Pro účely placení zdravotního pojištění je každý pojištěnec u své zdravotní pojišťovny veden v jedné ze čtyř kategorií. Kdo není zaměstnancem, osobou samostatně výdělečně činnou nebo státním pojištěncem, ten je automaticky osobou bez zdanitelných příjmů.
Co se dozvíte v článku
V praxi jsou osobami bez zdanitelných příjmů nejčastěji „věční“ studenti, lidé v domácnosti, nezaměstnaní občané bez evidence na úřadu práce, investoři pouze s pasivními příjmy a lidé pracující pouze na pracovní dohody s hrubou odměnou do limitu pro neplacení zdravotního pojištění.
Kolik platí OBZP na zdravotním pojištění?
Všechny osoby bez zdanitelných příjmů jsou tedy samoplátci zdravotního pojištění a každý měsíc musí platit své zdravotní pojišťovně měsíční platbu na zdravotním pojištění ve výši 13,5 % z minimální mzdy. V roce 2026 tedy částku 3 024 Kč (13,5 % z 22 400 Kč). Platba na zdravotním pojištění je splatná do osmého dne následujícího měsíce.
Měsíční platba na zdravotním pojištění je pro všechny OBZP stejně vysoká, bez ohledu na další okolnosti. V praxi mají některé OBZP vysoké pasivní příjmy a platí stejnou částku jako OBZP bez vlastních příjmů. Měsíční platba na zdravotním pojištění je pro OBZP konečná a nelze mít žádný přeplatek na zdravotním pojištění. OBZP nevyplňují ani přehled, do kterého se uvádí pouze daňový základ ze samostatné výdělečné činnosti.
Jak je to s daňovým přiznáním?
Daňové přiznání za rok 2025 musí podat všichni daňoví poplatníci se zdanitelným základem nad 50 000 Kč, jestliže za ně neprovedl zaměstnavatel roční zúčtování daně. OBZP s pasivními příjmy, které nezakládají účast na zdravotním pojištění, tak mohou mít i nedoplatky na dani z příjmu a mají povinnost vyplnit a odevzdat daňové přiznání. Status OBZP automaticky nezbavuje od daňových povinností. OBZP bez zdanitelných příjmů pochopitelně daňové přiznání nevyplňují.
Praktický příklad – Výpočet daně z příjmu u OBZP
Pan Zdeněk si po celý rok 2025 platil zdravotní pojištění jako OBZP. Současně však obdržel pan Zdeněk pasivní zdanitelné příjmy z kapitálového majetku (dle § 8 zákona o dani z příjmu) a z nájmu (dle § 9 zákona o dani z příjmu). Celkový daňový základ z pasivních příjmů za rok 2025 činí 630 000 Kč.
Při výpočtu daně z příjmu uplatní pan Zdeněk odpočet u doplňkového penzijního spoření v maximální výši 48 000 Kč a daňovou slevu na poplatníka ve výši 30 840 Kč. Z důvodu pasivních příjmů musí pan Zdeněk vyplnit standardní čtyřstránkové daňové přiznání. V tabulce níže máme vypočtenu roční daň z příjmu. Daňový odpočet snižuje daňový základ, sleva na poplatníka snižuje přímo vypočtenou daň z příjmu. Sazba daně z příjmu je 15 %.
| Text | Částka |
| Daňový základ | 630 000 Kč |
| Daňový odpočet | 48 000 Kč |
| Základ daně po odpočtu | 582 000 Kč |
| Daň z příjmu | 87 300 Kč |
| Sleva na poplatníka | 30 840 Kč |
| Daň z příjmu po slevě | 56 460 kč |
Zdroj: vlastní výpočet autora
OBZP sociální pojištění platit nemusí, ale…
Zatímco platba zdravotního pojištění je pro osoby bez zdanitelných příjmů povinná, tak sociální pojištění neplatí. S ohledem na budoucí důchodové nároky by však měly OBZP pečlivě zvážit účast na dobrovolném důchodovém pojištění. Bez získání alespoň minimální doby pojištění totiž nemůže být přiznán starobní ani invalidní důchod. V horším případě jsou tak mezery v pojištění důvodem nepřiznání státního důchodu, v lepším případě jsou pak důvodem nízkého státního důchodu.
Každá mezera v pojištění má totiž dvojí negativní vliv na měsíční částku starobního důchodu. Za prvé se získá nižší doba pojištění, přičemž každý ukončený rok pojištění zvyšuje více starobní důchod, než řada žadatelů o starobní důchod očekává. Za druhé mezery v pojištění „rozmělňují“ celkovou průměrnou důchodovou mzdu, ze které se následně starobní důchod vypočítává. V roce 2026 činí minimální měsíční dobrovolné důchodové pojištění 3 428 Kč.
