Za většinu zaměstnanců provádí zaměstnavatel roční zúčtování daně. Často vzniká zaměstnancům nárok na daňový přeplatek, který obdrží následně ve své výplatě. Kteří zaměstnanci se mohou těšit na daňový přeplatek?
Zaměstnanci, kteří měli během roku 2024 pouze příjem ze zaměstnání a pracovali pouze pro jednoho zaměstnavatele, nemají žádné daňové starosti. Požádají svého zaměstnavatele o roční zúčtování daně. Kdy lze však požádat zaměstnavatele o roční zúčtování daně při více příjmech? Podívejme se na praktické příklady.
MPSV dále pracuje na úpravách zákoníku práce. Jednou z plánovaných změn v roce 2025 je například to, že rodiče na rodičovské dovolené si budou moci nově přivydělat na dohody, a to na stejnou činnost, kterou mají v pracovní smlouvě u téhož zaměstnavatele. Tato novinka by měla být účinná od 1. dubna 2025.
V praxi si na zkrácený úvazek přivydělávají nejenom studenti nebo penzisté, ale i zaměstnanci nebo živnostníci, kteří nutně potřebují zvýšit měsíční příjem. Možnost přivýdělku na zkrácený úvazek však není pro všechny, někteří občané pracovat na zkrácený úvazek nemohou. Proč? Podívejme se na praktické příklady.
Uplatnit daňové zvýhodnění na vyživované děti chce asi každá rodina. Žijeme ovšem v době, kdy zhruba polovina manželství končí rozvodem, řada partnerů "k oltáři" ani nevyrazí. Jak to mají s uplatněním takzvané slevy na děti oni? A věděli jste, že zvýhodnění mohou čerpat i prarodiče dětí?
Někteří zaměstnanci obdrželi za rok 2023 poměrně vysoké daňové přeplatky a za rok 2024 je již neobdrží. Proč tomu tak je? Podívejme se na praktické příklady.
Každý rok se u poplatníků opakují stejné chyby: odkládání podání daňového přiznání na poslední chvíli, a někdy dokonce podání formuláře na nesprávný finanční úřad. Jak se chyb vyvarovat?
Někteří zaměstnanci neplatí žádnou daň z příjmů, a ještě dostávají peníze od státu formou daňového bonusu. Důvodem je skutečnost, že daňové zvýhodnění na děti je vyšší než vypočtená daň z příjmů. Podívejme se na devět vybraných omylů ohledně čerpání daňového bonusu.
Zdravotní pojištění je specifickou přímou daní. Oproti dani z příjmů a sociálnímu pojištění se v mnoha ohledech výrazně liší. Podívejme se na vybraných devět odlišností.
Osmdesát procent zaměstnanců pobírá v Česku mzdu v rozmezí 21 tisíc až 76 tisíc korun. Rozdíl v celkové míře zdanění u těchto mezd je přitom velmi nízký, jak si vypočítáme a vysvětlíme důvody na praktických příkladech. Hlavním důvodem pro rozdílné zdanění je tak hlavně uplatňování daňového zvýhodnění na děti.
Jednorázová náhrada pro pozůstalé rodinné příslušníky po člověku, jenž zemřel v důsledku pracovního úrazu, byla zvýšena o desítky tisíc korun a činí už zhruba devět set tisíc korun pro každého. Naproti tomu pozůstalostní renty pro vdovy, vdovce a sirotky byly valorizovány jen v řádu stokorun. Na jaké další peníze mají rodinní příslušníci nárok?
Prostřednictvím valorizace hodnoty bodu bylo od 1. ledna 2025 zvýšeno odškodnění bolesti, ale také náhrada za ztížení společenského uplatnění. Co to je? A kolik nově činí hodnota bodu?
Daňové povinnosti starobních důchodců pro příjmy z nájmu se liší. Kdy nevzniká povinnost podávat daňové přiznání? Ve kterých případech se daňové přiznání vyplňuje, ale vypočtená daň z příjmů je nulová? A jak je to s platbou sociálního a zdravotního pojištění?
Zaměstnanci s vysokou roční hrubou mzdou platí v posledních dvou dekádách v Česku stále méně peněz na dani z příjmů fyzických osob. Důvody jsou zejména dva: zrušení progresivního zdanění a zrušení superhrubé mzdy. Daň z příjmů při milionové roční mzdě během let poklesla o téměř 110 tisíc korun. Podívejme se na praktické výpočty.
