Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie. Další informace

Zákony

Jaké druhy příjmů podléhají dani z příjmů? Které jsou naopak osvobozeny? Toto a mnohem více se dovíte v plném znění zákona o daních z příjmů. Která vozidla podléhají silniční dani. Jaká je výše daně pro jednotlivá vozidla a kdy je tato daň splatná. To vše a mnohem více se dovíte v zákoně o silniční dani. Zákon o dani z nemovitostí řeší daň z pozemků a také daň ze staveb. Více se dovíte v plném znění zákona o dani z nemovitostí. Nabízíme vám aktuální znění zákonů ze světa daní a mezd. Po kliknutí na konkrétní zákon dostanete jeho plné znění.

Část první
Základní ustanovení
Hlava V: Správa daně v tuzemsku
Díl 1: Obecná ustanovení o správě daně
§ 93 Správa daně celními úřady
Celní úřady vykonávají správu daně podle právních předpisů upravujících správu cla.
§ 93a Místní příslušnost
(1) Místně příslušný skupině je správce daně, který je místně příslušný jejímu zastupujícímu členovi.
(2) Pro osobu povinnou k dani, která nemá v tuzemsku sídlo ani provozovnu, je místně příslušným správcem daně Finanční úřad pro hlavní město Prahu.
(3) Pro osobu povinnou k dani, která je plátcem podle § 6d, je místně příslušným správcem daně finanční úřad místně příslušný její části, která je součástí skupiny.
§ 94 Povinná registrace plátce
(1) Osoba povinná k dani uvedená v § 6 je povinna podat přihlášku k registraci do 15 dnů po skončení kalendářního měsíce, ve kterém překročila stanovený obrat.
(2) Plátce uvedený v § 6a až 6e je povinen podat přihlášku k registraci do 15 dnů ode dne, ve kterém se stal plátcem.
§ 94a Dobrovolná registrace plátce
(1) Osoba povinná k dani se sídlem nebo provozovnou v tuzemsku, která uskutečňuje nebo bude uskutečňovat plnění s nárokem na odpočet daně, může podat přihlášku k registraci.
(2) Osoba povinná k dani, která nemá sídlo ani provozovnu v tuzemsku a která bude uskutečňovat plnění s nárokem na odpočet daně s místem plnění v tuzemsku, může podat přihlášku k registraci.
(3) Osoba povinná k dani uvedená v odstavci 1 nebo 2 může podat přihlášku k registraci nejdříve po uplynutí 1 roku ode dne, kdy jí byla zrušena registrace plátce z důvodu závažného porušení povinností vztahujících se ke správě daně.
§ 95 Informační povinnost společníka společnosti
Pokud se osoba povinná k dani, která je společníkem společnosti , stane plátcem, je o tom povinna informovat ostatní společníky do 15 dnů ode dne, ve kterém se stala plátcem.
§ 95a Skupinová registrace
(1) V přihlášce k registraci skupiny určí spojené osoby, které budou členy skupiny, osobu, která bude zastupujícím členem skupiny. Přihlášku k registraci podá osoba určená za zastupujícího člena skupiny u správce daně místně příslušného podle § 93a.
(2) Skupina se stává plátcem od 1. ledna následujícího kalendářního roku, pokud je přihláška k registraci skupiny podána nejpozději do 31. října běžného kalendářního roku. Pokud je přihláška podána po 31. říjnu běžného kalendářního roku, stává se skupina plátcem od 1. ledna druhého kalendářního roku následujícího po podání přihlášky k registraci.
(3) Plátce se při splnění podmínek stanovených v § 5a stává členem skupiny od 1. ledna následujícího kalendářního roku, pokud skupina podá s jeho souhlasem žádost o přistoupení plátce do skupiny nejpozději do 31. října běžného kalendářního roku. Pokud skupina podá žádost po 31. říjnu běžného kalendářního roku, stává se tento plátce členem skupiny od 1. ledna druhého kalendářního roku následujícího po podání žádosti.
