Tento zákon upravuje pojistné na sociální zabezpečení, které zahrnuje pojistné na důchodové pojištění a pojistné na nemocenské pojištění, (Tato novelizace nabývá účinnosti 1. ledna 2015.) (dále jen "pojistné").
Pojistné je příjmem státního rozpočtu, pokud se dále nestanoví jinak. (Tato novelizace nabývá účinnosti 1. ledna 2015.)
(1)Pojistné jsou povinni v rozsahu a za podmínek stanovených v odstavci 2 povinni platit zaměstnanci, jimiž se pro účely tohoto zákona rozumějí
(2)Zaměstnanci jsou poplatníky pojistného na důchodové pojištění, pokud jsou účastni nemocenského pojištění podle zákona upravujícího nemocenské pojištění⁷⁰⁾; za tohoto zaměstnance se považuje též fyzická osoba, které po skončení zaměstnání zakládajícího účast na nemocenském pojištění byly zúčtovány příjmy z tohoto zaměstnání, které jsou započitatelné do základu pojistného. Pojistné na důchodové pojištění, které jsou povinni platit zaměstnanci, odvádějí jako plátci jejich zaměstnavatelé. Zaměstnavateli se pro účely tohoto zákona rozumějí právnické nebo fyzické osoby, které zaměstnávají alespoň jednoho zaměstnance, organizační složky státu, v nichž jsou zařazeni zaměstnanci v pracovním poměru nebo činní na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, a služební úřady, v nichž jsou státní zaměstnanci zařazeni k výkonu státní služby; za zaměstnavatele se dále považují útvary, složky nebo jiné organizační části bezpečnostních sborů nebo ozbrojených sil České republiky, které vyplácejí příslušníkům bezpečnostních sborů služební příjem nebo vojákům z povolání plat, popřípadě organizační složky státu nebo právnické osoby, v nichž jsou k plnění služebních úkolů vysláni příslušníci bezpečnostních sborů nebo zařazeni vojáci z povolání.
(3)Osoby samostatně výdělečně činné jsou povinny platit pojistné na důchodové pojištění, pokud jsou účastny důchodového pojištění podle předpisů o důchodovém pojištění⁷¹⁾, a za podmínek stanovených tímto zákonem též zálohy na pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti; osoby samostatně výdělečně činné jsou povinny platit pojistné na nemocenské pojištění, pokud jsou účastny nemocenského pojištění podle předpisů o nemocenském pojištění. Kdo se považuje za osobu samostatně výdělečně činnou a kdy se samostatná výdělečná činnost považuje za hlavní samostatnou výdělečnou činnost a za vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, stanoví zákon o důchodovém pojištění⁷²⁾.
(4)Osoby dobrovolně účastné důchodového pojištění⁷³⁾ jsou za dobu dobrovolné účasti na důchodovém pojištění povinny platit pojistné na důchodové pojištění.
(5)Zahraniční zaměstnanci jsou za dobu dobrovolné účasti na nemocenském pojištění povinni platit pojistné na nemocenské pojištění. Zahraničním zaměstnancem se pro účely tohoto zákona rozumí zaměstnanec zaměstnavatele, jehož sídlo je na území státu, s nímž Česká republika neuzavřela mezinárodní smlouvu o sociálním zabezpečení, je-li činný v České republice ve prospěch tohoto zaměstnavatele.
(Tato novelizace nabývá účinnosti 1. ledna 2015.)
Výše pojistného se stanoví procentní sazbou ze základu pojistného (Tato novelizace nabývá účinnosti 1. ledna 2015.) zjištěného za pojistné (Tato novelizace nabývá účinnosti 1. ledna 2015.) období.

Základ pojistného (Tato novelizace nabývá účinnosti 1. ledna 2015.)

(1)Základem pojistného (Tato novelizace nabývá účinnosti 1. ledna 2015.) zaměstnance pro pojistné na důchodové pojištění je úhrn příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků, s výjimkou náhrad výdajů poskytovaných procentem z platové základny představitelům státní moci a některých státních orgánů a soudců⁷⁴⁾, které jsou nebo by byly, pokud by podléhaly zdanění v České republice, předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmů³⁾ a nejsou od této daně osvobozeny a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním, které zakládá účast na nemocenském pojištění. Zúčtovaným příjmem se pro účely věty první rozumí plnění, které bylo v peněžní nebo nepeněžní formě nebo formou výhody poskytnuto zaměstnavatelem zaměstnanci nebo předáno v jeho prospěch, popřípadě připsáno k jeho dobru anebo spočívá v jiné formě plnění prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance.
(2)Do základu pojistného zaměstnance se z příjmů uvedených v odstavci 1 nezahrnují tyto příjmy:
(3)(Tato novelizace nabývá účinnosti 1. ledna 2015.) Mzdové nároky zaměstnanců vyplacené Úřadem práce České republiky – krajskou pobočkou, popřípadě pobočkou pro hlavní město Prahu (dále jen "krajská pobočka Úřadu práce") podle zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů se považují za příjmy zúčtované zaměstnavatelem zaměstnanci, a to v rozsahu, ve kterém je zaměstnavatel zaměstnancům nezúčtoval.
(4) Ustanovení odstavce 2 platí přiměřeně i pro určení základu pojistného (Tato novelizace nabývá účinnosti 1. ledna 2015.) pracovníka v pracovním poměru uzavřeném podle cizích právních předpisů. Je-li zaměstnanec považován podle zákona o nemocenském pojištění za smluvního zaměstnance^10c), je jeho základem pojistného (Tato novelizace nabývá účinnosti 1. ledna 2015.) příjem zúčtovaný mu smluvním zaměstnavatelem (§ 23b odst. 2); je-li smluvnímu zaměstnanci vyplácen příjem prostřednictvím jeho zaměstnavatele, jehož sídlo je na území státu, s nímž Česká republika neuzavřela mezinárodní smlouvu o sociálním zabezpečení, považuje se za základ pojistného (Tato novelizace nabývá účinnosti 1. ledna 2015.) smluvního zaměstnance jeho příjem uhrazený smluvním zaměstnavatelem zahraničnímu zaměstnavateli, který se v případě, že v úhradách smluvního zaměstnavatele zahraničnímu zaměstnavateli je obsažena i částka za zprostředkování práce smluvního zaměstnance, snižuje nejvýše o 40 %.
(5) Je-li zaměstnanci vyplácen příjem v cizí měně, přepočte se na českou měnu kurzem devizového trhu stanoveným Českou národní bankou, který platí k poslednímu dni kalendářního měsíce, za který se pojistné odvádí. Pro přepočet měn, u nichž Česká národní banka nevyhlašuje tento kurz, se použije kurz této měny obvykle používaný bankami v České republice ke dni uvedenému ve větě první; tyto banky jsou povinny na žádost zaměstnavatele a okresní správy sociálního zabezpečení tento kurz sdělit. Kurz, který zaměstnavatel použil podle věty první a druhé, je povinen vést ve svých záznamech pro stanovení a odvod pojistného.
(6) Vyměřovacím základem organizace a malé organizace je částka odpovídající úhrnu vyměřovacích základů jejich zaměstnanců.
