Je toho dost, co výkladní skříň českého bankovnictví první poloviny 90. let spolkla od státu v jejich druhé polovině. Státní pomoc KB i s navyšováním jmění dosáhla zatím téměř 170 miliard korun v nominální hodnotě. A management žádá další garance.
Vedení Komerční banky oznámilo, že před privatizací bude nutné vylepšit její špatné portfolio další dvacetimiliardovou zárukou za špatné pohledávky, které by měl vystavit stát jako hlavní akcionář. Ministr financí Pavel Mertlík před několika dny možnost poskytnutí této pomoci odmítl s tím, že v tuto chvíli není pro poskytnutí další garance důvod. Má tomu tak být podle dvou auditů, které probíhají nezávisle na sobě.
Čtvrtina úvěrů zt
racenaJeště koncem loňského roku byl pohled na úvěrové portfolio KB úděsný: klasifikovaných úvěrů bylo více než standardních v poměru 50,4 k 49,6 procenta. Podle téže statistiky KB více než čtvrtinu z 209 půjčených miliard ztratila. V kategorii pochybných a ztrátových úvěrů (třída 4 a 5 podle klasifikace ČNB) vedla 26,1 procenta všech poskytnutých půjček. Je dobré si připomenout, že tyto hodnoty navíc neobsahují takové pálky, jako je 8,5 mld. ztrátového obchodu s B. C. L., který je součástí podrozvahy. Al
e i odsud se vyvádělo. Loni v srpnu do Konsolidační banky 12 mld. v nominální hodnotě, letos v březnu 10 mld. do společnosti Konpo, speciálně zřízené dceřiné společnosti Komerční banky, na kterou jsou v rámci restrukturalizace aktiv KB převáděny nekvalitní pohledávky. Společnost převzala v březnu Konsolidační banka.Vlastní síly nestačily
To, že KB řeší problém rizikových pohledávek také sama, je logické. Formou restrukturalizace a revitalizace, postoupením pohledávek, realizací zástav, přímým vymáháním, konkurzy nebo soudní cestou. Počet firemních klientů, u nichž eviduje KB své pohledávky jako rizikové, klesá jen pomalu. Jestliže koncem loňského roku dalo 6880 klientů dohromady portfolio špatných úvěrů ve výši 69,3 mld. korun, o dva měsíce později ještě d
okonce o nějakou stovku milionů vzrostlo, ale při menším počtu klientů. Březnové vyvedení velké části tohoto objemu do Konsolidační banky pak znamenalo redukci portfolia špatných půjček na 21,1 mld., které připadly na 5 867 klientů.Jak sama KB uvádí, za l
oňský rok se jí podařilo vyřešit vlastními silami něco přes 42 mld. špatných půjček, z toho bez pomoci Konsolidační banky 19,8 mld. Letos v prvním čtvrtletí pak 51,5 mld. špatných půjček, z toho bez převodů do Konpo jen 1,8 miliardy. O tom, že do KoB byly převáděny především velké úvěry, svědčí skutečnost, že počet rizikových klientů poklesl jen o 13 procent, přičemž objem rizikových úvěrů u firemních klientů o téměř 70 procent.Přestože ne všechno, co spadlo státu do klína během desetileté existence KB, patří pod špatně vedené obchodní aktivity s podceňováním rizika, je podíl neobezřetné úvěrové politiky velmi podstatný.
Šepoty a výkřiky
Někteří zahraniční analytici komentují skutečnost dvou v současné době zpracovávaných auditů tak, že pokud nejsou známy jejich výsledky, pak si může každá ze stran, pro níž je audit zpracováván, interpretovat věci po svém. "Víc nebudeme vědět, dokud nebudou audity zveřejněny," říká Matthew Czepliewicz z londýnské Salomon Smith Barney.
Je jasné, že očištěná banka má větší cenu než banka s vyšším podílem špatných půjček ve svém portfoliu. Jak ale vlastně převody špatných pohledávek na stát probíhají? Co je pravdy na šuškavých poznámkách o tom, že vyvedení špatných pohledávek z bilance byl a je pro privatizované banky, který
ch se týká, i dobrý byznys? Že se do Konsolidační banky vyvádí i plně zoprávkované úvěry, jejichž rezervy a opravné položky jsou pak přesunovány na další pohledávky z úvěrového portfolia, a to všechno s cílem nevykázat je jako mimořádné výnosy a neplatit tak daně? Je to opravdu tak, že nejdříve je dohodnuta suma a pak teprve se hledají položky, kterých se bude týkat? Že položky ve třídách 4 a 5 klasifikovaných úvěrů třeba ani nestačí a do Konsolidační banky jsou pak přesunuty i úvěry klientů, kteří do těchto tříd původně vůbec zařazeni nebyli? Jsou to všechno jenom výkřiky?Zahraniční vlastníci se mají
Více než čtvrtina Komerční banky je v zahraničí. Tak lze interpretovat fakt, že 26,14 % podílu na jejím základním jmění vlastní zahraniční akcionáři. Fyzickým osobám v ČR patří 5,81 % a právnickým 7,81 procenta KB. Odkupováním špatných pohledávek nebo poskytováním garancí stát jako hlavní akcionář zatíží své daňové poplatníky, ale pomáhá zbylým tuzemským, a vzhledem k objemu kapitálu pak hlavně zahraničním vla
stníkům.Hodnota banky je po těchto zásazích samozřejmě vyšší, než by odpovídalo jejímu skutečnému stavu. Poměr "výše státní pomoci kontra docílená cena" je ořech k nerozlousknutí.
Zdroj: Ekonom z 32/2000
