Odbory státních zaměstnanců v Řecku prodlouží stávku na dva dny

03.05.2010 | , Financninoviny.cz
Zpravodajství ČTK


Atény 3. května (ČTK) - Řecký odborový svaz veřejného sektoru ADEDY vstoupí již v úterý do celostátní stávky, kterou původně plánoval na středu, a akce bude trvat dva dny. Osmačtyřicetihodinovou stávkou chtějí odboráři zostřit svůj protest proti úsporným plánům, které vláda vypracovala jako podmínku víkendové dohody o rozsáhlé mezinárodní finanční pomoci.

"Budeme pokračovat ve svém boji a zesílíme jej," uvedl svaz v dnešním sdělení. ADEDY zastupuje zhruba půl milionu státních zaměstnanců, kteří budou nejvíce zasaženi snížením platů a důchodů.

Socialistická vláda premiéra Jorgose Papandrea v neděli představila nový plán úspor, který má snížit rozpočtový deficit během tří let o 30 miliard eur (767 miliard Kč), a z toho nejvíce v tomto roce, kdy by se schodek měl zmenšit na 8,1 procenta z loňských 13,6 procenta hrubého domácího produktu. Plán spoléhá na hluboké škrty ve státních výdajích a zvýšení daní ze spotřeby. Za razantní kroky Atény dostanou od zemí eurozóny a MMF k dispozici na tři roky 110 miliard eur, což by zemi mělo získat čas na důkladnou reformu nekonkurenceschopné ekonomiky a dlouhodobé řešení problému obrovského státního dluhu.

Předimenzovaný řecký státní sektor zaměstnává až třetinu pracovních sil v zemi a na celkových vládních výdajích se podílí asi 80 procenty. Odbory státních zaměstnanců průběžně stávkují proti úsporným opatřením, jejichž první vlnu vláda začala zavádět již v zimě. Zatím poslední 24hodinovou stávku uskutečnily 22. dubna, kdy práci přerušili například lékaři, zdravotní sestry, učitelé, daňoví úředníci nebo přístavní dělníci.

Řecko má tradici násilných odborových protestů, které v minulých desetiletích několikrát zastavily snahy o reformy. Pro úspěch vládního plánu přitom bude klíčové, zda vláda dokáže překonat tlak nespokojené veřejnosti. Řecký prezident Karolos Papulias prohlásil, že vláda stěží získá na svou stranu veřejnost, pokud bolestná opatření nebudou doprovázena útokem proti všeobecně rozšířené korupci, zejména rozsáhlým daňovým únikům. Ty loni podle odhadů stály ekonomiku asi miliardu eur.

Řecko se na konci loňského roku dostalo do dluhové krize, když kvůli vysokým dluhům a statistickým manipulacím ztratilo důvěru finančních trhů. To vedlo k prudkému růstu úroků u řeckých dluhopisů na rekordní úrovně a ztrátě schopnosti země financovat své výdaje běžným způsobem. Před vyhlášením platební neschopnosti tak zemi zachránila finanční pomoc, jejíž výše je zdaleka největší v historii.

Autor článku

 

Články ze sekce: Zpravodajství ČTK