OECD doporučuje České republice další kroky v zájmu rozvoje

OECD uvádí, že řada reforem se už začala uskutečňovat, ale že loni vytyčené priority celkově stále představují vhodný program.

U České republiky zaznamenává mimo jiné schválení nového zákona o úpadcích ve vládě, zkrácení doby posuzování žádostí o zápis do obchodního rejstříku a přípravu reformy zdravotního pojištění. Nový pracovní zákoník označuje za vítanou modernizaci, která ale podle materiálu OECD nepřináší větší změny v některých oblastech vzbuzujících největší znepokojení, zvlášť pokud jde o ochranu pracovních míst. Jen malého pokroku bylo dosaženo na cestě k liberalizaci nájmů, píše se dále v publikaci.

V kapitole věnované inovaci se uvádí, že Česká republika sice vydává na výzkum a vývoj v poměru k hrubému domácímu produktu (HDP) víc než další země střední a východní Evropy, ale nedosahuje výrazně vyšších výsledků. OECD se proto vyslovuje pro lepší řízení politiky inovací.

Při hodnocení Slovenska uvádí, že růst HDP se zrychlil a přispěl ke zmenšení odstupu od dalších zemí OECD. Pokud jde o příjmy, jsou však zapotřebí další reformy, má-li se nastoupený kurz udržet a má-li se snížit nezaměstnanost.

Pokud jde o realizaci loni doporučených priorit, konstatuje OECD, že slovenská vláda přislíbila, že prostuduje možnost snížení podnikových odvodů na sociální zabezpečení, jakmile to dovolí rozpočtová situace. Dále konstatuje, že vládní návrh zavedení školného byl v parlamentu zamítnut a že korupce je stále považována za dost silnou a že nebyl podniknut žádný krok ke zvýšení důchodového věku. Zaznamenává ale důrazný postih některých praktik směřujících proti volné soutěži i snahy o zlepšení situace v soudnictví.

Slovensku adresuje mimo jiné doporučení zlepšit výsledky školského systému, usnadnit přístup malých a středních podniků ke kapitálu a snížit administrativní zátěž pro nově vznikající podniky.

V obsáhlé publikaci OECD také kvituje snahy Evropské unie o posílení konkurence na vnitřním trhu a uvádí, že návrh direktivy o službách, který byl loni předložen Evropskému parlamentu, byl v souladu s jejím doporučením omezit reglementární překážky pro přeshraniční obchod. Teď jde o to, do jaké míry budou navržené kroky k posílení konkurence přijaty, protože vzbudily obavy ze "sociálního dumpingu" zemí s nízkými mzdami, uvádí OECD.

Jde o direktivu navrženou bývalým členem Evropské komise Fritsem Bolkesteinem, která zvlášť ve Francii a některých dalších "starých" zemí EU vyvolala bouři odporu a mimo jiné přispěla k odmítnutí ústavy EU v referendech ve Francii a v Nizozemsku.

Publikace OECD obsahuje tentokrát i kapitolu věnovanou "alternativním ukazatelům blahobytu", ve které se potvrzuje, že hmotný blahobyt nemusí moc vypovídat o spokojenosti lidí. Na žebříčku spokojenosti je v první šestici i Mexiko, kde je HDP na hlavu druhý nejnižší ze všech 30 zemí OECD. Slovensko je na tomto žebříčku třetí od konce, Česká republika jedenáctá od konce.