Odborníci prověří, zda rychlodráha neohrozí přesun nádraží v Brně

S nápadem na mimoúrovňovou rychlodráhu přišel vloni v listopadu brněnský zastupitel Josef Veselý (KDU-ČSL). Projekt počítá s tím, že z nového hlavního nádraží posunutého o 800 metrů na jih od toho současného, by vedla mimoúrovňová rychlodráha napříč brněnským centrem v trase stávající železnice. Podle Veselého toto řešení odstraňuje hlavní nedostatky dvou dosavadních variant. Oproti ponechání nádraží ve stávající poloze se výrazně odlehčí centru města, na druhou stranu se předejde nákladnému přemístění tramvajového uzlu městské hromadné dopravy k novému nádraží.

Podle návrhu po modernizovaném železničním koridoru, který vede mimo centrum města, pojedou jen nákladní a dálkové spoje. Regionální linky se v místě nového nádraží převedou na mimoúrovňovou dvojkolejnou rychlodráhu, která bude kopírovat trasu současné železnice a povede na stávající hlavní nádraží ležící v historickém jádru města.

"Členové grémia návrh posoudili a zadali dva úkoly nezbytné pro konečné rozhodnutí, zda jej do projektu přestavby železničního uzlu začlení. Investor, kterým je Správa železniční dopravní cesty, posoudí, zda výstavba rychlodráhy neohrozí získání evropských dotací. Město Brno zase zjistí, zda by nedošlo k výrazným zpožděním v územním plánování a stavebních řízeních," řekl dnes novinářům brněnský primátor Roman Onderka.

Projekt rekonstrukce železničního uzlu v Brně spojený s odsunem nádraží o necelý kilometr na jih zahájilo minulé vedení Brna v čele s ODS. Po volbách, kdy v Brně přešla ODS do opozice a do koalice se dostali hlavní kritici odsunu ze Strany zelených, se objevila druhá varianta projektu s nádražím v původní poloze. O prázdninách si město nechalo zpracovat odbornou analýzu, která měla posoudit klady a zápory obou variant. Na základě jejích výsledků se nyní upravuje původní projekt. Celkové náklady rekonstrukce se zatím podařilo snížit z 30 na asi 20 miliard korun.