Řebíček: MD se vzdalo kolaudačního řízení, řešením nový dodatek

Kvůli prvnímu dodatku staví Kapsch brány na základě tzv. ohlášení drobné stavby, tedy nikoliv po řádném stavebním řízení. Problém tak může nastat například při vymáhání smluvních sankcí za zpoždění, pokud Kapsch nespustí systém včas. Sankce ve výši pěti milionů korun za každý den prodlení jsou však vázány právě na datum kolaudace.

"Ministerstvo má výrazně zhoršenou pozici, pokud jde o tlak na včasné dokončení celého systému," řekl dále Řebíček. Kdy začne mýtný systém fungovat, si přitom ministr netroufl odhadnout. "Věřím, že to bude v lednu," řekl. "Technicky je možné, že systém může fungovat s menším počtem bran (než plánovaných 171)," dodal.

Právě zpoždění se jeví nyní jako velice reálné, neboť firma Kapsch ve středu požádalo ministerstvo dopravy o třítýdenní odklad zahájení provozu. Odvolává se přitom na dočasné pozastavení prací brněnským soudem, což považuje za zásah vyšší moci. Škody, které Kapschi údajně kvůli vyšší moci vznikly, firma vyčíslila na 110 milionů korun. Ministerstvo dopravy naopak odmítá, že by brněnský soud byl vyšší mocí a na odklad systému podle Řebíčka nepřistoupí. Věc podle něj pravděpodobně skončí u soudu, řekl ČT.

Podle informací České televize přiznalo dále ministerstvo v prvním dodatku Kapschi vyšší odměnu. Po dobu prvních tří měsíců bude dostávat odměnu až 15 procent celkových výnosů. Podle původní smlouvy byla ale její odměna šestinásobně menší, uvedla ČT.

Ačkoliv ministr dodatky ke smlouvě nezveřejnil, potvrdil, že obsahují i závazky státu podílet se na provozu mýtnic. Jde hlavně o provoz naftových agregátů, které mají mýtnice pohánět. Škody, které v důsledku uplatnění dodatku státu vzniknou, Řebíček neupřesnil. Neřekl ani, kdo je za vyjednání dodatku zodpovědný. Uvedl pouze, že dodatek podepsal náměstek ministra dopravy Jiří Kubínek a spolupodepsal tehdejší ministr Milan Šimonovský.

Ten však ve středu Radiožurnálu řekl, že dodatek považuje za výhodný, protože prý urychlil výstavbu systému. "Vzhledem ke zkrácené době výstavby si dodavatel pokryl některá rizika, například podíl státu na provozu dieselových agregátů pro dodávku energie před vybudováním elektrických přípojek," uvedl Šimonovský.

Nevýhodnou pozicí státu ve vztahu ke Kapschi se ve středu zabývala i vláda. Ta pověřila ministra dopravy, aby vyjednal nový dodatek ke smlouvě, který situaci napraví. "Nový dodatek ke smlouvě je nejméně nevýhodnou možností, které se nyní nabízejí," řekl premiér Mirek Topolánek. Otázkou však je, jak se k celé záležitosti postaví Kapsch. "Já mám pozitivní signály od pana ředitele (firmy Kapsch) Feixe, že je připraven se k celé záležitosti postavit čelem," řekl Řebíček. Pokud se však dodatek nepodaří vyjednat, bude výstavba pokračovat podle stávajících nevýhodných smluvních podmínek, dodal. První jednání o novém dodatku mají proběhnout příští týden.

Zavádění elektronického mýtného provázejí od počátku problémy. Výběrové řízení vyhrála firma Kapsch, ačkoliv nabídla až třetí nejlepší cenu. Ostatní účastníci řízení byli vyřazeni, protože nedodali některé potřebné dokumenty. Neúspěšní účastníci tendru, společnost Autostrade a sdružení Mytia, podali několik stížností k českým soudům i k Evropské komisi.

Naposledy budování systému pozdrželo rozhodnutí Krajského soudu v Brně, který předběžným opatřením zastavil práce od 9. do 17. října. Kauzu provází i podezření z korupce. Policie si ve středu na ministerstvu dopravy vyžádala smluvní podklady ke stavbě mýtného systému. Šetří podezření z úplatkářství při zadávání zakázky.

Za projekt elektronického mýtného byl zodpovědný ředitel odboru pozemních komunikací MD Jiří Nouza, ten však dal výpověď a přešel do odboru mýtného na Ředitelství silnic a dálnic. Jeho nástupce Jiří Hodač odmítl souvislost Nouzova odchodu s vyšetřováním policie komentovat.