Prvních 5 důvodů, proč si okamžitě zrušit účty na sociálních sítích

Účet na „socials“ má asi každý. A asi každý ví, že některé věci tam nejsou právě příjemné. Americký počítačový vědec a mj. autor pojmu virtuální realita Jaron Lanier tvrdí, že bychom měli své účty na sociálkách zrušit. A pokud možno hned.

Autor: Shutterstock
8. 2. 2019

Sdílet

Lanier jmenuje hned deset důvodů, proč ze sociálních sítí odejít, a celou technologii přirovnává k drogám, říká ji kokainová.

Jenom pro „socky“?

Sociální sítě jsou na jedné straně velmi příjemné. Je fajn si vyměnit fotky s kamarády, „potkat“ někoho zajímavého, pochválit známé nový účes. Ale jak dovedou být „přítulné“, zvládnou být i nenávistné. Ať už je to pravda, nebo ne, zručný manipulátor, který zahraje na správnou strunu, dokáže jistým způsobem nešťastné, bázlivé, prostě frustrované jedince vyprovokovat k nebývalým emocím, třeba nenávistným zprávám. A každý máme v sobě třináctou komnatu, kam nikoho nepouštíme. Psychiatr Cyril Höschl hovoří o „ďábelské potřebě člověka bát se“.

Co tedy s tím? Kdo nepoužívá „socials“, je považován za starce a dinosaura, člověk bez zájmu. Protože v naší povaze je zakódováno, že chceme vědět, jsme zvědaví, chceme si vyměňovat názory, bavit sebe a druhé. No jo, ale kde končí komunikace a začíná manipulace. Kdo tu hranici přesně zná a vymezí?

A tak se dnešní vyšší sociální vrstva snaží z vlivu sociálních sítí vymanit. Dříve se odlišovala od těch níže postavených tím, že sportovala, dodržovala zdravou životosprávu a správně se stravovala. Dnes se snaží utéct z vlivu informačních technologií.

(foto: Shutterstock)

 

Prvních 5 důvodů, proč se odpojit

Ke kritikům sociální sítí patří americký vědec Jaron Lanier, který o sociálních sítích hovoří jako o impériích, která manipulují sociálním chováním. Ve své knize Deset důvodů, proč hned odejít ze sociálních sítí (Ten Arguments fot Deleting Your Social Media Accounts Right Now) to zdůvodňuje.

školení pri začínající mzdové účetní

  1. důvod – ztráta vlastní vůle. Sociální sítě podporují záměrně závislost uživatelů. Pokud jim zde něco někdo chválí, lajkuje, stále tuto činnost opakují. A očekávají další pochvaly. A i když si mnozí uvědomují, že data mohou být zneužita, chodí na sítě znova a znova, aby dostali vytoužené pohlazení – lajk.
  2. důvod – úplná kontrola provozovatelů sociálních sítí, vnucování obsahu, který nechcete, falešné identity. Pokud něco na sociální sítě uploadujete, jistě to neděláte proto, aby si toho nikdo nevšiml. A tak se čím dál častěji díváte, jestli se lajk ukáže. Některé platformy lajky neuveřejňují hned, abyste je navštívili častěji a mimochodem se podívali i na nehledaný obsah.
  3. důvod – ztráta kulturnosti. Můžete se k věcem, dějům i lidem vyjadřovat anonymně. To některé vede k vyjadřování, které by v osobní komunikaci „tváří v tvář“ nikdy nebyli schopni použít. To platí nejen o formě vyjádření, většinou je mravně páchnoucí i obsah.
  4. důvod – pravda děleno dvěma. Informace, které se prostřednictvím „socials“ k lidem dostávají, jsou výsledkem technologie a reklamy, která to celé drží finančně nad vodu. Pravdivá informace se krčí v koutě. Pokud se někomu hodí rozšířit info třeba o zázračné dietě, po které za 30 dní zhubnete o 10 kilo, lidé poslechnou. Že ale dieta zároveň zničí játra, o tom se dovíte až po hospitalizaci na infekčním. Postižených mohou být před opravou nebo stažením diety v lepším případě tisíce. Je otázkou pro právníka, jestli v tu chvíli jde o náhodu, nehodu, úmyslný návod k sebepoškození či zabití, nebo pokus o vraždu… Vždyť jsme ale svobodní a racionální lidé, ničemu jen tak neuvěříme a vše si ověřujeme. Nebo to vůbec neplatí, když sociální síť „náhodně“ najde naše slabé místo a zcela nezáludně nabídne „pomoc“?
  5. důvod – nedůvěryhodnost. Už ze čtvrtého důvodu je jasné, že internetu věřit prostě nesmíme. Krom toho jsme i tak zahlceni informacemi, takže se nad viditelnou hladinu dostanou ty extrémní. Náš pan prezident Zeman prý jednou řekl – stostránková odborná práce je hezká věc, ale billboard o spálené zemi má okamžitý o mnohonásobný účinek. Což nakonec potvrdil mj. i v prezidentské kampani, kdy svému rivalovi přisoudil na billboardech podporu imigrantství a klaplo to.

Obyčejné informace už nejsou atraktivní, nikdo je vlastně nechce. Je zde ještě někdo, kdo by se divil stoupajícímu vlivu extrémistů u nás, ale i na celém světě, když jim média, ale hlavně jejich spotřebitelé tak vesele přejí?


Také si přečtěte: Co udělat, když ztratíte telefon a Jak zablokovat platební kartu

Více o autorovi