BASF chce výjimku z plateb za síť, hrozí přesunem z Německa

"Pokud nás politici zatíží takovýmto poplatkem, existuje nebezpečí, že výroba se přemístí někam jinam," řekl Bock. "Musíme se rozhodnout, zda chceme zajistit pracovní místa, nebo se chceme takzvaně spravedlivě podílet," dodal.

BASF argumentuje zachováním výjimky pro sebe zejména tím, že firma investovala do vlastní výroby elektřiny, a svůj odběr ze sítě tím snížila. "Jestliže svým autem jezdím jen po vlastním dvoře, proč bych měl platit za státní silniční síť?" řekl Bock.

Bez výjimky ze síťového poplatku by jen ústředí BASF v Ludwigshafenu mělo dodatečné náklady asi 400 milionů eur (10,8 miliardy Kč). "Náklady v takovém rozsahu znamenají, že konkurenceschopnost této lokality bude v ohrožení," prohlásil Bock. Dodal, že elektřina je už teď v Německu dvakrát dražší než v USA.

Německá vláda poskytla v roce 2011 výjimku z placení síťového poplatku velkým odběratelům, kteří odebírají více než osm gigawatthodin po nejméně 7000 hodin ročně. Patří mezi ně kolem 200 společnost z chemického, hutního nebo sklářského průmyslu. V červenci vláda navrhla, aby firmy s odběrem přes osm GWh nejméně 8000 hodin ročně platily deset procent standardního poplatku a 15 procent by platily firmy odebírající tento objem 7000 až 8000 hodin.

Síťový poplatek má financovat modernizaci a rozšiřování přenosových sítí, jejichž současná podoba není schopna přepravovat prudce zvýšené objemy energie z obnovitelných zdrojů. Po volbách chtějí strany snížit zátěž financování obnovitelných zdrojů na domácnosti tak, aby více platili velcí výrobci. Ti ale varují před ztrátou konkurenceschopnosti německého průmyslu v zahraničí. Evropská komise letos naznačila, že odpuštění síťového poplatku by mohli představovat státní pomoc, jejíž povolování je v pravomoci Bruselu.