Kupní síla průměrné mzdy ve světě

Jakékoliv porovnání životní úrovně mezi vyspělými zeměmi se provádí pomocí průměrných údajů, proto je potřeba s těmito údaji tak pracovat a správně je interpretovat. Individuální situace jednotlivých rodin může být od průměru značně odlišná. Porovnání životní úrovně mezi členskými zeměmi OECD dle průměrné mzdy v paritě kupní síly je však velmi zajímavé, neboť zohledňuje i cenové rozdíly. Výše dosahované mzdy se liší dle vykonávané profese, místa výkonu dané práce, dosaženého vzdělání a dalších ukazatelů. Místo výkonu práce je velmi důležité ve všech zemích OECD. Sjednaná mzda za stejnou práci se mnohdy výrazně liší i v Česku, kde jsou mzdové rozdíly jedny z nejnižších, mezi městy na světě jsou mzdové rozdíly ještě výraznější než v Česku.

V paritě kupní síly jsou rozdíly nižší

Průměrná hrubá roční mzda ve Švýcarsku je 6,6krát vyšší než v Česku, v paritě kupní síly je však průměrná roční mzda ve Švýcarsku vyšší 2,9krát. Ceny zboží a služeb jsou v Česku levnější než ve Švýcarsku, životní náklady jsou nižší. Z tohoto důvodu je v přiložené tabulce uvedena roční průměrná mzda v členských zemích OECD paritě kupní síly. Tento ukazatel zohledňuje i rozdíly v cenových hladinách jednotlivých zemí.

Kde jsou průměrné mzdy nejvyšší?

V paritě kupní síly (v PPP dolarech) jsou rozdíly mezi členskými zeměmi OECD nižší než při porovnání hrubých mezd, jak vyplývá z dat OECD za rok 2013.

Při zohlednění cen zboží a služeb má průměrná mzda nejvyšší kupní sílu ve Švýcarsku (64 298 $), Norsku (59 548 $), Nizozemí (58 252 $), Lucembursku (57 591 $) a Belgii (56 171 $).

Nejnižší kupní síla průměrné mzdy je v Mexiku (12 501 $), Chile (18 989 $), Slovensku (19 716 $) a Estonsku (21 217 $).

V mimoevropských zemích je nižší zdanění

Poměrně značné jsou v členských zemích OECD i rozdíly ve zdanění. Hrubá a čistá mzda se liší u všech zaměstnanců. V mimoevropských zemích je rozdíl nižší než v evropských zemích. Z hrubé mzdy odvádí zaměstnanci daň z příjmu fyzických osob, sociální a zdravotní pojištění. Největší rozdíly mezi evropskými a mimoevropskými zeměmi jsou právě u povinného pojistného, které je v Evropě vyšší. Ještě výraznější jsou potom rozdíly ve výši povinného pojistného placeného zaměstnavatelem. Všechny státní dávky jsou v Evropě vyšší, finanční náročnost na financování je důvodem vyššího povinného pojistného. Důchody, podpora v nezaměstnanosti nebo nemocenské dávky jsou v mimoevropských zemích nižší.

• Hrubá a čistá mzda se u zaměstnanců liší, mnohdy i když mají stejný příjem. Záleží na množství uplatněných daňových slev nebo nezdanitelných položek.
• Pouze při využití základní daňové slevy na poplatníka (nebo nezdanitelné položky, situace v jednotlivých zemích je rozdílná) se průměrná hrubá a čistá mzda zaměstnance nejvíce liší v Belgii (o 42,6 %), Německu (o 39,6 %), Dánsku (o 38,6 %), Maďarsku (o 34,5 %), Rakousku (o 34,3 %) a Slovinsku (o 33,1 %).
• Nejméně se průměrná hrubá mzda od čisté mzdy zaměstnance, kterou obdrží na svůj bankovní účet, liší v Chile (o 7,0 %), Mexiku (9,8 %), Koreji (o 13,4 %), Izraeli (o 16,7 %) a Novém Zélandu (o 16,9 %).

Evropské sociální systémy jsou při porovnání s ostatními vyspělými zeměmi světa vysoké, a to vyžaduje vyšší zdanění. V USA, Koreji, Austrálii nebo Kanadě jsou občané více odkázáni sami na sebe a svoji rodinu.

Vydělávat ve Švýcarsku, zdanit v Chile a utrácet v Mexiku

Jak mít co nejvyšší životní úroveň? Jednou z možností je vydělávat ve Švýcarsku nebo Norsku, tedy zemích s nejvyššími hrubými mzdami na světě. Příjmy zdanit v Chile nebo Koreji, tedy členských zemí OECD s nízkým zdaněním práce a čisté příjmy následně utrácet v Mexiku, kde je z členských zemí nejlevněji.

Průměrná roční mzda v paritě kupní síly (rok 2013)

Pramen: OECD Tax Database, Part I. Taxation of Wage Income (2013), Table I.7.