Zrušen.
(1)Základem pojistného (Tato novelizace nabývá účinnosti 1. ledna 2015.) osoby samostatně výdělečně činné pro pojistné na důchodové pojištění (Tato novelizace nabývá účinnosti 1. ledna 2015.) je částka, kterou si určí, ne však méně než 100 (Tato novelizace nabývá účinnosti 1. ledna 2015.) % daňového základu; daňovým základem se pro účely tohoto zákona rozumí základ daně nebo dílčí základ daně stanovený podle § 7 zákona o daních z příjmů z příjmů z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti po úpravě podle § 5 a 23 zákona o daních z příjmů, pokud se dále nestanoví jinak.Vykonávala-li osoba samostatně výdělečně činná v kalendářním roce hlavní samostatnou výdělečnou činnost i vedlejší samostatnou výdělečnou činnost a za dobu, po kterou vykonávala vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, není účastna důchodového pojištění, považuje se za daňový základ poměrná část daňového základu; tato část se určí tak, že se daňový základ vydělí počtem kalendářních měsíců, v nichž byla aspoň po část měsíce vykonávána samostatná výdělečná činnost, a výsledná částka se vynásobí počtem kalendářních měsíců, v nichž byla aspoň po část měsíce vykonávána hlavní samostatná výdělečná činnost. Za výkon samostatné výdělečné činnosti a hlavní samostatné výdělečné činnosti se pro účely věty druhé nepovažuje kalendářní měsíc, v němž po celý měsíc osoba samostatně výdělečně činná měla nárok na výplatu nemocenského nebo peněžité pomoci v mateřství z nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných; kalendářním měsícem se pro účely části věty před středníkem rozumí i jeho část, po kterou osoba samostatně výdělečně činná vykonávala samostatnou výdělečnou činnost, pokud výkon této činnosti netrval po celý kalendářní měsíc. Za daňový základ se u osoby samostatně výdělečně činné, která je poplatníkem daně z příjmů stanovené paušální částkou podle § 7a zákona o daních z příjmů, považuje rozdíl mezi předpokládanými příjmy a předpokládanými výdaji, z něhož se vychází při výpočtu daně z příjmů stanovené paušální částkou. Do daňového základu se nezahrnují příjmy, které jsou podle zvláštního právního předpisu⁵⁴⁾ samostatným základem daně z příjmů fyzických osob pro zdanění zvláštní sazbou daně. Za daňový základ se u osoby samostatně výdělečně činné, která není povinna podávat daňové přiznání, považuje daňový základ; tyto příjmy a výdaje se pro účely tohoto zákona posuzují podle zákona o daních z příjmů. O daňovou ztrátu podle § 34 odst. 1 zákona o daních z příjmů se daňový základ nesnižuje.
(2)Základem pojistného (Tato novelizace nabývá účinnosti 1. ledna 2015.) osoby samostatně výdělečně činné pro pojistné na důchodové pojištění (Tato novelizace nabývá účinnosti 1. ledna 2015.) činí nejméně, vykonávala-li osoba samostatně výdělečně činná v kalendářním roce
(Tato novelizace nabývá účinnosti 1. ledna 2015.)
(3)Základem pojistného osoby samostatně výdělečně činné pro pojistné na nemocenské pojištění je částka určená osobou samostatně výdělečně činnou. Základ pojistného na nemocenské pojištění si osoba samostatně výdělečně činná může určit buď ve výši dvojnásobku částky rozhodné podle předpisů o nemocenském pojištění pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění⁶⁹⁾ nebo ve výši 25 % z částky rovnající se průměru, který z částky určeného základu pojistného na důchodové pojištění uvedeného na naposledy podaném daňovém přiznání přede dnem placení pojistného na nemocenské pojištění připadá na jeden kalendářní měsíc, v němž aspoň po část tohoto měsíce byla vykonávána v předcházejícím kalendářním roce samostatná výdělečná činnost. V kalendářním roce, v němž osoba samostatně výdělečně činná zahájila výkon samostatné výdělečné činnosti, si základ pojistného určuje s tím, že tento základ nemůže být vyšší než polovina průměrné mzdy. Základ pojistného podle předchozích vět nemůže být nižší než dvojnásobek částky rozhodné podle předpisů o nemocenském pojištění pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění. (Tato novelizace nabývá účinnosti 1. ledna 2015.)
(1)Základem pojistného (Tato novelizace nabývá účinnosti 1. ledna 2015.) osoby dobrovolně účastné důchodového pojištění pro pojistné na důchodové pojištění je částka, kterou si určí, nejméně však částka ve výši jedné čtvrtiny průměrné mzdy platné v kalendářním roce, ve kterém se pojistné na důchodové pojištění platí.
(2)Základem pojistného zahraničního zaměstnance pro pojistné na nemocenské pojištění je částka, kterou si určí ve výši stanovené podle odstavce 1 nebo ve výši dvojnásobku částky rozhodné podle předpisů o nemocenském pojištění pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění. (Tato novelizace nabývá účinnosti 1. ledna 2015.)
Základy pojistného (Tato novelizace nabývá účinnosti 1. ledna 2015.) podle § 5 až 5c se zaokrouhlují na celé koruny směrem nahoru.
(1)Pojistným obdobím, z něhož se zjišťuje základ pojistného na důchodové pojištění zaměstnanců a osob samostatně výdělečně činných, je kalendářní rok, za který se pojistné platí.
(2)Pojistným obdobím, z něhož se zjišťuje základ pojistného na nemocenské pojištění osob samostatně výdělečně činných a zahraničních zaměstnanců a základ pojistného na důchodové pojištění osob dobrovolně účastných důchodového pojištění, je kalendářní měsíc, za který se toto pojistné platí. (Tato novelizace nabývá účinnosti 1. ledna 2015.)
(1)Sazby pojistného na důchodové pojištění činí u
(2)Sazby pojistného na nemocenské pojištění činí u
(Tato novelizace nabývá účinnosti 1. ledna 2015.)
(Tato novelizace nabývá účinnosti 1. ledna 2015.)
(3) Pro stanovení pojistného na důchodové pojištění, které platí osoba dobrovolně účastná důchodového pojištění za období předcházející kalendářnímu roku, ve kterém toto pojistné platí, se použije sazba pojistného platná k 1. lednu kalendářního roku, ve kterém se pojistné na důchodové pojištění platí.
(4) Pojistné se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.
(1) Sazby pojistného na důchodové pojištění činí u
(2) Jsou-li osoby uvedené v odstavci 1 písm. b) alespoň po část pojistného období účastny důchodového spoření podle jiného právního předpisu, sazby pojistného na důchodové pojištění uvedené v § 7 u těchto osob se použijí jen v případě, že tyto osoby po celé pojistné období nebyly účastny důchodového spoření. Stane-li se zaměstnanec účastníkem důchodového spoření v průběhu pojistného období, platí pro něj sazby pojistného na důchodové pojištění podle odstavce 1 písm. a) od kalendářního měsíce, do něhož spadá den vzniku účasti na důchodovém spoření; to platí obdobně pro osoby dobrovolně účastné důchodového pojištění.
