kč. Paní Zuzaně je v září přiznán měsíční starobní důchod 12 558 Kč. Takto nízký osobní vyměřovací základ však rozhodně není v praxi běžný.

OSVČ platící minimální platby na sociální pojištění 

Pan Martin dlouhodobě vykonával samostatnou výdělečnou činnost, přičemž po celé roky platil minimální měsíční zálohy na sociální pojištění. Při platbách minimálních záloh je nutné počítat s velmi nízkým starobním důchodem. Vždyť minimální měsíční záloha na sociální pojištění v letošním roce ve výši 2944 Kč odpovídá hrubé měsíční mzdě ve výši 10 082 Kč.

Pan Martin má tedy osobní vyměřovací základ ve výši 12 300 Kč a získal dobu pojištění v rozsahu 43 let. Měsíční starobní důchod pana Martina bude tedy 12 557 Kč.

Odchod do předčasného důchodu příliš brzy

Pan Zdeněk odešel do předčasného důchodu dříve o 4 roky před dosažením řádného důchodového věku. Občané mající řádný důchodový věk vyšší než 63 let mohou do předčasného důchodu odejít nejdříve v 60 letech. Krácení u předčasného důchodu se provádí za každých započatých 90 kalendářních dní předčasnosti. Krácení v případě pana Zdeňka se provede za 17 započatých 90 kalendářních dní. V takovém případě činí krácení předčasného důchodu 21,9 % výpočtového základu.

Osobní vyměřovací základ pana Zdeňka je 25 000 Kč a získal dobu pojištění 42 let. Panu Zdeňkovi je tak v září přiznán předčasný důchod v měsíční částce 12 794 Kč.

Závěrem

Přestože v Česku může být aktuálně přiznán starobní důchod nižší než 13 000 Kč, jedná se o zvláštní situace, jak jsme si ukázali ve vybraných případech. Lidé, kteří celý život pracovali alespoň za minimální mzdu a nemají mezery v pojištění, mají řádný starobní důchod vyšší než 15 000 Kč. Vždyť při získání 45 let pojištění a výši osobního vyměřovacího základu na úrovni aktuální minimální mzdy ve výši 17 300 Kč činí měsíční starobní důchod přiznaný v září 16 387 Kč.

Čtěte také:

Lze s podprůměrnou mzdou dosáhnout na průměrný důchod?

Kdy máte nárok na placené volno kvůli lékaři?