(4) Osoba, která není plátcem, se při splnění podmínek stanovených v § 5a stává členem skupiny od prvního dne druhého měsíce následujícího po měsíci, ve kterém skupina podá s jejím souhlasem žádost o přistoupení osoby do skupiny.
(5) Osoba, na kterou při přeměně člena skupiny, který při přeměně zaniká, přechází nebo je převáděno jeho jmění, se stává členem skupiny od prvního dne následujícího po dni jeho zániku, pokud není v okamžiku zániku člena skupiny samostatnou osobou povinnou k dani.
(6) Osoba, na kterou při přeměně členů více skupin, kteří při přeměně zanikají, přechází nebo je převáděno jejich jmění, se stává plátcem od prvního dne následujícího po dni zániku členů skupin, pokud není v okamžiku jejich zániku samostatnou osobou povinnou k dani. Přihlášku k registraci je povinna podat do 15 dnů ode dne zápisu přeměny do obchodního rejstříku.
(7) Osoba, na kterou při přeměně člena skupiny, který při přeměně zaniká, přechází nebo je převáděno jeho jmění a která je v okamžiku zániku člena skupiny osobou povinnou k dani, se stává plátcem od prvního dne následujícího po dni zániku člena skupiny. Přihlášku k registraci je povinna podat do 15 dnů ode dne zápisu přeměny do obchodního rejstříku.
(8) V případě přistoupení osoby povinné k dani jako člena do skupiny podle odstavce 4 je skupina oprávněna uplatnit nárok na odpočet daně podle § 79 odst. 1 a 2 . Nárok na odpočet daně se uplatní v daňovém přiznání za první zdaňovací období po dni přistoupení tohoto člena.
§ 96 Povinný registrační údaj
(1) V přihlášce k registraci plátce je osoba povinná k dani povinna uvést také čísla všech svých účtů u poskytovatelů platebních služeb, pokud jsou používány pro ekonomickou činnost.
(2) Osoba povinná k dani je oprávněna určit, která čísla účtů podle odstavce 1 budou zveřejněna způsobem umožňujícím dálkový přístup.
§ 97 Registrace identifikované osoby
Identifikovaná osoba je povinna podat přihlášku k registraci do 15 dnů ode dne, ve kterém se stala identifikovanou osobou.
§ 97a Dobrovolná registrace identifikované osoby
(1) Osoba povinná k dani může podat přihlᚹku k registraci, pokud
a) má sídlo nebo provozovnu v tuzemsku,
b) není plátcem a
c) bude poskytovat vybrané služby v rámci zvláštšního režimu jednoho správního místa.
(2) Osoba, která bude uskutečňovat pořízení zboží podle § 2b, nebo osoba podle § 6l mohou podat přihlṚku k registraci.
§ 98 Zveřejnění údajů z registru plátců a identifikovaných osob
Správce daně zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup údaje z registru plátců a identifikovaných osob, a to
a) daňové identifikační číslo plátce nebo identifikované osoby,
b) obchodní firmu nebo jméno a , dodatek ke jménu ,
c) sídlo plátce nebo identifikované osoby a
d) číslo účtu určené v přihlášce k registraci plátce ke zveřejnění nebo údaj, že žádné takové číslo účtu nebylo určeno.
§ 99 Zdaňovací období
Zdaňovacím obdobím je kalendářní měsíc.
§ 99a Změna zdaňovacího období
(1) Plátce se může rozhodnout, že jeho zdaňovacím obdobím pro příslušný kalendářní rok je kalendářní čtvrtletí, pokud
a) jeho obrat za bezprostředně předcházející kalendářní rok nepřesáhl 10 000 000 Kč,
b) není nespolehlivým plátcem,
c) není skupinou a
d) změnu zdaňovacího období oznámí správci daně do konce měsíce ledna příslušného kalendářního roku.
(2) Plátce nemusí změnu zdaňovacího období podle odstavce 1 oznámit správci daně, pokud v bezprostředně předcházejícím kalendářním roce bylo jeho zdaňovacím obdobím kalendářní čtvrtletí.