(3) Prostředky účastníka důchodového spoření určené podle odstavce 1 jako platba na důchodové spoření příjemce těchto plateb převádí ve prospěch tohoto účastníka na účet penzijní společnosti, s níž účastník uzavřel smlouvu o důchodovém spoření. Je-li účastníkem důchodového spoření osoba samostatně výdělečně činná nebo osoba dobrovolně účastná důchodového pojištění, lze tyto prostředky podle věty první převést až po zaplacení pojistného na důchodové pojištění.
(4) Vznikne-li poplatníkům pojistného na důchodové pojištění uvedeným v odstavci 1 písm. a) a b) přeplatek na tomto pojistném podle § 15a, stanoví se výše tohoto přeplatku, který se poplatníkům vrací, pouze se zřetelem na sazbu pojistného, které je určeno jako platba na důchodové pojištění do státního rozpočtu. Částka ve výši 5 % určená jako platba na důchodové spoření se nepovažuje za přeplatek na pojistném, i když byla stanovena z vyššího základu, než ze kterého měla být vypočtena.

Odvod pojistného

(1)Pojistné na důchodové pojištění, jehož poplatníkem je zaměstnanec, platí zaměstnanec prostřednictvím měsíčních záloh. Základem pro výpočet zálohy zaměstnance na pojistné na důchodové pojištění je základ pojistného, který se stanoví jako úhrn příjmů uvedených v § 5 a zúčtovaných zaměstnanci za kalendářní měsíc. Záloha zaměstnance na pojistné na důchodové pojištění se vypočte jako součin základu pojistného a sazby pojistného na důchodové pojištění, které platí zaměstnanec. Základ pojistného a záloha se zaokrouhlují na celé koruny nahoru. Zálohu na pojistné na důchodové pojištění, které je povinen platit zaměstnanec, srazí zaměstnavatel z příjmů zaměstnance, které mu zúčtoval. (Tato novelizace nabývá účinnosti 1. ledna 2015.)
(2) Za kalendářní měsíc, ve kterém zaměstnanec má započitatelný příjem, avšak nelze z něho srazit zálohu na(Tato novelizace nabývá účinnosti 1. ledna 2015.) pojistné z důvodu, že tento příjem není v peněžní formě, je zaměstnavatel povinen uhradit i zálohu na pojistné, kterou (Tato novelizace nabývá účinnosti 1. ledna 2015.) je povinen platit zaměstnanec; to platí obdobně též v případě, kdy část příjmu je v peněžní formě, avšak v nižší částce, než činí výše zálohy na pojistné, kterou (Tato novelizace nabývá účinnosti 1. ledna 2015.) je povinen platit zaměstnanec. Za nepeněžní plnění se pro účely odvodu zálohy na pojistné (Tato novelizace nabývá účinnosti 1. ledna 2015.) považuje též peněžní plnění poukázané zaměstnavatelem jinému subjektu ve prospěch zaměstnance. Zaměstnanec je povinen uhradit zaměstnavateli zálohu na pojistné, kterou (Tato novelizace nabývá účinnosti 1. ledna 2015.) za něj zaplatil zaměstnavatel podle věty první.
(3) Započitatelný příjem zúčtovaný do kalendářního měsíce, v němž skončilo zaměstnání malého rozsahu^58b) nebo zaměstnání vykonávané na základě dohody o provedení práce, a příjem zúčtovaný v dalším kalendářním měsíci, popřípadě kalendářních měsících ve výši, která nezaložila v tomto měsíci, popřípadě měsících účast na nemocenském pojištění, se považují za příjem zúčtovaný v kalendářním měsíci, v němž úhrn započitatelných příjmů zahrnovaných do posledního kalendářního měsíce, ve kterém naposledy trvalo zaměstnání malého rozsahu nebo zaměstnání vykonávané na základě dohody o provedení práce, dosáhl výše zakládající účast na pojištění v tomto měsíci.
(Tato novelizace nabývá účinnosti 1. ledna 2015.)
(1)Zaměstnavatel je povinen sám vypočítat zálohy zaměstnanců na pojistné na důchodové pojištění podle § 8.
(2)Zaměstnavatel odvádí zálohy uvedené v odstavci 1 za jednotlivé kalendářní měsíce; zálohy jsou splatné do 20. dne následujícího kalendářního měsíce.
(3)Zaměstnavatel je povinen podat na předepsaném tiskopisu hlášení o zálohách a současně zálohy zaplatit. Zaměstnavatel, který je poplatníkem odvodu z úhrnu mezd, podává toto hlášení jako součást hlášení o zúčtování příjmů ze závislé činnosti. V tomto hlášení uvádí zaměstnavatel též údaje potřebné pro výpočet dávek nemocenského a úrazového pojištění a údaje potřebné pro výpočet důchodů z důchodového pojištění, a to v rozsahu stanoveném Ministerstvem financí⁷⁰⁾ v dohodě s Ministerstvem práce a sociálních věcí.





(Tato novelizace nabývá účinnosti 1. ledna 2015.)
Zaměstnavatel je v případě, že aspoň jeden jeho zaměstnanec je účasten důchodového spoření, povinen na tiskopisu podle § 9 odst. 3 nebo 4 uvádět též úhrn vyměřovacích základů zaměstnanců, kteří jsou účastni důchodového spoření.
Má-li zaměstnavatel více mzdových účtáren zapsaných do registru zaměstnavatelů podle zvláštního právního předpisu¹⁷⁾, plní povinnosti zaměstnavatele při odvodu pojistného podle § 9 každá mzdová účtárna samostatně pro okruh zaměstnanců, pro které vede evidenci mezd nebo platů. Mzdovou účtárnou se pro účely tohoto zákona rozumí útvar zaměstnavatele, ve kterém je vedena evidence mezd nebo platů; je-li zaměstnavatelem stát, rozumí se mzdovou účtárnou útvar příslušné organizační složky státu, ve kterém je vedena evidence platů. Mzdová účtárna se pro účely daňového řádu považuje za plátcovu pokladnu.(Tato novelizace nabývá účinnosti 1. ledna 2015.)
Zrušen. (Tato novelizace nabývá účinnosti 1. ledna 2015.)
(1) Na právního nástupce zaměstnavatele přechází povinnost odvést (Tato novelizace nabývá účinnosti 1. ledna 2015.) pojistné za dobu nejvýše 10 roků nazpět ode dne, kdy se stal právním nástupcem. (Tato novelizace nabývá účinnosti 1. ledna 2015.)
(2)Zemře-li osoba samostatně výdělečně činná, může pojistné na důchodové pojištění, které tato osoba dlužila, zaplatit osoba, která uplatňuje nárok na důchod z důchodového pojištění z důvodu úmrtí osoby samostatně výdělečně činné, i po dni zániku práva dlužné pojistné vymáhat. Zemře-li osoba dobrovolně účastná důchodového pojištění, může dlužné pojistné na důchodové pojištění zaplatit osoba, která uplatňuje nárok na důchod z důchodového pojištění z důvodu úmrtí osoby dobrovolně účastné důchodového pojištění. (Tato novelizace nabývá účinnosti 1. ledna 2015.)
