Když je měsíční odměna z dohody o provedení práce 10 000 Kč a méně, potom se z hrubé odměny neplatí sociální pojištění a zdravotní pojištění. Zaměstnanec pracující pouze na dohodu o provedení práce s měsíční odměnou do limitu (např. i pro více zaměstnavatelů současně) nemá tedy vyřešen svůj pojistný vztah. Co to znamená?
Nutná platba zdravotního pojištění
Zaměstnanci pracující pouze na základě dohody o provedení práce, kteří nemají jiným způsobem vyřešen svůj pojistný vztah u své zdravotní pojišťovny, jsou automaticky vedeni jako osoby bez zdanitelných příjmů (OBZP). Všechny osoby bez zdanitelných příjmů si musí za každý měsíc samy platit zdravotní pojištění ve výši 1 647 Kč. Práce na dohodu o provedení práce s měsíční odměnou 10 000 Kč a méně je tedy výhodná zejména pro lidi, kteří mají vyřešen svůj pojistný vztah u zdravotní pojišťovny. V praxi se jedná např. o zaměstnance, kteří si prací na dohodu o provedení práce pouze přivydělávají a zdravotní pojištění je odváděno z hlavního zaměstnání nebo živnostníky, kteří si přivydělávají prací na dohodu o provedení práce nebo státní pojištěnce (např. studenty, penzisty, ženy na rodičovské dovolené).
- Jak si sám platit zdravotní pojištění
- Kdo je státním pojištěncem a zdravotní pojištění má placené státem
Není nárok na státní dávky
Zaměstnanci pracující pouze na dohodu o provedení práce s měsíční odměnou 10 000 Kč a méně nesplňují podmínku pojištění a nemají tedy nárok na nemocenské dávky (nemocenskou, mateřskou, otcovskou a ošetřovné) ani na případnou podporu v nezaměstnanosti. Penzisté pracující v důchodu na dohodu o provedení práce s měsíční odměnou do limitu si nemohou požádat o zvýšení důchodu, neboť z hrubé odměny není odváděno sociální pojištění.
Praktický příklad: kdo má nárok na mateřskou. Paní Kučerová dálkově studuje vysokou školu a současně pracuje pro dva různé zaměstnavatele na dohodu o provedení práce s měsíční odměnou 10 000 Kč. Paní Kučerová nebude mít nárok na mateřskou, neboť v posledních dvou letech nezíská dobu pojištění v rozsahu alespoň 270 kalendářních dní.
(foto: Shutterstock)
Práce se nehodnotí pro důchodové účely
Výše státního důchodu závisí na získané době pojištění v celých ukončených letech a výši průměrné mzdy za odpracované roky. Práce na dohodu o provedení práce s měsíční odměnou 10 000 Kč a méně se nepočítá ani do doby pojištění ani do ročních vyměřovacích základů, ze kterých se následně počítá osobní vyměřovací základ (průměrná měsíční mzda v současné hodnotě). Lidé pracující delší dobu pouze na dohody o provedení práce s měsíční odměnou do limitu tedy budou mít nižší státní důchod a v horším případě mohou mít dokonce problém se získáním minimální doby pojištění potřebné pro přiznání státního důchodu. Minimální potřebná doba pojištění je přitom nutná i pro přiznání invalidního důchodu, kde se liší dle věku.
Má DPP vliv na výši důchodu? Paní Nováková pracovala před rokem 2012 několik let pouze na dohody o provedení práce, přestože měsíční odměna tehdy činila více než 30 000 Kč. Do konce roku 2011 se z hrubé odměny z dohody o provedení práce neplatilo sociální pojištění bez ohledu na výši měsíční odměny. Paní Nováková odejde v roce 2018 do starobního důchodu a získá pouze dobu pojištění v rozsahu 35 let. Paní Novákové bude přiznán státní starobní důchod, neboť minimální doba pojištění pro přiznání státního důchodu v roce 2018 činí 34 let, ale dlouhodobá práce na dohodu o provedení bude mít negativní vliv na výši měsíčního starobního důchodu.
Co říká zákoník práce?
Práce na dohodu o provedení práce přináší zaměstnanci značně nižší nároky vůči zaměstnavateli, a to bez ohledu měsíční hrubé odměny. Dle zákoníku práce neplatí pro práci na dohodu o provedení práce legislativní úprava např. pro odstupné, pracovní dobu a dobu odpočinku, dovolenou, skončení pracovního poměru nebo cestovní náhrady.
