Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie. Další informace

Příjmy domácností

Průměrná hrubá měsíční mzda je uvedená mzda na fyzické osoby, tj. bez přihlédnutí k délce odpracované doby. Průměrná hrubá měsíční mzda představuje podíl mezd bez ostatních osobních nákladů připadající na jednoho zaměstnance evidenčního počtu za měsíc. Do mezd se zahrnují základní mzdy a platy, příplatky a doplatky ke mzdě nebo platu, prémie a odměny, náhrady mezd a platů, odměny za pracovní pohotovost a jiné složky mzdy nebo platu, které byly v daném období zaměstnancům zúčtovány k výplatě. Jedná se o hrubé mzdy, tj. před snížením o pojistné na všeobecné zdravotní pojištění a sociální zabezpečení, zálohové splátky daně z příjmů fyzických osob a další zákonné nebo se zaměstnancem dohodnuté srážky.

Index reálné mzdy je podíl indexu průměrné hrubé měsíční nominální mzdy a indexu spotřebitelských cen za shodné období.

Minimální mzda

Minimální mzdou se rozumí nejnižší peněžité plnění, které je povinen podle zákona poskytovat zaměstnavatel zaměstnanci za vykonanou práci. Minimální mzda se vztahuje na všechny zaměstnance v pracovním poměru nebo v obdobném pracovním vztahu. Nerozlišuje se, jde-li o pracovní poměr na dobu určitou či neurčitou, o hlavní, vedlejší nebo souběžné pracovní poměry. Nárok na minimální mzdu vzniká v každém pracovním poměru samostatně. Nevztahuje se však na činnosti prováděné na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Minimální mzda platí jako jediná mzdová veličina pro zaměstnance v organizacích podnikatelské sféry, v nichž se uplatňuje kolektivní vyjednávání o mzdách.

V jednotlivých kolektivních smlouvách lze dohodnout minimální mzdu vyšší než uvádí nařízení vlády o minimální mzdě a zpravidla je této možnosti využíváno. V ostatních organizacích podnikatelské sféry, ve kterých není uzavřena kolektivní smlouva nebo nejsou mzdové podmínky v kolektivní smlouvě sjednány, platí vedle minimální mzdy i minimální mzdové tarify. Minimální mzdový tarif stanovený pro první tarifní stupeň má shodnou výši s minimální mzdou. V rozpočtových a některých dalších organizacích a orgánech se uplatňuje vedle minimální mzdy systém platových tarifů.

Životní minimum

Životní minimum je společensky uznanou minimální hranicí příjmu pod níž nastává stav hmotné nouze. Vymezuje výši nezbytných finančních prostředků pro domácnost k dočasnému zajištění základních životních potřeb jejích členů na velmi skromné úrovni. Pokud čisté peněžní příjmy nedosahují životního minima a není možné je zvýšit vzhledem k věku, zdravotnímu stavu nebo z jiných vážných důvodů vlastním přičiněním, je státem poskytována pomoc formou dávek sociální podpory.


Souhrnná produktivita práce je počítána jako podíl hrubého domácího produktu (v cenách roku 1995) a korigovaného počtu pracovníků. Ten vychází z korigovaných údajů o zaměstnanosti z výběrového šetření pracovních sil, které se provádí v domácnostech a vychází z mezinárodních definic a doporučení Mezinárodní organizace práce (ILO). Korekce spočívají především v zohlednění vedlejších pracovních poměrů, zahraničních pracovníků (zaměstnanců i podnikatelů) zjištěných z administrativních zdrojů a kategorií žen na mateřské dovolené, učňů a pracujících v cizině, které se bezprostředně nepodílejí na tvorbě HDP.

Naděje dožití (též střední délka života) vyjadřuje počet roků, který v průměru ještě prožije osoba právě x-letá za předpokladu, že po celou dobu jejího dalšího života se nezmění řád vymírání, zjištěný úmrtnostní tabulkou, zkonstruovanou pro daný kalendářní rok nebo jiné (zpravidla delší) období. Jedná se tedy o hypotetický údaj, který říká, kolika let by se člověk určitého věku dožil, pokud by úroveň a struktura úmrtnosti zůstala stejná jako v daném roce.

Ukazatel se nejčastěji používá ve formě „Střední délka života při narození“ nebo „Naděje dožití při narození“, ve které vyjadřuje průměrnou délku života osoby právě narozené za předpokladu setrvání úmrtnostních poměrů platných v roce, ve kterém se osoba narodila a pro který je konstruována úmrtnostní tabulka. Takže například je-li střední délka života při narození pro muže v roce 2002 v ČR 72,1, mají chlapci narození v tomto roce statistickou naději dožít se věku 72,1 let. Jen pro srovnání – dívky narozené ve stejném roce mají naději vyšší - 78,5let.

Překoná-li člověk rizika úmrtí v kojeneckém a dětském věku, jeho šance se zvyšují – například třicetiletý muž měl v roce 2002 statisticky před sebou ještě 43,2 – měl by se tedy dožít 73,2, což je o více než jeden rok více než u novorozence. Překoná-li muž i vyšší riziko úmrtí spojené se středním věkem, jeho pravděpodobná délka života se ještě zvýší – například muž, kterému bylo v roce 2002 šedesát let, by měl mít před sebou ještě 17,3 let, což je o více než pět let než u novorozence, který v tomto roce přišel na svět.

Naděje dožití se vzhledem k odlišnosti v úmrtnosti obou pohlaví zásadně uvádí zvlášť za muže a za ženy.

Související články

Jaký má vliv sdílené ubytování na českou ekonomiku?

18.10.  |  Lucie Mečířová

Sdílená ekonomika frčí. Pravděpodobně nejlépe se daří taxislužbám a hlavně ubytování. Kolik si průměrně…

7 daňových změn pro rok 2018 k horšímu

09.10.  |  Petr Gola

Přestože se pro rok 2018 nemění sazba daně z příjmu fyzických osob, sociálního pojištění ani zdravotního pojištění, tak zaplatí někteří občané na některé z povinných daní více než v roce 2017. Podívejme se na vybraných 7 nepříznivých daňových změn.

Kolik stálo vyšetření u lékaře? Zjistěte si, kolik za vás odvedla zdravotní pojišťovna!

05.10.  |  Michal Bureš

Ve zdravotnictví se točí obrovské peníze (přibližně 300 miliard), z toho cca 80 % proteče přes zdravotní pojištění. Můžete se podívat, kolik naše zdravotní pojišťovna za nás vydala? A za jaké úkony? Ano, můžete. A možná to je snazší, než jste si mysleli...