(3) Pojistné, které neodvedla (Tato novelizace nabývá účinnosti 1. ledna 2015.) obchodní společnost nebo družstvo, může zaplatit též společník obchodní společnosti anebo člen statutárního orgánu nebo dozorčí rady této společnosti nebo představenstva družstva; to platí též pro osobu, která byla tímto společníkem nebo členem.
Zrušen.

(Tato novelizace nabývá účinnosti 1. ledna 2015.)
(1)Osoba samostatně výdělečně činná je povinna platit zálohy na pojistné na důchodové pojištění (dále jen „záloha na pojistné“). Ustanovení věty první neplatí, pokud daňový základ osoby samostatně výdělečně činné, která vykonává vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, nedosáhl v předchozím kalendářním roce výše, která zakládá této osobě účast na důchodovém pojištění, nebo pokud tato osoba v předchozím kalendářním roce nevykonávala samostatnou výdělečnou činnost.
(2)Osoba samostatně výdělečně činná je povinna platit zálohy na pojistné podle odstavce 1 naposledy za kalendářní měsíc, v němž nastaly skutečnosti uvedené v § 10 odst. 6 větě druhé zákona o důchodovém pojištění.
(3)Pokud osobě samostatně výdělečně činné, která byla povinna platit zálohy na pojistné podle odstavce 1, zanikla v kalendářním roce tato povinnost proto, že nastaly skutečnosti uvedené v § 10 odst. 6 větě druhé zákona o důchodovém pojištění, a osoba samostatně výdělečně činná poté v tomto roce zahájila samostatnou výdělečnou činnost, je povinna platit zálohy na pojistné ve výši, jako kdyby k zániku této povinnosti nedošlo; povinnost platit zálohy na pojistné přitom vzniká za kalendářní měsíc, ve kterém osoba samostatně výdělečně činná zahájila samostatnou výdělečnou činnost.
(4)Osobě samostatně výdělečně činné, která vykonává vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, zaniká povinnost platit zálohy na pojistné, pokud se stala plátcem daně, paušální částkou podle § 7a zákona o daních z příjmů v průběhu kalendářního roku, rozdíl mezi výší předpokládaných příjmů a předpokládaných výdajů ze samostatné výdělečné činnosti uvedených v protokolu o ústním jednání o stanovení daně z příjmů paušální částkou (dále jen „protokol o platbě daně z příjmů paušální částkou“) za takový rok nezakládá účast na důchodovém pojištění podle § 10 odst. 2 a 3 zákona o důchodovém pojištění a nepodala přihlášku k účasti na důchodovém pojištění podle § 10 odst. 2 a 3 zákona o důchodovém pojištění za takový rok. Povinnost platit zálohy na pojistné podle věty první zaniká od kalendářního měsíce, v němž byl osobě samostatně výdělečně činné předán protokol o platbě daně z příjmů paušální částkou.
(5)Pro účely placení záloh na pojistné se osoba samostatně výdělečně činná považuje za osobu samostatně výdělečně činnou vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost v kalendářním měsíci, ve kterém po celý měsíc trvaly skutečnosti uvedené v § 9 odst. 6 zákona o důchodovém pojištění, popřípadě, nebyla-li samostatná výdělečná činnost vykonávána po celý kalendářní měsíc, trvaly-li tyto skutečnosti současně po tu část kalendářního měsíce, po kterou byla vykonávána samostatná výdělečná činnost.
(6)Ke skutečnostem uvedeným v odstavci 5 se přihlíží na základě oznámení osoby samostatně výdělečné činné a jejich doložení. Doložení se nevyžaduje v případech, kdy potřebné údaje má správce pojistného ve své evidenci nebo má možnost si je obstarat v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup. Správce pojistného je povinen zveřejnit, které důvody, pro které je samostatná výdělečná činnost vedlejší, není osoba samostatně výdělečně činná povinna dokládat.
(1)Zálohy na pojistné se platí na jednotlivé celé kalendářní měsíce. Výše zálohy na pojistné se stanoví procentní sazbou uvedenou v § 7 odst. 1 písm. b) z měsíčního základu.
(2)Měsíčním základem je u osoby samostatně výdělečně činné, která vykonávala samostatnou výdělečnou činnost v předcházejícím kalendářním roce, částka rovnající se průměru, který z daňového základu podle § 5b odst. 1 za tento rok připadá na jeden kalendářní měsíc, v němž aspoň po část tohoto měsíce byla vykonávána samostatná výdělečná činnost, s tím, že pokud by výše takto stanoveného měsíčního základu přesáhla částku ve výši jedné dvanáctiny maximálního základu pojistného podle § 15 odst. 3, činí měsíční základ tuto částku. Měsíčním základem je u osoby samostatně výdělečně činné, která nevykonávala samostatnou výdělečnou činnost v předcházejícím kalendářním roce, částka určená podle odstavce 5 věty první nebo druhé.
(3)Za kalendářní měsíc, v němž bylo nebo mělo být podáno daňové přiznání, a za následující kalendářní měsíce se záloha na pojistné ve výši odpovídající měsíčnímu základu stanovenému podle odstavců 2, 4 a 5 platí až do kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, v němž bylo nebo mělo být podáno daňové přiznání v dalším kalendářním roce.
(4)U osoby samostatně výdělečně činné, která se stane poplatníkem daně z příjmů stanovené paušální částkou, činí měsíční základ 100 % jedné dvanáctiny rozdílu mezi předpokládanými příjmy a předpokládanými výdaji, z nichž se vychází při výpočtu daně z příjmů stanovené paušální částkou.
(5)Měsíční základ osoby samostatně výdělečně činné vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost činí nejméně 1,2násobek průměrné mzdy. Měsíční základ pojistného osoby samostatně výdělečně činné vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost činí nejméně 0,5násobek průměrné mzdy. V případě, že osoba samostatně výdělečně činná byla plátcem záloh na pojistné za měsíc prosinec, zůstává pro tuto osobu samostatně výdělečně činnou měsíční základ stanovený podle věty první nebo druhé v platnosti v následujícím kalendářním roce až do kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, v němž bylo nebo mělo být podáno daňové přiznání.
(6)Zálohy na pojistné se neplatí za kalendářní měsíce, v nichž po celý kalendářní měsíc osoba samostatně výdělečně činná měla nárok na výplatu nemocenského nebo peněžité pomoci v mateřství z nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných; kalendářním měsícem se pro účely části věty před středníkem rozumí i jeho část, po kterou osoba samostatně výdělečně činná vykonávala samostatnou výdělečnou činnost, pokud výkon této činnosti netrval po celý kalendářní měsíc.
Záloha na pojistné za kalendářní měsíc je splatná do 20. dne následujícího kalendářního měsíce. Výši zálohy na pojistné zaplacené v období splatnosti podle věty první lze v tomto období dodatečně zvýšit.
Osoba samostatně výdělečně činná je povinna zaplatit pojistné na důchodové pojištění za kalendářní rok, ve kterém byla aspoň po část roku účastna důchodového pojištění podle § 10 odst. 2 a 3 zákona o důchodovém pojištění, nejpozději v den, ve kterém byl, popřípadě měl být podán příslušný tiskopis o odvodu daně z příjmů a pojistného.
(1)Osoba samostatně výdělečně činná, která je účastna nemocenského pojištění, je povinna platit pojistné na nemocenské pojištění na jednotlivé celé kalendářní měsíce, s výjimkou těch kalendářních měsíců, ve kterých trvají důvody, pro které se podle § 14 odst. 6 neplatí zálohy na pojistné.
(2)Pojistné na nemocenské pojištění za kalendářní měsíc je splatné od 1. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce. Osoba samostatně výdělečně činná může po projednání s okresní správou sociálního zabezpečení platit pojistné na nemocenské pojištění na delší než měsíční období, avšak vždy jen do budoucna a nejdéle do konce kalendářního roku.
(3)Jestliže pojistné na nemocenské pojištění bylo zaplaceno po uplynutí lhůty stanovené v odstavci 2 nebo bylo zaplaceno v této lhůtě, avšak v nižší částce, než mělo být zaplaceno, jedná se o přeplatek na pojistném na nemocenské pojištění. Okresní správa sociálního zabezpečení je povinna při vrácení tohoto přeplatku, popřípadě části tohoto přeplatku, nebo při použití tohoto přeplatku k úhradě splatného závazku vůči okresní správě sociálního zabezpečení vyrozumět osobu samostatně výdělečně činnou o dni a důvodu zániku její účasti na nemocenském pojištění.
(1)Osoba, která aspoň po část kalendářního roku vykonávala samostatnou výdělečnou činnost, je povinna podat příslušnému správci pojistného na předepsaném tiskopise údaje o pojistném na důchodové pojištění za tento kalendářní rok, a vykonávala-li osoba samostatně výdělečně činná vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, též údaje o skutečnostech uvedených v § 9 odst. 6 písm. a) až e) zákona o důchodovém pojištění, pokud chce být považována za osobu samostatně výdělečně činnou vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost; pokud osoba samostatně výdělečně činná vykonávala samostatnou výdělečnou činnost formou spolupráce, je povinna uvést v tomto přehledu též jméno a příjmení, trvalý pobyt a rodné číslo osoby samostatně výdělečně činné, s níž spolupracuje. Uvedla-li osoba samostatně výdělečně činná v přehledu tyto údaje o vedlejší samostatné výdělečné činnosti, je povinna tyto údaje též doložit, a to nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž tento přehled podala; ustanovení § 13a odst. 6 věty druhé zde platí obdobně.
(2)Údaj o určeném základu pojistného, který osoba samostatně výdělečně činná uvedla podle odstavce 1, může být dodatečně změněn jen z důvodu dodatečné změny daňového základu.
(3)Zemře-li osoba samostatně výdělečně činná před splněním povinností uvedených v odstavcích 1 a 2, je povinen za ni tyto povinnosti splnit její dědic nebo fyzická osoba, která uplatňuje nárok na důchod z důchodového pojištění z důvodu úmrtí osoby samostatně výdělečně činné. Pokud je těmito osobami podáno více tiskopisů podle odstavce 1 věty první, vychází se z tiskopisu, z něhož se stanoví základ daně.
(1)Maximálním základem pojistného zaměstnance pro placení pojistného na důchodové pojištění za kalendářní rok je částka ve výši 48násobku průměrné mzdy. Maximální základ pojistného zaměstnance je tvořen součtem základů pojistného zaměstnance zjištěných v kalendářním roce, za který se maximální vyměřovací základ pojistného zjišťuje.
(2)Přesáhne-li v kalendářním roce úhrn základů pojistného zaměstnance maximální základ pojistného podle odstavce 1 a zaměstnanec je v tomto roce zaměstnán
(3)Maximálním základem pojistného osoby samostatně výdělečně činné pro pojistné na důchodové pojištění za kalendářní rok je částka ve výši 48násobku průměrné mzdy, pokud dále není stanoveno jinak.
(4)Byla-li osoba samostatně výdělečně činná v kalendářním roce též zaměstnancem a součet základu pojistného nebo úhrnu základů pojistného zaměstnance a základu pojistného osoby samostatně výdělečně činné pro pojistné na důchodové pojištění přesáhl maximální základ pojistného osoby samostatně výdělečně činné stanovený podle odstavce 3, sníží se o tuto přesahující částku nejdříve základ pojistného osoby samostatně výdělečně činné pro pojistné na důchodové pojištění, a je-li přesahující částka vyšší než tento základ pojistného osoby samostatně výdělečně činné, sníží se o zbytek přesahující částky základ pojistného nebo úhrn základů pojistného zaměstnance.
(5)Osoba samostatně výdělečně činná si může podle § 5b odst. 1 určit základ pojistného až do výše 4,3násobku maximálního základu pojistného podle odstavce 3.
(1)Nepožádá-li zaměstnanec podle odstavce 2 o roční zúčtování záloh na pojistné na důchodové pojištění stanovených podle § 8, je sraženými zálohami jeho povinnost zaplatit pojistné na důchodové pojištění za kalendářní rok splněna.
(2)Zaměstnanec může v případě uvedeném v § 15a odst. 2 písm. b) nebo v § 15a odst. 4 požádat správce pojistného na předepsaném tiskopisu o roční zúčtování sražených záloh na pojistné na důchodové pojištění, a to nejpozději do dne, ve kterém podal nebo měl podat daňové přiznání za kalendářní rok, za který žádá o roční zúčtování záloh. Provádí-li zaměstnavatel na základě žádosti zaměstnance roční zúčtování záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků, může zaměstnanec požádat zaměstnavatele o roční zúčtování sražených záloh na pojistné na důchodové pojištění, a to nejpozději do dne, ve kterém požádal o roční zúčtování záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků.
(3)Roční zúčtování záloh na pojistné, které měla zaplatit osoba samostatně výdělečně činná, se provede na základě podání příslušného tiskopisu o odvodu daně z příjmů a pojistného.
(Tato novelizace nabývá účinnosti 1. ledna 2015.)
(1) Osoba dobrovolně účastná důchodového pojištění platí pojistné na důchodové pojištění za jednotlivé celé kalendářní měsíce, ve kterých je aspoň po část kalendářního měsíce účastna důchodového pojištění podle § 6 zákona o důchodovém pojištění.
(2) Pojistné na důchodové pojištění za doby uvedené (3) Je-li pojistné na důchodové pojištění zaplaceno po uplynutí lhůt uvedených v odstavci 2 nebo je-li toto pojistné zaplaceno osobou uvedenou v § 6 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění za dobu delší než deset let anebo je-li toto pojistné zaplaceno za dobu po vzniku nároku na starobní důchod, považuje se za přeplatek na pojistném.
(4)Osoba dobrovolně účastná důchodového pojištění, která je účastna důchodového spoření, je povinna při podání přihlášky k dobrovolné účasti na důchodovém pojištění uvést, že je účastna důchodového spoření.
