Základním vstupním údajem pro výpočet starobního důchodu (řádného i předčasného) je osobní vyměřovací základ neboli průměrná mzda za odpracované roky v současné hodnotě. Podívejme se na vybrané nepravdy týkající se důchodových příjmů.
Co se dozvíte v článku
- Vyšší příjmy ovlivňují celou částku důchodu
- Rozhodující jsou příjmy v daňovém přiznání
- Nadprůměrné příjmy zvyšují výchovné
- Vysoké příjmy automaticky znamenají nadprůměrný důchod
- Osobní vyměřovací základ nemůže být nižší než minimální mzda
- Počítají se příjmy za posledních 20 let
- Předdůchodové příjmy mají větší vliv
- Tisícikoruna navíc zvyšuje důchod všem stejně
- Dvě zaměstnání zvyšují i dobu pojištění
- Trojnásobné příjmy znamenají trojnásobný důchod
Vyšší příjmy ovlivňují celou částku důchodu
Každý starobní důchod se skládá ze základní výměry důchodu a procentní výměry důchodu. Vlastní průběh pojištění přitom ovlivňuje pouze procentní výměru důchodu. Základní výměru důchodu mají všichni žadatelé o starobní důchod stejně vysokou bez ohledu na dosahované příjmy. V roce 2026 činí základní výměra 4 900 Kč.
Důchodová kalkulačka – výpočet důchodu v roce 2026
Rozhodující jsou příjmy v daňovém přiznání
Pro důchodové účely se hodnotí pouze příjmy, ze kterých bylo zaplaceno sociální pojištění. Výši starobního důchodu nelze odvozovat od částek uvedených v daňovém přiznání, protože v daňovém přiznání bývají uvedeny všechny zdanitelní příjmy, tedy i pasivní příjmy, ze kterých se přitom sociální pojištění nikdy neplatí. Roční vyměřovací základy, které vstupují do výpočtové formule starobního důchodu, mohou být v praxi citelně nižší než roční daňové základy.
Nadprůměrné příjmy zvyšují výchovné
Zpravidla ženy mají nárok na výchovné k důchodu, které činí 500 Kč na každé dítě. Částka výchovného je přitom stejně vysoká bez ohledu na dosahované příjmy, ať už vlastní nebo vychovaných dětí. Vysoké příjmy nikterak částku výchovného nezvyšují.
Vysoké příjmy automaticky znamenají nadprůměrný důchod
Většina lidí s vysokými příjmy má i nadprůměrný starobní důchod. Není to však pravidlem. Výši státního důchodu totiž ovlivňuje i získaná doba pojištění. Při získání pouze minimální doby pojištění nezaručují ani mírně nadprůměrné příjmy průměrný starobní důchod. Při samotném výpočtu řádného starobního důchodu je navíc podstatná i právě získaná doba pojištění, která je někdy trochu opomíjená. Velmi důležitý je i samotný termín odchodu do starobního důchodu, neboť krácení u předčasného důchodu je poměrně výrazné.
Osobní vyměřovací základ nemůže být nižší než minimální mzda
Průměrná důchodová mzda (osobní vyměřovací základ) může být při samotném výpočtu starobního důchodu výrazně nižší, než činí aktuální minimální mzda v roce odchodu do starobního důchodu. Přestože v roce 2026 činí minimální mzda 22 400 Kč, tak mohou mít někteří žadatelé o starobní důchod osobní vyměřovací základ i třeba pouze 17 000 Kč. V praxi k tomu dochází zejména u lidí s obecně nízkými příjmy, kteří měli navíc mezery v pojištění.
Počítají se příjmy za posledních 20 let
Osobní vyměřovací základ se při výpočtu starobního důchodu v roce 2026 vypočítává z příjmů, ze kterých bylo zaplaceno sociální pojištění, v letech 1986 až 2025. Hodnotí se tedy velmi dlouhé příjmové období a nezohledňují se tak pouze příjmy v posledních deseti, dvaceti nebo třiceti letech, jak se někdy špatně interpretuje.
Předdůchodové příjmy mají větší vliv
Při samotném výpočtu starobního důchodu platí, že všechny rozhodné příjmy mají na samotnou částku osobního vyměřovacího základu stejný vliv. Jednotlivé roční vyměřovací základy od roku 1986 se totiž přepočítávají na současnou úroveň pomocí koeficientů zohledňujících inflaci. Tento postup je spravedlivý, protože každý žadatel o starobní důchod měl nejvyšší příjmy v jiném období svého života.
Tisícikoruna navíc zvyšuje důchod všem stejně
Každé zvýšení osobního vyměřovacího základu je pro samotný výpočet starobního důchodu velmi přínosné. Neplatí však, že zvýšením osobního vyměřovacího základu se zvýší starobní důchod všem stejně. Osobní vyměřovací základ se totiž při výpočtu starobního důchodu redukuje a v první redukční hranici se započítává ze 100 % a ve druhé redukční hranici z 26 %. Vliv na zvýšení má i získaná doba pojištění. Při vysoké době pojištění se z důvodu vyššího osobního vyměřovacího základu o tisícikorunu zvýší celková částka důchodu nejvíce.
Dvě zaměstnání zvyšují i dobu pojištění
Kdo má současně dva příjmy, ze kterých platí sociální pojištění, např. z důvodu práce na zkrácený úvazek pro dva zaměstnavatele, tomu se pro důchodové účely budou příjmy za každý takový měsíc sčítat. Doba pojištění z důvodu zaměstnání pro dva zaměstnavatele současně se však nezvyšuje. Žádný odpracovaný měsíc se nemůže pro budoucí výpočet starobního důchodu počítat jako dva měsíce.
Trojnásobné příjmy znamenají trojnásobný důchod
Vzhledem k tomu, že všichni starobní důchodci mají stejně vysokou základní výměru důchodu a osobní vyměřovací základ se při výpočtu důchodu redukuje, tak čím vyšší je osobní vyměřovací základ, tím nižší je náhradový poměr. Např. při osobním vyměřovacím základu 30 000 Kč a době pojištění 45 let činí řádný starobní důchod (bez výchovného) 20 730 Kč a při osobním vyměřovacím základu 90 000 Kč a době pojištění 45 let je starobní důchod (bez výchovného) 31 225 Kč. Osobní vyměřovací základ je vyšší 3krát, ale starobní důchod je vyšší pouze 1,5krát.
