OSVČ plnící si dobrovolně své daňové povinnosti v měsíčním paušálním režimu platí v jedné měsíční daňové platbě daň z příjmu, sociální pojištění i zdravotní pojištění a pokud jsou následně dodrženy podmínky pro paušální daň, tak jsou veškeré daňové povinnosti splněny právě měsíčními platbami, které v takovém případě nejsou zálohami.
Co se dozvíte v článku
- Legislativní úprava platby daňových záloh
- Praktický příklad 1) Roční daň z příjmu do 30 000 Kč
- Praktický příklad 2) Podnikající zaměstnanec
- Praktický příklad 3) Pololetní daňové zálohy
- Praktický příklad 4) Nehodnocení mimořádných příjmů dle § 10
- Praktický příklad 5) Podnikatelka s přivýdělkem ze zaměstnání
- Praktický příklad 6) Podnikatel se čtvrtletními daňovými zálohami
V článku níže se však zaměříme na situace, kdy se podává daňová přiznání a uvedeme si, kdy se daňové zálohy platí a jak vysoké a kdy se daňové zálohy neplatí.
Legislativní úprava platby daňových záloh
Platba daňových záloh je upravena v § 38a) zákona o dani z příjmu č. 586/1992 Sb. Zdali má daňový poplatník povinnost platit daňové zálohy a případně kdy a v jaké výši, to závisí na výši poslední známé daňové povinnosti.
Praktický příklad 1) Roční daň z příjmu do 30 000 Kč
Podnikatel Pavel má za rok 2025 daňový základ ve výši 400 000 Kč a při výpočtu daně z příjmu uplatňuje pouze slevu na poplatníka. Roční daň z příjmu činí 29 160 Kč (400 000 Kč x 15 % – sleva na poplatníka 30 840 Kč).
Když je poslední známá daňová povinnosti do 30 000 Kč, tak se daňové zálohy neplatí. Podnikatel Pavel tedy nebude platit daňové zálohy během roku 2026 a daň z příjmu za celý rok uhradí opět jednorázově.
Praktický příklad 2) Podnikající zaměstnanec
Zaměstnanec Karel má za rok 2025 dílčí daňový základ ze závislé činnosti (ze zaměstnání) ve výši 640 000 Kč a dílčí daňový základ ze samostatné výdělečné činnosti ve výši 240 000 Kč. Ze zaměstnání panu Karlovi sráží daňové zálohy zaměstnavatel, který následně panu Karlovi vždy předává potvrzení o zdanitelných příjmech, kde je uvedena souhrnná roční zaplacená zálohová daň ze zaměstnání. Toto potvrzení o zdanitelných příjmech je následně nedílnou přílohou daňového přiznání.
Sám si však pan Karel žádné daňové zálohy platit nebude. V případě, že je totiž dílčí základ daně ze zaměstnání alespoň ve výši 50 % z celkového základu daně, tak nevzniká povinnost platit daňové zálohy. Daňový nedoplatek za rok 2026 uhradí pan Karel jednorázově při odevzdání daňového přiznání.
Myslíte si, že by zaměstnanci měli mít právo otevřeně mluvit o výši své mzdy?
Praktický příklad 3) Pololetní daňové zálohy
Podnikatelka Simona má za rok 2025 daňový základ ve výši 1 100 000 Kč. Při výpočtu daně z příjmu uplatňuje paní Simona pouze základní daňovou slevu na poplatníka. Roční daň z příjmu tak činí 134 160 Kč (1 100 000 Kč x 15 % – sleva na poplatníka 30 840 Kč).
Když je roční daň z příjmu vyšší než 30 000 Kč ale nižší než 150 000 Kč, tak se platí dvě daňové zálohy, každá ve výši 40 % poslední známé daňové povinnosti, přičemž se zaokrouhluje daňová záloha na celé stokoruny nahoru. Termíny pololetních záloh jsou do 15. června a do 15. prosince. Paní Simona tak zaplatí dvě daňové zálohy, každou ve výši 53 700 Kč.
Praktický příklad 4) Nehodnocení mimořádných příjmů dle § 10
Investorka Marcela má roční daňový základ z nájmu dle § 9 ve výši 600 000 Kč a daňový základ z mimořádných zdanitelných příjmů dle § 10 zákona o dani z příjmu ve výši 200 000 Kč. Daň z příjmu za rok 2025 činí 89 160 Kč (800 000 Kč x 15 % – sleva na poplatníka 30 840 Kč).
Pro účely výpočtu daňové zálohy se však nehodnotí zdanitelné příjmy dle § 10 zákona o dani z příjmu. Zdanitelné příjmy z nájmu se pro výpočet daňových záloh standardně hodnotí. Při výpočtu daňové zálohy se příjmy dle § 10 vyloučí, neboť tyto příjmy mají většinou charakter jednorázového příjmu. Paní Marcela tak zaplatí během roku 2026 dvě pololetní zálohy, každou ve výši 23 700 Kč (600 000 Kč x 15 % – 30 840 Kč) x 40 %, zaokrouhleno na stokoruny nahoru).
Praktický příklad 5) Podnikatelka s přivýdělkem ze zaměstnání
Paní Veronika má za rok 2025 daňový základ z podnikání ve výši 610 000 Kč a dílčí daňový základ ze zaměstnání ve výši 540 000 Kč. Vzhledem k tomu, že dílčí daňový základ ze zaměstnání je více než 15 % a méně než 50 % celkového daňového základu, tak již paní Veronika daňové zálohy platit musí, ale v poloviční výši.
Roční daňový nedoplatek činí 91 500 Kč (610 000 Kč x 15 %), pro zjednodušení počítáme, že daňový základ za zaměstnání je v plném rozsahu pokryt zálohami ze zaměstnání, kde byla i v plném rozsahu využita sleva na poplatníka. Daňové zálohy budou činit tedy 18 300 Kč (91 500 Kč x 40 %) x 50 %).
Mzdová kalkulačka, jaký je výpočet čisté mzdy v tomto roce?
Praktický příklad 6) Podnikatel se čtvrtletními daňovými zálohami
Roční daň z příjmu podnikatele Jaromíra za rok 2025 činí 180 000 Kč. Pan Jaromír měl příjmy pouze ze samostatné výdělečné činnosti. Když je poslední daňová známá povinnost vyšší než 150 000 Kč, tak se platí čtvrtletní daňové zálohy ve výši 25 % poslední daňové povinnosti, tj. ve výši 45 000 Kč.