(3) Změnu zdaňovacího období podle odstavce 1 nelze učinit pro kalendářní rok, v němž byl plátce registrován, ani pro bezprostředně následující kalendářní rok. Z důvodů hodných zvláštního zřetele může správce daně na žádost plátce podanou do konce měsíce října roku, v němž byl plátce registrován, rozhodnout, že změnu zdaňovacího období lze učinit pro bezprostředně následující kalendářní rok; takto podaná žádost se považuje za oznámení podle odstavce 1 písm. d).
(4) Stane-li se plátce, jehož zdaňovacím obdobím je kalendářní čtvrtletí, nespolehlivým plátcem, je od následujícího kalendářního čtvrtletí po tom, kdy se stal nespolehlivým plátcem, jeho zdaňovacím obdobím kalendářní měsíc.
(5) Obrat se pro účely změny zdaňovacího období stanoví
a) při fúzi obchodních korporací jako součet obratů obchodních společností nebo družstev zúčastněných na fúzi,
b) při rozdělení obchodních korporací
1. rozštěpením jako součet obratu zanikající obchodní korporace připadající na nástupnickou obchodní korporaci a obratu této nástupnické obchodní korporace ,
2. odštěpením jako součet obratu vyčleněné části rozdělované obchodní korporace připadající na nástupnickou obchodní korporaci a obratu této nástupnické obchodní korporace ,
c) při převodu jmění na společníka obchodní společnosti jako součet obratu obchodní společnosti, která se zrušuje bez likvidace, a obratu společníka, na nějž se převádí jmění této společnosti.
§ 99b Zdaňovací období v insolvenci
(1) Probíhající zdaňovací období končí dnem, který předchází dni, kdy nastaly účinky rozhodnutí o úpadku. Následující zdaňovací období počíná dnem, kdy nastaly účinky rozhodnutí o úpadku, a končí posledním dnem tohoto kalendářního měsíce. Pro období po skončení měsíce, ve kterém nastaly účinky rozhodnutí o úpadku, do skončení insolvenčního řízení, je zdaňovacím obdobím kalendářní měsíc.
(2) Probíhající zdaňovací období končí dnem, ve kterém bylo skončeno insolvenční řízení. Následující zdaňovací období počíná dnem následujícím po skončení insolvenčního řízení a končí posledním dnem tohoto kalendářního měsíce. Pro období po skončení měsíce, ve kterém bylo skončeno insolvenční řízení, do konce kalendářního roku je zdaňovacím obdobím kalendářní měsíc.
(3) Plátce nemůže změnit zdaňovací období pro kalendářní rok bezprostředně následující po kalendářním roce, ve kterém došlo ke skončení insolvenčního řízení.
(4) Probíhající zdaňovací období skupiny končí dnem, který předchází dni, kdy nastaly účinky rozhodnutí o úpadku člena skupiny. Následující zdaňovací období skupiny a plátce, jehož členství ve skupině zaniklo v souvislosti s insolvenčním řízením, počíná dnem, kdy nastaly účinky rozhodnutí o úpadku, a končí posledním dnem tohoto kalendářního měsíce.
§ 100 Evidence pro účely daně z přidané hodnoty
(1) Plátce nebo identifikovaná osoba jsou povinni vést v evidenci pro účely daně z přidané hodnoty veškeré údaje vztahující se k jejich daňovým povinnostem, a to v členění potřebném pro sestavení daňového přiznání, souhrnného hlᚹení nebo kontrolního hlᚹení (Tato novelizace nabývá účinnosti 1. ledna 2016.).
(2) Plátce je povinen vést v evidenci pro účely daně z přidané hodnoty u přijatých zdanitelných plnění, která použije pro uskutečňování plnění s nárokem na odpočet daně, také daňové identifikační číslo osoby, která uskutečňuje plnění, s výjimkou plnění, u nichž byly vystaveny zjednodušené daňové doklady.
(3) Plátce je povinen vést v evidenci pro účely daně z přidané hodnoty přehled
a) uskutečněných plnění, která jsou osvobozena od daně nebo nejsou předmětem daně,
b) obchodního majetku.
