Jak přivýdělky k zaměstnání ovlivní vaše daňové povinnosti

16.10.2023 | , Finance.cz
DANĚ


Řada zaměstnanců si ke svému hlavnímu zaměstnání různě přivydělává. Jak se liší daňové povinnosti, pokud příjem z přivýdělku plyne z pracovních dohod, zkráceného úvazku, samostatné výdělečné činnosti nebo z nájmu?

Pro některé zaměstnance je druhý pravidelný příjem nutností, aby vůbec finančně vyšli, pro jiné způsobem, jak zvýšit svojí životní úroveň. Podívejme se na další příjmy zaměstnance daňovou optikou ve vybraných příkladech.

Zdroj: Shutterstock

Příklad 1: Zaměstnanec a brigáda na DPP

Pan Jaroslav pracuje na hlavní pracovní poměr pro zaměstnavatele XY a současně si přivydělává pro zaměstnavatele AB na dohodu o provedení práce s hrubou měsíční odměnou 10 000 Kč. Pan Jaroslav má u zaměstnavatele XY podepsáno prohlášení k dani a při výpočtu čisté mzdy uplatňuje slevu na poplatníka, z hrubé mzdy je panu Jaroslavovi odvedena zálohová daň z příjmů, sociální a zdravotní pojištění.

Z dohody o provedení práce je panu Jaroslavovi sražena pouze 15procentní srážková daň, sociální a zdravotní pojištění neplatí. Když je hrubá odměna z dohody o provedení práce 10 000 Kč a méně, neplatí se z ní sociální ani zdravotní pojištění. Všechny daňové slevy a daňové odpočty využije pan Jaroslav pro příjmy od zaměstnavatele XY, nevyplatí se mu tedy dobrovolné podání daňového přiznání, neboť srážkovou daň z dohody o provedení práce nemůže dostat zpět. Pan Jaroslav má odvodem srážkové daně splněny všechny daňové povinnosti a může zaměstnavatele XY požádat o roční zúčtování daně.

Tip: Kalkulačka DPP a DPČ na rok 2023

Příklad 2: Dvě zaměstnání na zkrácený úvazek

Zaměstnankyně Alena pracuje pro dva zaměstnavatele na zkrácený úvazek. Z obou zaměstnání je paní Aleně odvedena zálohová daň z příjmů, sociální a zdravotní pojištění. Prohlášení k dani může mít podepsáno pouze u jednoho zaměstnavatele, u kterého uplatní slevu na poplatníka a daňové zvýhodnění na dceru.

Paní Alena má alespoň v jednom měsíci roku 2023 příjem od dvou zaměstnavatelů současně, ze kterého se platí zálohová daň z příjmů. Paní Alena tedy nemůže požádat ani jednoho zaměstnavatele o roční zúčtování daně a musí si sama podat daňové přiznání za rok 2023.

 

Příklad 3: Podnikající zaměstnanec

Zaměstnanec Robert si přivydělává výkonem samostatné výdělečné činnosti. Z hlavního zaměstnání je mu odvedena zálohová daň z příjmů, sociální a zdravotní pojištění. Pan Robert bude muset za rok 2023 vyplnit nejenom daňové přiznání, ale i přehledy pro příslušnou zdravotní pojišťovnu a Okresní správu sociálního zabezpečení. Do daňového přiznání uvede zdanitelné příjmy ze zaměstnání i z podnikání. Do přehledů pouze daňový základ z výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti.

Při výpočtu sociálního a zdravotního pojištění nemusí být dodržen minimální vyměřovací základ, jako je tomu při výkonu hlavní samostatné výdělečné činnosti, neboť pan Robert vykonává vedlejší samostatnou výdělečnou činnost. Sociální i zdravotní pojištění se vypočítá ze skutečného vyměřovacího základu. Částka sociálního a zdravotního pojištění bude záviset na dosaženém zisku. Zatímco sociální pojištění se do limitu u vedlejší činnosti vůbec neplatí, zdravotní pojištění se platí vždy.

Příklad 4: Zaměstnanec s příjmy z nájmu

Paní Lenka má nejenom příjem ze zaměstnání, ale i z nájmu. Z každé hrubé mzdy je paní Lence odvedena zálohová daň z příjmů, sociální i zdravotní pojištění. Příjmy z nájmu nepodléhají odvodům na sociální a zdravotní pojištění. Paní Lenka si musí za rok 2023 sama podat daňové přiznání, do kterého uvede příjmy ze zaměstnání i z nájmu. K vyplnění daňového přiznání bude paní Lenka potřebovat od zaměstnavatele potvrzení o zdanitelných příjmech.

Čtěte také: Šest novinek, které změní zákoník práce

Autor článku

Petr Gola

Petr Gola


Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 5
Hlasováno: 1 krát

Články ze sekce: DANĚ