Pro přiznání starobního důchodu musí být získána alespoň minimální doba pojištění, jinak nelze starobní důchod pobírat na účet. Nárok na řádný starobní důchod vzniká při získání doby pojištění alespoň v rozsahu 35 let a na předčasný důchod při získání doby pojištění alespoň v rozsahu 40 let.
Co se dozvíte v článku
Celková doba pojištění následně ovlivňuje i samotnou výši starobního důchodu. Čím vyšší doba pojištění, tím vyšší starobní důchod. Při výpočtu starobního důchodu se doba pojištění hodnotí v celých ukončených letech. Při stanovení doby pojištění však platí jednoduché pravidlo: žádné období nemůže být počítáno do doby pojištění dvakrát.
Praktický příklad – Dva příjmy během roku a doba pojištění
Zaměstnanec Milan pracuje po celý rok 2025 pro svého hlavního zaměstnavatele na klasickou pracovní smlouvu na dobu neurčitou a rovněž si po celý rok 2025 přivydělává formou dlouhodobé brigády na dohodu o pracovní činnosti pro druhého zaměstnavatele. Do doby pojištění pro důchodové účely se mu bude rok 2025 počítat jako jeden rok a nikoliv jako dva roky. Při práci pro dva zaměstnavatele současně se doba pojištění nezvyšuje.
Rozhoduje odvod na pojistném
Základním příjmovým důchodovým údajem je osobní vyměřovací základ neboli průměrná hrubá měsíční mzda za odpracované roky v současné hodnotě. Při výpočtu se dřívější příjmy přepočítávají na současnou úroveň pomocí koeficientů zohledňujících inflaci. Při výpočtu starobního důchodu v roce 2025 se hodnotí roky 1986 až 2024.
Do jednotlivých ročních vyměřovacích základů však vstupují pouze příjmy, ze kterých bylo zaplaceno sociální pojištění. Příjmy, ze kterých se sociální pojištění neplatilo, nemají žádný důchodový vliv. To je důležité zejména u pracovních dohod, u kterých jsou stanoveny limity pro neplacení sociálního pojištění.
Důchodová kalkulačka na rok 2026
Kdy se neplatí z pracovních dohod sociální pojištění?
V roce 2025 se neplatí sociální pojištění z dohody o provedení práce, když je hrubá měsíční odměna 11 499 Kč a méně. Ještě v roce 2024 se sociální pojištění neplatilo, jestliže byla hrubá měsíční odměna 10 000 Kč a méně. Do konce roku 2011 se z dohody o provedení práce neplatilo sociální pojištění bez ohledu na výši hrubé měsíční odměny.
Z dohody o pracovní činnosti se v roce 2025 neplatí sociální pojištění, pokud je hrubá měsíční odměna 4 499 Kč a méně, v roce 2024 se neplatilo sociální pojištění, jestliže byla hrubá měsíční odměna 3 999 Kč a méně.
Praktický příklad – miliónový přivýdělek bez vlivu na důchod
Pan Radim si během let 2014 až 2024 přivydělával k hlavnímu zaměstnání současně i pro více zaměstnavatelů současně. Hrubá měsíční odměna v žádném měsíci nepřekročila od žádného zaměstnavatele hrubou měsíční odměnu 10 000 Kč. Z žádné hrubé měsíční odměny tak nezaplatil pan Radim sociální pojištění. I když si za všechny tyto roky přivydělal ke svému zaměstnání pan Radim přes jeden milión korun, tak mu tato souhrnná částka vůbec neovlivní výpočet starobního důchodu.
Praktický příklad – velmi malý vliv na roční vyměřovací základ
Paní Hana má v roce 2025 hrubou měsíční mzdu u svého hlavního zaměstnavatele ve výši 50 000 Kč. Během letních prázdnin si přivydělala na dohodu o provedení práce celkem 40 000 Kč. V každém měsíci bylo z dohody o provedení práce zaplaceno sociální pojištění. Roční vyměřovací základ bude mít 640 000 Kč (12 měsíců x 50 000 Kč + 40 000 Kč). Pro důchodové účely se tak průměrná měsíční mzda zvýší z 50 000 Kč na 53 333 Kč (640 000 Kč: 12 měsíců). Brigády sice zvýší paní Haně starobní důchod, ale pokud se bude jednat o výjimečný rok, tak toto zvýšení bude velmi malé.
TIP: Co udělat, abyste v důchodu dosáhli na co nejvyšší penzi? Poslechněte si podcast webu Měšec.cz
V přiložené tabulce máme pro názornost vypočten řádný starobní důchod u osobního vyměřovacího základu ve výši 50 000 Kč a u osobního vyměřovacího základu ve výši 53 333 Kč u různých dob pojištění. Druhá varianta odpovídá situaci, že by brigáda zvyšovala všechny hodnocené vyměřovací základy a paní Hana měla brigádu každý rok. Při výpočtu důchodu nepočítáme s výchovným na děti.