(4) Plátci, kteří jsou společníky téže společnosti, jsou povinni vést evidenci pro účely daně z přidané hodnoty za činnost, pro kterou se sdružili, odděleně. Tuto evidenci vede za společnost určený společník, který za společnost plní vššechny povinnosti a uplatňuje práva vyplývající z tohoto zákona pro ostatní společníky.
(5) V evidenci pro účely daně z přidané hodnoty vede člen skupiny odděleně plnění, která uskutečnil pro ostatní členy skupiny.
§ 100a Zvláštní ustanovení o evidenci pro účely daně z přidané hodnoty
(1) Plátce nebo identifikovaná osoba, kteří pořizují zboží z jiného členského státu, jsou povinni vést v evidenci pro účely daně z přidané hodnoty hodnotu pořízeného zboží v členění na pořízení zboží z jednotlivých jiných členských států.
(2) Věřitel je povinen vést v evidenci pro účely daně z přidané hodnoty přehled oprav pro daňové účely podle § 44, který obsahuje tyto údaje:
a) obchodní firmu nebo jméno dlužníka,
b) daňové identifikační číslo dlužníka,
c) evidenční číslo původně vystaveného daňového dokladu,
d) evidenční číslo daňového dokladu vystaveného podle § 46 odst. 1 a
e) výši opravy daně na výstupu.
(3) Osoba, která uskutečňuje zasílání zboží z tuzemska do jiného členského státu, je povinna vést evidenci o hodnotě zaslaného zboží, popřípadě o volbě podle § 8 odst. 3, v členění podle jednotlivých jiných členských států.
§ 101 Obecná ustanovení o daňovém přiznání
(1) Daňové přiznání má povinnost podat
a) plátce,
b) identifikovaná osoba,
c) osoba, které vznikla povinnost přiznat daň, kterou uvedla na jí vystaveném dokladu, a to do 25 dnů po skončení kalendářního měsíce, ve kterém doklad vystavila, nebo
d) osoba, která není plátcem, které vznikla povinnost přiznat daň podle § 108 odst. 1 písm. j), a to do 25 dnů po skončení kalendářního měsíce, ve kterém bylo plátcem deklarováno osvobozené dodání zboží do jiného členského státu.
(2) Lhůty podle odstavce 1 nelze prodloužit.
(3) Plátce je povinen podat daňové přiznání i v případě, že mu nevznikla povinnost přiznat daň.
(4) Nevznikla-li plátci, který nemá v tuzemsku sídlo ani provozovnu, ve zdaňovacím období povinnost přiznat daň nebo povinnost přiznat plnění osvobozené od daně s nárokem na odpočet daně, nesděluje tuto skutečnost správci daně.
(5) Nevznikla-li identifikované osobě ve zdaňovacím období povinnost přiznat daň, nesděluje tuto skutečnost správci daně.
§ 101a Povinná elektronická forma podání
(1) Plátce je povinen podat elektronicky na elektronickou adresu podatelny zveřejněnou správcem daně
a) daňové přiznání nebo dodatečné daňové přiznání,
b) hlášení, s výjimkou hlṚení podle § 19,
c) přílohy k daňovému přiznání, dodatečnému daňovému přiznání nebo hlášení.
(2) Přihláška k registraci a oznámení o změně registračních údajů se podává pouze elektronicky na elektronickou adresu podatelny zveřejněnou správcem daně; to neplatí pro identifikované osoby.
(Tato novelizace nabývá účinnosti 1. ledna 2016.)
§ 101b ZvlṚtní ustanovení o daňovém přiznání a o splatnosti daně
(1) Lhůta pro podání daňového přiznání za zdaňovací období končící dnem, který předchází dni nabytí účinnosti rozhodnutí o úpadku, je 30 dnů ode dne účinnosti rozhodnutí o úpadku; tuto lhůtu nelze prodloužit. To platí i pro skupinu v případě, že soud rozhodl o úpadku jejího člena.
(2) Plátce, který jako určený společník vede evidenci pro účely daně z přidané hodnoty za společnost, je povinen uvést ve svém daňovém přiznání plnění s nárokem na odpočet daně a daň ze své činnosti a plnění s nárokem na odpočet daně a daň z činnosti celé společnosti. Ostatní společníci v daňovém přiznání uvádějí pouze plnění s nárokem na odpočet daně a daň ze své vlastní činnosti.
§ 101c Povinnost podat kontrolní hlᚹení (§ 101c - 101i nabývají účinnosti 1. ledna 2016.)
(1) Plátce je povinen podat kontrolní hlᚹení, pokud
a) uskutečnil zdanitelné plnění s místem plnění v tuzemsku, nebo přijal úplatu přede dnem uskutečnění tohoto plnění,
b) přijal zdanitelné plnění s místem plnění v tuzemsku, nebo poskytl úplatu přede dnem uskutečnění tohoto plnění,
c) ve zvlᚹtním režimu pro investiční zlato
1. přijal zprostředkovatelskou službu, u které byla uplatněna daň podle § 92 odst. 5,
2. uskutečnil dodání investičního zlata osvobozené od daně, u kterého má nárok na odpočet daně podle § 92 odst. 6 písm. b) a c), nebo
3. investiční zlato vyrobil nebo zlato přeměnil na investiční zlato podle § 92 odst. 7.
(2) Kontrolní hlᚹení za společnost podává určený společník, který podává daňové přiznání za společnost.
§ 101d Náležitosti a způsob podání kontrolního hlṚení
(1) V kontrolním hlṚení je plátce povinen uvést předepsané údaje potřebné pro správu daně.
(2) Kontrolní hlᚹení lze podat pouze elektronicky na elektronickou adresu podatelny zveřejněnou správcem daně ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(3) Pokud je kontrolní hlṚení podáno prostřednictvím datové zprávy vyžadující dodatečné potvrzení, musí být potvrzeno za podmínek uvedených v daňovém řádu ve lhůtě pro podání kontrolního hlṚení.
§ 101e Lhůty pro podání kontrolního hlᚹení
(1) Plátce, který je právnickou osobou, podává kontrolní hlᚹení za kalendářní měsíc, a to do 25 dnů po skončení kalendářního měsíce.
(2) Plátce, který je fyzickou osobou, podává kontrolní hlṚení ve lhůtě pro podání daňového přiznání.
(3) Lhůty podle odstavců 1 a 2 nelze prodloužit.
§ 101f Opravné a následné kontrolní hlᚹení
(1) Před uplynutím lhůty k podání kontrolního hlᚹení může plátce nahradit kontrolní hlṚení, které již podal, opravným kontrolním hlᚹením; k předchozímu kontrolnímu hlṚení se nepřihlíží.
(2) Zjistí-li plátce po uplynutí lhůty k podání kontrolního hlᚹení, že v tomto kontrolním hlᚹení uvedl nesprávné nebo neúplné údaje, je povinen do 5 pracovních dnů ode dne zjišštění nesprávných nebo neúplných údajů podat následné kontrolní hlṚení, ve kterém tyto nedostatky napraví.
(3) Pro následné kontrolní hlṚení se použijí obdobně ustanovení o kontrolním hlᚹení, nestanoví-li zákon jinak.
§ 101g Postup při nesplnění povinnosti související s kontrolním hlᚹením
(1) Nebylo-li podáno kontrolní hlṚení ve stanovené lhůtě, vyzve správce daně plátce k jeho podání v náhradní lhůtě do 5 dnů od oznámení této výzvy.
(2) Správce daně údaje uvedené v kontrolním hlᚹení posoudí, popřípadě prověří a v případě pochybností o jejich správnosti nebo úplnosti vyzve plátce, aby údaje změnil nebo doplnil, popřípadě původní údaje potvrdil.
(3) Plátce je povinen do 5 dnů od oznámení výzvy podle odstavce 2 nesprávné nebo neúplné údaje změnit nebo doplnit, popřípadě původní údaje potvrdit, a to prostřednictvím následného kontrolního hlᚹení; pokud není toto následné kontrolní hlṚení včas podáno, odstavec 1 se nepoužije.
(4) Správce daně doručuje výzvu související s kontrolním hlᚹením elektronicky, a to prostřednictvím
a) datové schránky, nebo
b) veřejné datové sítě na elektronickou adresu plátcem za tím účelem uvedenou, nemá-li plátce zpřístupněnu datovou schránku.
(5) Výzva, která se doručuje prostřednictvím veřejné datové sítě na elektronickou adresu, se považuje za doručenou okamžikem odeslání správcem daně.
(6) V případě, že plátce, který nemá zpřístupněnu datovou schránku, správci daně dosud nesdělil elektronickou adresu, odstavec 4 se nepoužije.
§ 101h Následky za poruššení povinnosti související s kontrolním hlṚením
(1) Pokud plátce nepodá kontrolní hlᚹení ve stanovené lhůtě, vzniká mu povinnost uhradit pokutu ve výšši
a) 1 000 Kč, pokud jej dodatečně podá, aniž by k tomu byl vyzván,
b) 10 000 Kč, pokud jej podá v náhradní lhůtě poté, co k tomu byl správcem daně vyzván,
c) 30 000 Kč, pokud jej nepodá na základě výzvy ke změně, doplnění či potvrzení údajů uvedených v podaném kontrolním hlášení, nebo
d) 50 000 Kč, pokud jej nepodá ani v náhradní lhůtě.
(2) Správce daně uloží pokutu do 50 000 Kč plátci, který na základě výzvy správce daně k odstranění pochybností nezmění nebo nedoplní nesprávné nebo neúplné údaje prostřednictvím následného kontrolního hlᚹení.
(3) Správce daně uloží kromě pokuty podle odstavce 1 nebo 2 tomu, kdo nesplněním povinnosti související s kontrolním hlášením závažně ztěžuje nebo maří správu daní, pokutu do 500 000 Kč.
(4) O povinnosti platit pokutu podle odstavce 1 rozhodne správce daně platebním výměrem a současně ji předepíšše do evidence daní.
(5) Pokuta podle odstavců 1 až 3 je splatná do 15 dnů od právní moci rozhodnutí o pokutě.
(6) Při stanovení výšše pokuty podle odstavců 2 a 3 dbá správce daně, aby pokuta nebyla v hrubém nepoměru k významu poruššené povinnosti a k závažnosti následku pro správu daní. Při tom přihlédne zejména k míře součinnosti ze strany plátce.
§ 101i Lhůta pro zánik povinnosti související s kontrolním hlṚením
(1) Plnění povinností souvisejících s kontrolním hlᚹením lze vyžadovat do uplynutí lhůty pro stanovení daně.
(2) Pokutu lze uložit nebo rozhodnout o povinnosti ji platit nejpozději do 3 let ode dne, ve kterém doššlo k poruššení povinnosti.
(§ 101c - 101i nabývají účinnosti 1. ledna 2016.)
§ 102 Souhrnné hlášení
(1) Plátce je povinen podat souhrnné hlášení, pokud uskutečnil
a) dodání zboží do jiného členského státu osobě registrované k dani v jiném členském státě,
b) přemístění obchodního majetku do jiného členského státu,
c) dodání zboží kupujícímu při zjednodušeném postupu při dodání zboží uvnitř území Evropské unie formou třístranného obchodu, pokud je plátce prostřední osobou v tomto obchodu, nebo
d) poskytnutí služby s místem plnění v jiném členském státě podle § 9 odst. 1, s výjimkou poskytnutí služby, které je v jiném členském státě osvobozeno od daně, osobě registrované k dani v jiném členském státě, pokud je povinen přiznat daň příjemce služby.
