Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie. Další informace

Veřejné finance - rozpočet, dluh, saldo, deficit

Veřejné finance se zabývají ekonomicko-peněžními vztahy mezi všemi subjekty a státem.

Státní rozpočet

Rozpočet je soustava veřejných rozpočtů, které představují tvorbu a použití centralizovaných peněžních fondů vládou včetně veřejné správy na místních úrovní (municipality) za určité období (fiskální rok). Může zahrnovat: federální rozpočet, rozpočety států (republik), místní rozpočty, veřejně spravované fondy stojící mimo centrální nebo místní rozpočty (fondy zdravotních pojišťoven).


Rozpočtové příjmy

  • nenávratné (daňové, nedaňové)
  • návratné (emise dluhopisů, bankovní úvěry)

Rozpočtové výdaje

  • transferové platby domácnostem
  • vládní nákupy v podobě financování běžných i investičních výdajů ve školství a zdravotnictví
  • transferové platby podnikům v podobě subvencí
  • vyplacený úrok z veřejného dluhu

Saldo rozpočtu

  • Aktivní - příjmy > výdaje = rozpočtový přebytek
  • Pasivní - příjmy < výdaje = rozpočtový deficit

Rozpočtový deficit je financován výpůjčkami zpravidla v podobě dluhopisů vlád. Tyto dluhopisy jsou nakupovány domácími subjekty (domácí dluh) nebo zahraničními (zahraniční dluh).


Veřejný dluh

Je vyjadřován jako celkový dluh (bez odečtení pohledávek). Může vzniknou deficitem, či několika deficity.


Fiskální deficit

Podle způsobu vzniku rozlišujeme:

  • Strukturální deficit - vzniká jako výsledek permanentní expanzivní rozpočtové politiky
  • Cyklický deficit - odráží automatické změny ve výši daní a rozpočtových výdajů, ke kterým dochází v souvislosti s cyklickými výkyvy reálného produktu.

Ke srovnání výše rozpočtů a jejich sald jsou používány relativní ukazatele:

  • poměr výdajů rozpočtu k HDP - bývá často používán k vyjádření míry vládní intervence
  • poměr salda rozpočetu k HDP - je např. kritériem EU, max. 3 % HDP

Ekonomické důsledky vládního dluhu

Základními důsledky jsou:

  • potřeba obsluhovat vnější dluh

Vnitřní dluh dluží země svým vlastním občanům - nepředstavuje žádné těžké břemeno. Vnější dluh - země dluží cizincům, břemeno dluhové služby z vnějšího dluhu představuje snížení spotřebních možností země. Vyplácení vnějšího dluhu vyžaduje vývozní přebytek, což je pro některé země velice těžké.

  • ztráty efektivnosti ze zdanění způsobení placením úroků a jistin

Vnitřní dluh vyžaduje úrokové platby držitelům obligací, proto musí být vybírány daně. Ale i tehdy jsou-li zdaněni stejní lidé a platí-li v průměru totéž množství, které dostávají v podobě úroků, budou stále existovat deformační vlivy na pobídky, které jsou nevyhnutelně spojené s jakýmikoli daněmi.

  • nahrazování kapitálu veřejným dluhem (když lidé drží raději aktiva založená na veřejném dluhu než na kapitálu)

Nejvážnějším důsledkem velkého veřejného dluhu je, že vytlačuje ze zásoby bohatství národa kapitál. Soukromý kapitál může být nahrazován vládním dluhem.

Související články

V Česku je ekonomická svoboda vyšší než v Rakousku a Německu

08.04.  |  Petr Gola

V každoročně sestavovaném indexu ekonomické svobody si stojí Česko dlouhodobě výborně, pro rok 2020 patří…

Co dělat, když chcete na poslední chvíli změnit zdravotní pojišťovnu?

27.03.  |  Redakce

Pokud chcete změnit zdravotní pojišťovnu, tak můžete jednou ročně ve dvou přesně stanovených termínech. Co dělat, když se termín už blíží a vy jste si ještě nestihli vyřídit formuláře?

Nemocenská a OSVČ: Je lepší komerční, či státní pojištění?

17.03.  |  Michal Bureš

Nemoci se nevyhýbají ani OSVČ a ty je často přechází, protože je nikdo v nemoci platit nebude. Jaké jsou možnosti OSVČ? Je výhodnější platit si nemocenskou v rámci sociálního pojištění, či raději využít komerčního pojištění?
Investice - zajímavé odkazy

Zobrazit další obsah