Sčítání lidu, domů a bytů

Více než 540 tisíc "neobydlených" bytů, které byly sečteny podle předběžných výsledků při sčítání lidu,domů a bytů k 1.3.2001, vyvolává svým rozsahem řadu otázek, proto ČSÚ poskytuje k tomuto tématu následující vyjádření:
"Neobydlenými" byty byly při sčítání definovány všechny byty, ve kterých není přihlášena žádná osoba k trvalému pobytu a nerovnají se v  žádném případě počtu volných bytů.
Do kategorie "neobydlené" byty byly  při sčítání zahrnuty:
- všechny přechodně obydlené byty,
- byty využívané k rekreaci a chalupaření (nevyčleněné z bytového fondu),
- byty nezpůsobilé k bydlení,
- přestavované a rekonstruované byty,
- doposud nekolaudované byty v různých formách právního řízení (změna uživatele, pozůstalostní nebo soudní řízení, restituční záležitosti aj.)
Popisy a mapy sčítacích obvodů, které byly využity při sčítání 2001 svou přesností zaručovaly, že nemohl být v podstatě žádný dům, či byt vynechán.

 Zjištěný počet neobydlených bytů je vzhledem ke své struktuře jedním z nejdůležitějších faktorů určující celkový počet bytů v České republice. Protože předběžné výsledky sčítání  ukázaly zhruba o 100 tisíc vyšší přírůstek bytů v posledním desetiletí, než dokládají jiné statistiky, provádí Český statistický úřad šetření ve vybraných obcích v celé republice, které by mělo pojmenovat  rozhodující  změny, ke kterým došlo od posledního sčítání v roce 1991. S výsledky průzkumu bude veřejnost seznámena koncem února. Podrobnější a přesnější informace přinesou pak definitivní výsledky sčítání lidu, domů a bytů 2001, které budou zveřejněny v druhé polovině letošního roku.

Počty neobydlených bytů a  zjištěné důvody jejich neobydlenosti podle předběžných výsledků 
jsou přiloženy.

Vladimíra Pavlíčková
tisková mluvčí ČSÚ pro Sčítání lidu, domů a bytů

Počty neobydlených bytů a důvody jejich neobydlenosti (předběžné výsledky)

• Početně největší skupinu představují byty sloužící k rekreaci; celkově se jedná o 170 tisíc bytů, tj. 31,3% všech neobydlených bytů. Naprostá většina těchto bytů je ve venkovském osídlení. Především se jedná o byty v chalupách a starších rodinných domcích, nevyřazených z bytového fondu. Jejich využívání pro trvalé bydlení má nepochybně svá omezení dané úrovní technické vybaveností těchto bytů, dopravní dostupností do zaměstnání a škol, pracovními možnostmi aj.
• Přibližně jedna pětina (22,7 %) neobydlených bytů, kolem 122 tisíc, je využívána k přechodnému bydlení. Tyto byty nacházíme ve městech a hlavně ve velkoměstech. Jsou fakticky obývanými  byty, i když osobami bez trvalého pobytu v tomto bytě. Jejich zahrnutí do "neobydlených" bytů je také důsledek institutu trvalého bydliště, který z tohoto hlediska plně nevystihuje realitu. Nejde tedy o volné byty.
• Více než 65 tisíc (12 %) je nezpůsobilá k bydlení. Tyto byty dosahují prakticky stejného podílu u většiny velikostních kategorií obcí. Mírně nižší podíl u měst je způsoben větším tlakem na jejich využívání k bydlení, tedy k rekonstrukcím a opravám, aby mohly sloužit svému účelu. Potencionální možnost jejich využití v budoucnu je limitována výší nákladů a vůbec možností rekonstrukce.
• Více než 180 tisíc bytů, tedy celá jedna třetina (34,0%) připadá na jiné důvody neobydlenosti. Tato souhrnná kategorie nebyla předběžnými výsledky dále specifikována; podrobnější informace přinesou až definitivní výsledky sčítání. Mj. zahrnuje byty v přestavbě či rekonstrukci, byty doposud neobydlené po kolaudaci byty a také byty v různých formách právního řízení (změna uživatele, pozůstalostní nebo soudní řízení, restituční záležitosti) a jiné vč. nezjištěných důvodů. Byty neobydlené z těchto důvodů jsou především v městském osídlení. Ve velkoměstech například představují více než polovinu všech neobydlených bytů.

• Téměř polovina neobydlených bytů (47,2 %) představující 255 tisíc bytů, se nachází ve venkovských obcích do 2 tisíc obyvatel, převážně pak v místech, kde trvalé bydlení je limitováno především pracovními příležitostmi, či jejich dopravní dostupností. To dokládá i ta skutečnost, že více než polovina (135 tisíc) těchto bytů je využívána k rekreaci.
• V desetitisícových a větších městech je situována zhruba jedna třetina (34,8%) neobydlených bytů, početně téměř 190 tisíc, z kterých necelá polovina (87 tisíc) připadá na zatím nespecifikované důvody neobydlenosti. S růstem velikosti měst se výrazně zvyšuje váha přechodného obývání těchto bytů.