Deset výhod podnikání při zaměstnání

1. Jistý příjem z podnikání

Výkon samostatné výdělečné činnosti s sebou nese výrazně větší riziko než zaměstnání. Uspět na trhu je těžké, OSVČ mají během roku finanční výkyvy, naprostá většina podnikatelů se setkala se situací, že některý z obchodních partnerů nezaplatil nebo podnikatelská investice nevyšla dle očekávaní. OSVČ s jistým pravidelným měsíčním příjmem ze zaměstnání jsou z tohoto úhlu pohledu pod menším tlakem, v některých situacích si mohou dovolit více riskovat nebo nemuset v některých obchodních jednáních tolik tlačit na pilu, což může být ve finále ke prospěchu věci. 

2. Vyřešení pojistného vztahu

I zaměstnáním na zkrácený úvazek alespoň s minimální měsíční mzdou ve výši 22 400 Kč je vyřešen pojistný vztah u OSSZ a zdravotní pojišťovny. Výpočet všech státních dávek je navíc při nízkém příjmu relativně výhodný, to znamená, že náhradový poměr je vyšší než u vysokých příjmů. Výkon výdělečné samostatné výdělečné činnosti je v takovém případě velmi příznivým bonusem.

3. Nemoc tolik nevadí

OSVČ vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost mají nárok na nemocenskou pouze v případě placení dobrovolného nemocenského pojištění, a to až do 15. kalendářního dne pracovní neschopnosti. V prvních dvou týdnech nemoci jsou OSVČ vždy bez peněz. Podnikající zaměstnanci jsou však nemocensky pojištěni ve svém zaměstnání, takže případné dočasné zdravotní problémy tolik finančně nezasáhnou rodinné hospodaření. V prvních dvou týdnech pracovní neschopnosti mají podnikající zaměstnanci nárok na náhradu mzdy, kterou vyplácí zaměstnavatel a od 15. kalendářního dne nemoci mají nárok na nemocenskou. Nárok na finanční plnění během nemoci samozřejmě vzniká i ze zkráceného úvazu. Částka náhrady mzdy a nemocenské se odvíjí od dosahovaného příjmu v zaměstnání.

Kalkulačka nemocenské

4. Výhodný výpočet sociálního pojištění při nižším zisku

Když je hrubý zisk z vedlejší samostatné výdělečné činnosti do limitu, tak se z vedlejší samostatné výdělečné činnosti dokonce sociální pojištění neplatí. Pro podnikající zaměstnance to je výhodné, protože již mají vyřešen svůj pojistný vztah u OSSZ zaměstnáním. Pro celý rok 2026 je limitem pro neplacení sociálního pojištění z vedlejší činnosti hrubý zisk do 117 521 Kč. V případě výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti po část roku se však limit pro neplacení sociálního pojištění poměrně snižuje. Limitem je hrubý zisk, tedy příjem ponížený o související výdaje.

5. Sociální pojištění a skutečný vyměřovací základ

Při překroční limitu pro neplacení sociálního pojištění z vedlejší samostatné výdělečné činnosti se sociální pojištění vypočítává ze skutečného vyměřovacího základu (55 % daňového základu) a nemusí být dodržen minimální vyměřovací základ platný pro hlavní činnost.

6. Snadná rodinná optimalizace u sociálního pojištění

I v případě výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti je možné na manželku (manžela) jako na spolupracující osobu převést část příjmů a výdajů v souladu se zákonnými ustanoveními. Pokud je spolupráce pro manželku (manžela) také výkonem vedlejší samostatné výdělečné činnosti, tak je v podstatě souhrnný rodinný limit pro neplacení sociálního pojištění z vedlejší samostatné výdělečné činnosti dokonce dvojnásobně vysoký, což přináší již významnou rodinnou „daňovou úsporu“.

Přečtěte si také:

Výchovné k důchodu zachraňuje předčasný důchod

7. Výpočet zdravotního pojištění ze skutečného vyměřovacího základu

V případě výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti se zdravotní pojištění vypočítává vždy ze skutečného vyměřovacího základu, kterým je polovina daňového základu. Pro podnikající zaměstnance neplatí minimální vyměřovací základ stanovený pro hlavní činnost. Při nižším zisku se jedná o značnou výhodu. Na rozdíl od sociálního pojištění se však sociální pojištění platí i z nízkého zisku, není stanovena žádná hranice pro neplacení zdravotního pojištění při výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti.

8. Neplacení záloh na zdravotní pojištění

Podnikajícím zaměstnancům je jejich zaměstnavatelem standardně sráženo každý měsíc zdravotní pojištění z jejich hrubé mzdy. Zdravotní pojištění z podnikání však platí podnikající zaměstnanci jednorázově za celý rok, neplatí si zálohy během roku.

9. Výhodnější výpočet státních důchodů

Vzhledem ke konstrukci výpočtu státních důchodů jsou na tom i zaměstnanci pracující za minimální mzdu lépe než většina OSVČ. To platí nejenom pro výpočet starobního důchodu, ale i případného invalidního důchodu. S ohledem na budoucí důchodové nároky je tak výkon vedlejší samostatné výdělečné činnosti při zaměstnání výhodnější než výkon hlavní samostatné výdělečné činnosti.

10. Nárok na výhody dle zákoníku práce

Zaměstnanci jsou chráněni zákoníkem práce, což pro OSVČ neplatí. Placené přesčasy, nárok na placenou dovolenou, vysoká finanční jistota, možnost ukončení pracovního poměru ze strany zaměstnavatele pouze ze zákonných důvodů a při dodržení výpovědní lhůty a s nárokem na zákonné odstupné, to jsou jenom některé výhody zaměstnání oproti výkonu samostatné výdělečné činnosti. Podnikající zaměstnanci mají ve svém zaměstnání pochopitelně nárok na všechny výhody, tak jako ostatní zaměstnanci.

Přečtěte si také:

Zvažujete zaměstnání navíc? Kolik budete odvádět na daních?