(5)Osoba dobrovolně účastná důchodového pojištění, která je účastna důchodového spoření a při podání přihlášky k dobrovolné účasti na důchodovém pojištění neuvedla, že je účastníkem důchodového spoření, nebo podle § 52 odst. 3 zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení nesdělila, že se po podání této přihlášky stala účastníkem důchodového spoření, a platila pojistné na důchodové pojištění v procentní sazbě uvedené v § 7 odst. 1 písm. d) bodě 1, může doplatit dlužné pojistné do 6 kalendářních měsíců po kalendářním měsíci, v němž se dověděla o tomto dluhu na pojistném.
(6) Osoba dobrovolně účastná důchodového pojištění odvádí pojistné na důchodové pojištění na účet příslušné okresní správy sociálního zabezpečení. Při platbě pojistného na důchodové pojištění je osoba dobrovolně účastná důchodového pojištění povinna označit kalendářní měsíce, za které toto pojistné platí.
(7)Okresní správa sociálního zabezpečení neprodleně převede část pojistného na důchodové pojištění zaplacené osobou dobrovolně účastnou důchodového pojištění, která je účastna důchodového spoření, ve výši 5 % z vyměřovacího základu na účet vedený u Specializovaného finančního úřadu, který ji převede obdobně jako výnos pojistného na důchodové spoření na účet pro příjem plateb pojistného, převádění prostředků účastníka a provádění úhrad podle právního předpisu upravujícího důchodové spoření. Část pojistného podle věty první se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.
(1) Zahraniční zaměstnanec, který je účasten nemocenského pojištění, je povinen platit pojistné na nemocenské pojištění na účet příslušné okresní správy sociálního zabezpečení za jednotlivé celé kalendářní měsíce, s výjimkou kalendářních měsíců, ve kterých měl po celý kalendářní měsíc nárok na nemocenské nebo peněžitou pomoc v mateřství z nemocenského pojištění zahraničního zaměstnance. Pojistné na nemocenské pojištění je splatné od 1. do 20. dne kalendářního měsíce, který následuje po kalendářním měsíci, za který toto pojistné platí. Základ pojistného (Tato novelizace nabývá účinnosti 1. ledna 2015.), který zahraniční zaměstnanec stanovil v souladu s tímto zákonem a odvedl z něho pojistné na nemocenské pojištění, nelze dodatečně měnit. (Tato novelizace nabývá účinnosti 1. ledna 2015.) Zahraniční zaměstnanec může po projednání s příslušnou okresní správou sociálního zabezpečení platit pojistné na nemocenské pojištění na delší než měsíční období, avšak vždy jen do budoucna a nejdéle do konce kalendářního roku.
(2) Jestliže pojistné na nemocenské pojištění bylo zahraničním zaměstnancem zaplaceno po uplynutí lhůty stanovené v odstavci 1 nebo bylo zaplaceno v této lhůtě, avšak v nižší částce, než mělo být zaplaceno, anebo zahraniční zaměstnanec nebyl v kalendářním měsíci, za který platí pojistné na nemocenské pojištění, dobrovolně účasten důchodového pojištění, jedná se o přeplatek na pojistném na nemocenské pojištění. Okresní správa sociálního zabezpečení je povinna při vrácení tohoto přeplatku písemně oznámit zahraničnímu zaměstnanci den a důvod zániku jeho účasti na nemocenském pojištění, a to nejpozději do 8 dnů druhého kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž účast zahraničního zaměstnance na nemocenském pojištění zanikla.
(1)Přeplatek na pojistném se vrací plátci pojistného nebo jeho právnímu nástupci do pěti let po uplynutí kalendářního roku, v němž vznikl, pokud není jiného splatného závazku vůči okresní správě sociálního zabezpečení nebo České správě sociálního zabezpečení. Je-li takový závazek, použije se k jeho úhradě přeplatek na pojistném, které platí osoba samostatně výdělečně činná a zahraniční zaměstnanec na nemocenské pojištění a osoba dobrovolně účastná důchodového pojištění na důchodové pojištění. (Tato novelizace nabývá účinnosti 1. ledna 2015.)
(2) Příslušná okresní správa sociálního zabezpečení¹⁹⁾ je povinna vrátit přeplatek na pojistném do jednoho měsíce ode dne, kdy tento přeplatek zjistila. Požádal-li plátce pojistného nebo jeho právní nástupce o vrácení přeplatku na pojistném a příslušná správa sociálního zabezpečení vrátila přeplatek na pojistném po uplynutí lhůty stanovené pro vydání rozhodnutí o přeplatku na pojistném, je povinna zaplatit úrok z přeplatku za dobu po uplynutí této lhůty ve výši 140 % diskontní úrokové sazby České národní banky platné první den kalendářního čtvrtletí, v němž tato lhůta uplynula; pro den platby přeplatku na pojistném platí obdobně § 19 odst. 2 písm. a) a b), nestanoví-li se dále jinak. (Tato novelizace nabývá účinnosti 1. ledna 2015.)
(Tato novelizace nabývá účinnosti 1. ledna 2015.)
(3) Vznikl-li přeplatek na pojistném na nemocenské pojištění proto, že osoba samostatně výdělečně činná zaplatila pojistné na nemocenské pojištění z vyššího měsíčního základu, než kolik činí měsíční vyměřovací základ stanovený podle § 14, je příslušná okresní správa sociálního zabezpečení povinna vrátit tento přeplatek osobě samostatně výdělečně činné do jednoho měsíce ode dne podání přehledu podle § 15 odst. 1 za kalendářní rok, do něhož spadá kalendářní měsíc, za který tento přeplatek vznikl.
(1)Osoba samostatně výdělečně činná hradí pojistné na důchodové pojištění na společný osobní daňový účet pro daň z příjmů a pojistná. (Tato novelizace nabývá účinnosti 1. ledna 2015.)
(2)Zaměstnavatel, který odvádí pojistné na důchodové pojištění jako plátce, hradí toto pojistné na společný osobní daňový účet pro daň z příjmů, pojistná a odvod z úhrnu mezd. (Tato novelizace nabývá účinnosti 1. ledna 2015.)
(1) Pojistné, které platí osoba samostatně výdělečně činná a zahraniční zaměstnanec na nemocenské pojištění a osoba dobrovolně účastná důchodového pojištění na důchodové pojištění,(Tato novelizace nabývá účinnosti 1. ledna 2015.) se platí v české měně
(2) Za den platby pojistného se považuje
(3) Poskytovatel platebních služeb, u kterého je veden účet příslušné okresní správy sociálního zabezpečení, je povinen poskytnout okresní správě sociálního zabezpečení informaci o dni, kdy došlo k připsání částky na účet poskytovatele platebních služeb příslušné okresní správy sociálního zabezpečení, a o čísle účtu plátce nebo jeho jiném jedinečném identifikátoru²⁶⁾.
(4) Držitel poštovní licence, který přijal platbu k úhradě poštovním poukazem, ji předá k provedení převodu poskytovateli platebních služeb, který vede jeho účet, do 2 pracovních dnů ode dne, kdy platbu přijal; pro další převod této platby se uplatní lhůty podle zákona o platebním styku.
