Kde platí „boháči“ nejvyšší daně?

30.07.2009 | , Finance.cz
DANĚ


Ve většině zemí světa je zavedeno progresivní zdanění a občané s vysokými příjmy platí nejvyšší daně. Rozdíly jsou však značné, ve Švédsku je horní sazba daně dokonce 61 %!

V některých zemích je pouze centrální sazba daně z příjmu fyzických osob, v některých se kromě centrální daně odvádí i místní daň. V přiložené tabulce jsou zohledněny obě tyto sazby daně. Jak vidíme, tak jsou rozdíly mezi jednotlivými zeměmi obrovské – ve Švédsku mohou odvést občané s nejvyššími příjmy na dani až 61 % z příjmu nad stanovenou hranici, v Kataru či Saudské Arábii však není dokonce daň z příjmu fyzických osob zákonem vůbec stanovena.


Daňová politika se liší


Celková míra zdanění u daně z příjmu fyzických osob se samozřejmě v jednotlivých zemích světa značně liší. Pro většinu zemí světa je typické, že občané s vyššími příjmy odvedou na dani z příjmu fyzických osob více. Je zde zavedeno progresivní zdanění s několika sazbami daně. Rozdíly však přetrvávají nejenom v samotné výši daňových sazeb, ale i ve způsobu výpočtu celkové daňové povinnosti (možnosti uplatnění odpočitatelných položek či slev na dani). Rozdílné je i samotné nastavení daňových pásem. V některých zemích světa je nejvyšší sazba daně pro velmi nadstandardní příjmy, v jiných zemích již pro příjem ve výši dvojnásobku průměrné mzdy.

Při zohlednění těchto skutečností u české 15% sazby daně zjistíme, že je ve skutečnosti vyšší např. než 19% rovná sazba daně na Slovensku. V Česku je totiž jiný „daňový základ“ než na Slovensku. V Česku je daňový základ „superhrubá mzda“ (tj.z hrubé mzdy zvýšené o sociální a zdravotní pojištění zaplacené zaměstnavatelem za své zaměstnance), na Slovensku pouze hrubá mzda.

Ukázka

Rozdíl si názorně ukážeme u příjmu 25 000 Kč hrubého a zohledníme pouze sazbu daně (tj. nepočítáme pojistné, odpočitatelné položky, daňové bonusy…).

  • V Česku by daň činila 15 % z 33 500 Kč (25 000 x 1,34), tj. 5 025 Kč
  • Na Slovensku by daň činila 19 % z 25 000, tj. 4 750 Kč

Pokud bychom zohlednily výši základní odpočitatelné položky (slevy) byl by rozdíl v míře zdanění ještě nepatrně vyšší, protože je na Slovensku vyšší než v Česku.

Celkově však platí, že v zemích rovnou sazbou daně je daňová povinnost jedna z nejnižších. Není to však pravidlem. Např. v Irsku, Lucembursku, Švýcarsku, Velké Británii či USA je výše zdanění u průměrné mzdy v některých případech i nižší. U nadprůměrných mezd se však v plné výši projevuje efekt rovné daně a daňová povinnost tak bývá výrazně nižší než u zemí s progresivním zdaněním.


Česko – nízká daň, vysoké pojištění


Rovná 15% sazba daně v Česku přináší samozřejmě nejvyšší daňovou úsporu občanům s nadstandardními příjmy. Daňové podmínky pro boháče jsou tak v Česku jedny z nejpříznivějších na světě. Současně však je v Česku vysoké sociální a zdravotní pojištění. Při zohlednění pojištění by byly podmínky pro občany s nadprůměrnými příjmy v Česku horší než je v přiložené tabulce a některé státy by nás předběhly. Co se však týká samotné daně z příjmu fyzických osob, tak můžeme říci, že lepší podmínky než v Česku jsou pouze v několika zemích.


Kde všude je zavedena rovná daň?


Samozřejmě nejnižší je horní sazba daně v zemích, kde je zavedena rovná sazba daně. Tento typ daňového zatížení je oblíbený především ve východní Evropě. Rovná sazba daně u daně z příjmu fyzických osob je tak v letošním roce zavedena např.: v Bulharsku 10 %, Černé Hoře 15 %, Estonsku 20 %, Gruzii 19 %, Litvě 15 %, Lotyšsku 23 %, Makedonii 10 %, Rumunsku 16 %, Rusku 13 % a Slovenskou 19 % a Ukrajině 15 %.


OECD - nejnižší zdanění u nízkých příjmů je v Mexiku


Kdybychom porovnávali nízké příjmy byly by na předních místech v tabulce tyto země: Lucembursko, Švýcarsko, Austrálie, Velká Británie, USA, Mexiko a Korea. V těchto zemích je totiž buď zavedena nulová sazba daně do určitého příjmu (např. v Lucembursko platí nulová sazba daně pro příjem do téměř 10 tisíc euro). Současně je v těchto zemích základní nezdanitelná položka nastavena velmi vysoko, což přináší nejvyšší daňovou úsporu především občanům s nižšími příjmy. Při porovnání pouze členských zemí OECD zjistíme, že celkově jsou přímé daně nejnižší v Mexiku. Vždyť v Mexiku činí celkové daňové zatížení pouze 19 % k HDP. Nízké daně jsou příčinou, proč jsou nízké státní dávky. Čistá mzda se v Mexiku sice liší nejméně ze všech členských zemí OECD, současně však jsou velmi nízké veškeré platby státu sociální povahy. O daních v EU se více dočtete v článku EU – které státy daně snižují a které zvyšují?

Tabulka: Horní sazba daně z příjmu fyzických osob (rok 2009, v %)

Země Horní sazba daně z příjmu fyzických osob (v %)
Švédsko 61,0
Belgie 53,5
Finsko 53,5
Nizozemí 52,0
Dánsko 51,5
Rakousko 50,0
Japonsko 50,0
Německo/Berlín 47,5
Německo 47,5
Kanada/Ontario 46,4
Izrael 46,0
USA/New York 45,5
Čína 45,0
Austrálie 45,0
Irsko 44,0
Španělsko 43,0
Švýcarsko/Curych 42,6
Itálie 42,3
Portugalsko 42,0
Slovinsko 41,0
Norsko 40,1
Řecko 40,0
Velká Británie 40,0
Lucembursko 39,0
Malta 35,0
USA/Texas 35,0
Polsko 32,0
Kypr 30,0
Brazílie 27,5
Lotyšsko 23,0
Estonsko 20,0
Slovensko 19,0
Rumunsko 16,0
Česko 15,0
Kazachstán 10,0
Rusko 13,0
Bulharsko 10,0

Zdroj: Forbes Global Tax Misery Index 2009

 



Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 0
Hlasováno: 0 krát



Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie.