Při výpočtu starobního důchodu v roce 2023 se hodnotí příjmy, ze kterých bylo zaplaceno sociální pojištění, v letech 1986 až 2022. Z těchto příjmů se vypočítá průměrná hrubá měsíční mzda v současné hodnotě – tzv. osobní vyměřovací základ. Druhým základním vstupním údajem pro výpočet starobního důchodu je získaná doba pojištění v celých ukončených letech. Době pojištění se přitom mnohdy věnuje menší pozornost, přitom ovlivňuje měsíční částku starobního důchodu velmi významně.
Tip: Spočítejte si svůj věk odchodu do důchodu
Zdroj: Shutterstock
Důchodové varianty
V následující tabulce máme uvedeny vždy dvě stejné vstupní situace (odlišné o jeden rok pojištění), které vedou ke stejně vysokému starobnímu důchodu. Jak je z přiložené tabulky názorně vidět, u lidí s nadprůměrnými příjmy hraje každý získaný rok pojištění ještě vyšší úlohu než u lidí s podprůměrnými příjmy. Všechny výpočty jsou provedeny v červenci letošního roku, přičemž se nepočítá s výchovným. Vždy se vypočítává řádný starobní důchod.
Osobní vyměřovací základ |
Doba pojištění |
Starobní důchod |
Rozdíl |
20 000 Kč |
46 let |
17 379 Kč |
1565 Kč |
21 565 Kč |
45 let |
17 379 Kč |
|
30 000 Kč |
46 let |
19 215 Kč |
1786 Kč |
31 786 Kč |
45 let |
19 215 Kč |
|
40 000 Kč |
46 let |
21 050 Kč |
2010 Kč |
42 010 Kč |
45 let |
21 050 Kč |
|
50 000 Kč |
46 let |
22 885 Kč |
2230 Kč |
52 230 Kč |
45 let |
22 885 Kč |
|
60 000 Kč |
46 let |
24 720 Kč |
2453 Kč |
62 453 Kč |
45 let |
24 720 Kč |
|
70 000 Kč |
46 let |
26 556 Kč |
2675 Kč |
72 675 Kč |
45 let |
26 556 Kč |
|
100 000 Kč |
46 let |
32 061 Kč |
3340 Kč |
103 340 Kč |
45 let |
32 061 Kč |
Zdroj: vlastní výpočet autora
Jak je z tabulky výše názorně vidět, stejně vysoký měsíční starobní důchod mohou mít dva žadatelé s různě vysokými příjmy, pokud získali rozdílnou dobu pojištění. Důležitost každého roku pojištění stoupá s výší dosahovaných příjmů před odchodem do starobního důchodu.
Kalkulačka: Spočítejte si svůj důchod před i po valorizaci v roce 2023
Žadatel o starobní důchod s průměrnou hrubou mzdou za odpracované roky ve výši 20 000 Kč má starobní důchod 17 379 Kč stejně jako žadatel, který měl osobní vyměřovací základ 21 565 Kč a získal dobu pojištění o rok nižší (45 let místo 46 let). Doba pojištění o jeden rok nižší znamená nutnost mít osobní vyměřovací základ vyšší o 1565 Kč, aby měsíční starobní důchod byl stejně vysoký.
Naproti tomu žadatel o starobní důchod s osobním vyměřovacím základem ve výši 100 000 Kč má starobní důchod 32 061 Kč (získaná doba pojištění 46 let) stejně jako žadatel s průměrnou hrubou mzdou za odpracované roky ve výši 103 340 Kč (získaná doba pojištění 45 let). Doba pojištění vyšší o jeden rok nižší v tomto případě znamená potřebu mít průměrnou hrubou mzdu za odpracované roky vyšší o 3340 Kč, aby byly starobní důchody shodně vysoké.
Čtěte také:
Jak by rodičům s nižšími příjmy pomohl zápočet vyhlašované průměrné mzdy do důchodu
Proč se při valorizacích zvětšují rozdíly ve výši starobních důchodů