(Tato novelizace nabývá účinnosti 1. ledna 2015.)
(1)Pojistné na důchodové pojištění, jehož poplatníkem je zaměstnanec a osoba samostatně výdělečně činná, včetně záloh na tato pojistné se platí správci pojistného. Správcem pojistného jsou orgány Finanční správy České republiky. Při správě pojistného uvedeného ve větě první se postupuje podle daňového řádu.
(2)Pojistné na nemocenské pojištění osob samostatně výdělečně činných a zahraničních zaměstnanců a pojistné na důchodové pojištění osob dobrovolně účastných důchodového pojištění se odvádí na účet příslušné okresní správy sociálního zabezpečení.
(3)Správce pojistného je zpracovatelem osobních údajů pro Českou správu sociálního zabezpečení a ostatní orgány sociálního zabezpečení.









(Tato novelizace nabývá účinnosti 1. ledna 2015.)
(Tato novelizace nabývá účinnosti 1. ledna 2015.)
(1) Lhůta určená podle dní počíná dnem, který následuje po události, jež je rozhodující pro její počátek.
(2) Poslední den lhůty určené podle týdnů, měsíců nebo let připadá na den, který se pojmenováním nebo číslem shoduje se dnem, na který připadá událost, od níž lhůta počíná. Není-li takový den v měsíci, připadne poslední den lhůty na poslední den v měsíci.
(3) Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den.

(Tato novelizace nabývá účinnosti 1. ledna 2015.)
(Tato novelizace nabývá účinnosti 1. ledna 2015.)
(1) Samostatnou výdělečnou činností se pro účely tohoto zákona rozumí též spolupráce při výkonu samostatné výdělečné činnosti, pokud podle zákona o daních z příjmů lze v důsledku této spolupráce rozdělovat příjmy dosažené ze samostatné výdělečné činnosti a výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení mezi více osob.
(2) Smluvním zaměstnavatelem se pro účely tohoto zákona rozumí právnická nebo fyzická osoba, která má sídlo nebo bydliště na území České republiky a u níž jsou v České republice činni zaměstnanci zaměstnavatele, jehož sídlo nebo bydliště je na území státu, s nímž Česká republika neuzavřela mezinárodní smlouvu o sociálním zabezpečení, považovaní v České republice za smluvní zaměstnance, pokud podle smlouvy uzavřené s tímto zaměstnavatelem jsou příjmy smluvních zaměstnanců vypláceny smluvním zaměstnavatelem nebo jsou smluvním zaměstnavatelem uhrazovány tomuto zaměstnavateli. Smluvní zaměstnavatel má pro účely tohoto zákona postavení zaměstnavatele. Organizační složka právnické osoby, která má sídlo ve státě, s nímž Česká republika neuzavřela mezinárodní smlouvu o sociálním zabezpečení, pokud je tato složka zapsána v obchodním rejstříku, plní úkoly zaměstnavatele podle tohoto zákona u vedoucích zaměstnanců této právnické osoby, jejichž místo výkonu práce je trvale v České republice.
(3) Za období nároku na výplatu nemocenského z nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných se pro účely tohoto zákona považuje též období dočasné pracovní neschopnosti (karantény), po které se nemocenské podle zvláštního právního předpisu neposkytuje, pokud se jedná o osobu samostatně výdělečně činnou, která je účastna nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných.
(4) Za průměrnou mzdu se pro účely tohoto zákona považuje částka, která se vypočte jako součin všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o 2 roky předchází kalendářnímu roku, pro který se průměrná mzda zjišťuje, a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu; vypočtená částka se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.
(Tato novelizace nabývá účinnosti 1. ledna 2015.)

Ustanovení přechodná a závěrečná

(1) Pojistné podle tohoto zákona placené zaměstnanci, organizacemi a malými organizacemi se poprvé platí za měsíc leden 1993.
(2) Pro odvod pojistného²³⁾ za rok 1992 a předchozí léta a z příjmů zúčtovaných do prosince 1992 včetně se použijí dosavadní předpisy.
(3) Pojistné zaplacené na leden 1993 v souladu s předpisy platnými před účinností tohoto zákona osobou samostatně výdělečně činnou, která vykonávala samostatnou výdělečnou činnost před 1. lednem 1993, se považuje za pojistné zaplacené podle tohoto zákona.
(4) Pojistné, které je osoba samostatně výdělečně činná, která vykonávala samostatnou výdělečnou činnost před 1. lednem 1993, povinna platit podle tohoto zákona, se na měsíce únor až červenec 1993 stanoví z vyměřovacího základu, který odpovídá 45 % rozdílu mezi předpokládanými příjmy ze samostatné výdělečné činnosti, dosaženými v roce 1992, a předpokládanými výdaji, vynaloženými na jejich dosažení, zajištění a udržení, a který připadá v průměru na jeden kalendářní měsíc z kalendářních měsíců, v nichž v roce 1992 byla účastna nemocenského a důchodového pojištění anebo v nichž sice nemocenského a důchodového pojištění účastna nebyla, avšak vykonávala samostatnou výdělečnou činnost. Vyměřovací základ za kalendářní měsíc však nesmí být nižší než polovina částky minimální mzdy pracovníků v pracovním poměru odměňovaných měsíční mzdou, která platí k prvnímu dni kalendářního měsíce, ve kterém se pojistné platí. Pokud takto stanovený vyměřovací základ je nižší než vyměřovací základ stanovený podle § 5 odst. 1 písm. c), upraví se v souladu s citovaným ustanovením a dlužné pojistné se doplatí do 31. července 1993.
(5) U osoby samostatně výdělečně činné, která provozuje zemědělskou výrobu, hospodaření v lesích a na vodních plochách, anebo vykonává uměleckou nebo jinou tvůrčí činnost na základě zákona o dílech literárních, vědeckých a uměleckých (autorský zákon),¹⁶⁾ anebo vykonává činnost restaurátora kulturních památek a sbírkových předmětů, se postupuje obdobně podle odstavce 4 s tím rozdílem, že pokud o to požádá, vychází se při stanovení pojistného na měsíce únor až červenec 1993 z období, po které takovou činnost před 1. lednem 1993 vykonávala, nejvýše však z období tří kalendářních roků po sobě jdoucích.
(6) Při stanovení pojistného,²⁴⁾ které osoba samostatně výdělečně činná dluží za období před 1. lednem 1993, se postupuje podle předpisů platných před 1. lednem 1993.
(7) Osoba samostatně výdělečně činná, která před 1. lednem 1993 zaplatila pojistné v souladu s předpisy platnými před 1. lednem 1993 i na období po 31. prosinci 1992, je povinna doplatit za měsíce únor 1993 a následující měsíce případné dlužné pojistné podle tohoto zákona nejpozději do 20. dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, na který bylo pojistné ještě takto zaplaceno.
(8) Ustanovení odstavců 3 až 7 platí obdobně pro pojistné za spolupracující osoby.
(9) Pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti placené občanem pracujícím v cizině za dobu takového zaměstnání před 1. lednem 1993 se platí ve výši stanovené tímto zákonem.
Organizace a malé organizace, které byly v prosinci 1992 plátci odvodu z objemu mezd podle zákona č. 156/1989 Sb., o odvodech do státního rozpočtu, ve znění pozdějších předpisů, daně z objemu mezd podle zákona č. 157/1989 Sb., o důchodové dani, ve znění pozdějších předpisů, nebo daně z objemu mezd a odměn podle zákona č. 172/1988 Sb., o zemědělské dani, ve znění pozdějších předpisů, jsou povinny nejpozději do 8. ledna 1993 zaplatit pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti ve výši 27 % ze základu pro tento odvod nebo tuto daň, který byl rozhodný pro zaplacení zálohy na tento odvod nebo tuto daň za prosinec 1992. Organizace a malé organizace, jejichž činnost má sezónní charakter a u nichž základ pro určení výše pojistného přesahoval předpokládaný základ výpočtu podle pravidel tohoto ustanovení pro měsíc leden 1993 o více než 25 %, jsou povinny do 8. ledna 1993 zaplatit pojistné ve stejné procentní výši, avšak určené ze základu daného jako průměr základů připadajících na jednotlivé měsíce roku 1992. Ustanoveními předchozích vět není dotčena povinnost zaplatit pojistné podle § 26 odst. 1 za leden 1993.
(1) Plátci, kteří zaplatili podle § 27 pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti (dále jen "pojistné podle § 27"), mají nárok na vrácení částky ve výši 55 % zaplaceného pojistného podle § 27 (dále jen "část pojistného"), pokud pojistné podle § 27 zaplatili nejpozději do 31. prosince 1994 a o vrácení části pojistného písemně požádali v období od 1. ledna 1995 do 31. března 1995 správu sociálního zabezpečení, na jejíž účet platí pojistné v době podání této žádosti, popřípadě, jde-li o fyzickou osobu, která v době podání této žádosti již neplatí pojistné jako organizace nebo malá organizace, správu sociálního zabezpečení, na jejíž účet takto naposledy platila pojistné. Není-li žádost o vrácení části pojistného podána do 31. března 1995, nárok na vrácení části pojistného zaniká.
(2) Nárok na vrácení části pojistného přechází na bezprostředního právního nástupce plátce pojistného podle § 27, pokud je v době podání žádosti právním nástupcem tohoto plátce nebo se jím stal po podání této žádosti plátcem pojistného podle § 27. Byla-li plátcem pojistného podle § 27 fyzická osoba, přechází nárok na vrácení části pojistného na dědice, pokud je osobou samostatně výdělečně činnou;⁵⁰⁾ v tomto případě se žádost o vrácení části pojistného podává správě sociálního zabezpečení, na jejíž účet naposledy tato fyzická osoba platila pojistné. Pokud je právních nástupců plátce pojistného podle § 27 více, mají nárok na vrácení části pojistného v poměrné výši v závislosti na rozsahu, v jakém na ně přešla práva a povinnosti tohoto plátce; to platí přiměřeně i pro dědice uvedené v předchozí větě.
(3) V žádosti o vrácení části pojistného musí být uvedeno označení plátce pojistného podle § 27 (obchodní jméno, identifikační číslo organizace, adresa sídla nebo trvalého pobytu a variabilní symbol přidělený správou sociálního zabezpečení pro placení pojistného podle § 27), kdy bylo zaplaceno pojistné podle § 27, které správě sociálního zabezpečení a v jaké výši, kolik činí část pojistného, která má být vrácena, číslo účtu spolu se směrovým kódem peněžního ústavu, na který má být část pojistného bezhotovostně převedena, popřípadě, jde-li o fyzickou osobu, zda má být vrácena poštovní poukázkou, a označení finančního úřadu místně příslušného podle sídla žadatele, popřípadě místa jeho trvalého pobytu, jde-li o fyzickou osobu. Žádá-li o vrácení organizační složka plátce pojistného podle § 27, uvede v žádosti též obchodní jméno, adresu sídla a identifikační číslo organizace, o jejíž organizační složku se jedná, a označení finančního úřadu místně příslušného podle sídla organizace. Žádá-li o vrácení právní nástupce plátce pojistného podle § 27, musí žádost obsahovat též jeho označení s uvedením, že se jedná o právního nástupce, a k žádosti musí být přiloženy doklady prokazující právní nástupnictví a jeho rozsah; to platí obdobně pro dědice, byl-li plátce pojistného podle § 27 fyzickou osobou. Žádost o vrácení části pojistného se předkládá dvojmo.
(4) Má-li osoba, která má nárok na vrácení části pojistného, ke dni 1. ledna 1995 splatný závazek vůči okresní správě sociálního zabezpečení nebo České správě sociálního zabezpečení, použije se část pojistného, která má být vrácena podle odstavců 1 a 2, nejprve na úhradu tohoto závazku, pokud před vrácením části pojistného nebyl tento závazek plně uhrazen.
(5) Část pojistného je příslušná správa sociálního zabezpečení povinna vrátit do 30. září 1995; nevrátí-li část pojistného do tohoto dne, platí § 17 odst. 2 věta druhá obdobně. Pokud žádost o vrácení části pojistného nesplňuje požadavky uvedené v odstavci 3, prodlužuje se lhůta uvedená v předchozí větě o dobu ode dne vyrozumění žadatele o nedostatcích žádosti do dne jejich odstranění.
(6) Jsou-li podmínky pro vrácení části pojistného splněny, zašle příslušná správa sociálního zabezpečení jedno vyhotovení žádosti o vrácení části pojistného s uvedením výše části pojistného, kterou vrací, finančnímu úřadu uvedenému v odstavci 3.
(7) Byla-li část pojistného vrácena na základě nepravdivých nebo neúplných údajů nebo přijata neoprávněnou osobou, je příjemce části pojistného povinen neprávem přijaté částky vrátit.
(8) Pro řízení o vrácení části pojistného platí obdobně ustanovení o řízení ve věcech pojistného s odchylkami uvedenými v předchozích odstavcích s tím, že žádost o vrácení části pojistného se považuje za žádost o vrácení přeplatku na pojistném (§ 17 odst. 2 věta druhá).
(9) Část pojistného vrácená podle předchozích odstavců nepodléhá dani z příjmu.
Družstvo, které podle dosavadních předpisů²⁵⁾ přispívalo za své členy na částečnou úhradu nákladů jejich sociálního zabezpečení, provede podle těchto předpisů vyúčtování záloh na úhrn příspěvků na částečnou úhradu nákladů sociálního zabezpečení, odvedených za rok 1992, nejpozději při výběru peněžních prostředků na výplatu odměn za práci v únoru 1993.
Do 31. prosince 1998 jsou poplatníky pojistného též interní vědečtí aspiranti, pokud jsou účastni nemocenského pojištění.
Zrušen
Rozhoduje-li příslušný orgán sociálního zabezpečení po 31. prosinci 1992 o penále, přirážce k pojistnému nebo o pokutách, postupuje se podle dosavadních předpisů, pokud skutečnosti rozhodné pro jejich uložení nastaly před účinností tohoto zákona.
Zrušují se s působností pro Českou republiku:
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1993.