Chcete mít jako živnostník slušný důchod?

23.11.2017 | Martin Ježek, Finance.cz
DŮCHODY A DÁVKY


Živnostníci neboli osoby samostatně výdělečně činné odvádějí zpravidla odvody na zdravotní a sociální pojištění v minimální výši, protože mnohdy prostě víc odvádět ani nemohou. Nemají na to. A tak mnoho z nich čeká opravdu malý důchod. Nemusí to tak ale nutně být.

Průměrně u nás důchodci dostávají něco mezi jedenácti až dvanácti tisíci korun měsíčně. To už by byl pro živnostníka dost velký pokles životní úrovně. Nehledě na to, že by patrně nedosáhl ani na tuto částku. Jestliže chce mít totiž OSVČ průměrný starobní důchod, musí na sociální pojištění odvádět přibližně osm tisíc měsíčně.

Zaměstnanci a živnostníci

Proč mají jiné důchody zaměstnanci a živnostníci? Je to kvůli rozdílnému výpočtu starobního důchodu. U zaměstnanců se vychází z hrubých příjmů, u živnostníků se za příjem pro výpočet důchodu považují roční vyměřovací základy. To jsou sumy, ze kterých bylo odvedeno pojistné na důchodové pojištění. Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) považuje vyměřovací základ z hlediska důchodového pojištění za mzdu. Srozumitelněji podáno je to takhle: Máte-li vyměřovací základ stanoven v minimální výši, je to, jako byste v letošním roce vydělávali 7 058 Kč měsíčně. To zrovna moc velký balík není a extra vysoký důchod z něj nebude. Vy si tento vyměřovací základ ale můžete zvýšit a platit více. Třeba by to klidně udělat pan Novák z příkladu ze zdrojů ČSSZ:

Živnostník pan Novák má za rok 2015 příjem ve výši 600 tisíc korun, výdaje uplatňuje výdajovým paušálem ve výši 60%, ty tedy činí 360 tisíc korun. Daňový základ za rok 2015 je částka 240 tisíc korun, vyměřovací základ, ze kterého pan Novák odvede pojistné na důchodové pojištění, bude činit 120 tisíc Kč, což je polovina daňového základu. Skutečné výdaje pana Nováka ovšem mohly být například pouze ve výši 50 %, jeho čistý měsíční příjem 25 000 Kč, přesto hodnocený příjem pro důchodové účely je prakticky těsně nad úrovní minimální mzdy.

Průměrný důchod pro OSVČ

Kdybych měl příjem…

Jestliže tedy chcete mít jako živnostník vyšší starobní důchod, máte samozřejmě možnost si vyměřovací základ zvýšit. Odborníci radí si představit, za jakou minimální částku by živnostník byl ochoten pracovat jako zaměstnanec a z té platit pojistné. V případě měsíčního příjmu 15 000 korun činí měsíční pojistné 4 380 korun. Je tedy vhodné určit si měsíční vyměřovací základ přibližně mezi dvanácti tisíci a průměrnou mzdou. Je jasné, že když je vyměřovací základ navýšen jen rok či dva před důchodem, nemusí se to na jeho výši výrazněji projevit. Čím je totiž doba s navýšenými vyměřovacími základy delší, tím je dopad na důchod znatelnější.

Doplňkové penzijní spoření

Další možností jak mít vyšší důchod, je využití systému doplňkového penzijního spoření. Vzpomeňme na pana Nováka. Aby měl důchod ve výši 11 751 korun, platil sociální pojištění ve výši čtyřnásobku zákonného minima. Od roku 1990 do roku 2014 na účet České správy sociálního zabezpečení zaplatil celkem 1 106 376 korun. Pokud by pan Novák po celou dobu hradil zákonné minimum a zbytek by investoval do doplňkového penzijního spoření, měl by dnes díky zhodnocení zhruba 1 139 689 korun a mohl by čerpat měsíční rentu ve výši 6 012 korun po dobu 25 let. Když k tomu připočteme minimální státní důchod 5 768 korun, jsme na celkové částce důchodu 11 780 Kč, tedy skoro stejně. Ale máte své peníze víc pod kontrolou.


Vše o důchodu v roce 2018:


Za 15 let do penze, má spoření smysl?

Pokud si živnostník platí na důchod, který přijde za 15 let, jen zákonné minimum, jistě začne uvažovat o tom, zdali má spoření vůbec nějaký smysl. I v takových případech odborníci doporučují, aby si po tuto dobu zvýšil vyměřovací základ podle svých možností, ale pravidelně po celou dobu a bez přerušení doby pojištění.

Lze také doporučit využití veškerých státních příspěvků a daňových úlev, které finanční svět nabízí, tedy ukládat peníze do stavebního spoření a do doplňkového penzijního spoření. No a vůbec nejlepší je připravovat se na penzi celý produktivní život a raději se nespoléhat na stát. Každý by měl odkládat 10 % ze svého čistého příjmu měsíčně.



Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 3
Hlasováno: 3 krát 5 0.5

Články ze sekce: DŮCHODY A DÁVKY



Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie.