Studie: Firmy ve střední a východní Evropě reagují na krize pozdě

Třetina podniků ve střední a východní Evropě spouští sanační opatření teprve při akutní platební neschopnosti. Zvláště evidentní je tento problém v Rumunsku, kde je platební neschopnost základním měřítkem pro reakci až u 60 procent firem. Následuje Česko s 50 procenty a Chorvatsko se 40 procenty. Lepší situace je pouze v Polsku, kde je tento ukazatel důležitý pouze pro 20 procent firem, což je srovnatelné se západní Evropou.

Ve východní Evropě je cílem restrukturalizačních akcí spíše růst než úspory nákladů. Jak ukazuje studie, na program růstu obratu sází 63 procent rumunských firem, 55 procent polských, 41 procent českých a chorvatských a 38 procent maďarských. V Rakousku je to jen těsná čtvrtina.

Struktura nákladů tak zůstane neočištěná, což může být problematické pro podnikatele, kteří chtějí investovat v regionu. Podniky se totiž zdají být ozdravené, dodatečně však investor zjistí, že musí podniknout další nepopulární úsporné kroky, dodal autor studie Rupert Petry.

Společnosti však také mají stále málo zdrojů k financování restrukturalizace. Peníze přicházejí hlavně z vnitřních zdrojů, jako je prodej a zpětný nákup vybavení, nebo prostřednictvím úvěru od bank. Skutečné financování vlastním kapitálem přes kapitálové trhy nebo soukromými majetkovými fondy či rizikovým kapitálem je zde zatím nízké a v některých zemích, jako Rumunsko, i problematické, protože tyto fondy zde takřka nepůsobí.

Společnost Roland Berger oslovila kvůli studii zástupce více než 2500 podniků v celé Evropě. Přes 1100 jich bylo z pěti zemí střední a východní Evropy (Chorvatsko, Polsko, Rumunsko, Česká republika a Maďarsko), napsala agentura APA.