(2) Identifikovaná osoba je povinna podat souhrnné hlášení, pokud uskutečnila poskytnutí služby s místem plnění v jiném členském státě podle § 9 odst. 1, s výjimkou poskytnutí služby, které je v jiném členském státě osvobozeno od daně, osobě registrované k dani v jiném členském státě, pokud je povinen přiznat daň příjemce služby, a to ve lhůtě do 25 dnů po skončení kalendářního měsíce, ve kterém bylo plnění uskutečněno.
(3) Souhrnné hlášení lze podat pouze elektronicky na elektronickou adresu podatelny zveřejněnou správcem daně. Pokud je souhrnné hlášení podáno prostřednictvím datové zprávyvyžadující dodatečné potvrzení (Tato novelizace nabývá účinnosti 1. ledna 2016.), musí být potvrzeno za podmínek uvedených v daňovém řádu ve lhůtě pro podání souhrnného hlášení. Údaje o hodnotě dodaného zboží nebo poskytnuté služby se uvádějí v české měně.
(4) Souhrnné hlṚení za společnost podává určený společník, který podává daňové přiznání za společnost.
(5) Souhrnné hlášení podává plátce za každý kalendářní měsíc do 25 dnů po skončení kalendářního měsíce.
(6) Pokud plátce uskutečňuje pouze plnění podle odstavce 1 písm. d), podává souhrnné hlášení současně s daňovým přiznáním ve lhůtě pro podání daňového přiznání.
(7) Pokud plátce podle odstavce 6 podává souhrnné hlášení za každé kalendářní čtvrtletí a v průběhu kalendářního čtvrtletí uskuteční plnění podle odstavce 1 písm. a) až c), vzniká plátci povinnost v tomto kalendářním čtvrtletí za měsíce, které předcházejí kalendářnímu měsíci, ve kterém došlo k uskutečnění plnění podle odstavce 1 písm. a) až c), povinnost podat souhrnné hlášení za každý kalendářní měsíc tohoto kalendářního čtvrtletí, a to do 25 dnů po skončení kalendářního měsíce, ve kterém došlo k uskutečnění plnění podle odstavce 1 písm. a) až c). Tento plátce dále podává souhrnné hlášení podle odstavce 5, a to za každý kalendářní měsíc do konce kalendářního roku, ve kterém uskutečnil plnění podle odstavce 1 písm. a) až c).
(8) Pokud plátce nebo identifikovaná osoba, kteří podali souhrnné hlášení, zjistí, že uvedli chybné údaje, jsou povinni do 15 dnů ode dne zjištění chybných údajů podat následné souhrnné hlášení způsobem uvedeným v odstavci 3.
(9) Správce daně údaje v souhrnném hlášení, popřípadě v následném souhrnném hlášení posoudí, případně prověří a využije při stanovení daně . Obdobný postup uplatní ohledně údajů, které správce daně obdrží v rámci mezinárodní spolupráce.
§ 103 Zvláštní ustanovení o zajištění úhrady na nesplatnou nebo dosud nestanovenou daň
Hrozí-li nebezpečí z prodlení, je zajišťovací příkaz účinný a vykonatelný okamžikem jeho vydání. Správce daně současně s vydáním zajišťovacího příkazu učiní pokus vyrozumět vhodným způsobem daňový subjekt o vydání zajišťovacího příkazu a sepíše o tom úřední záznam.
§ 104 Nesprávné uvedení daně za jiné zdaňovací období
(1) Pokud plátce uvedl skutečnosti rozhodné pro stanovení daně v daňovém přiznání za jiné zdaňovací období, než do kterého příslušely, a nesnížil tím v tomto zdaňovacím období daň , správce daně daň za zdaňovací období, ve kterém měla být uplatněna, dodatečně nevyměří.
(2) Pokud plátce uvedl skutečnosti rozhodné pro stanovení daně v daňovém přiznání za jiné zdaňovací období, než do kterého příslušely, a snížil tím v tomto zdaňovacím období daň , správce daně daň za zdaňovací období, ve kterém měla být uplatněna, dodatečně nevyměří, ale uplatní úrok z prodlení podle daňového řádu z částky daně uvedené v daňovém přiznání za nesprávné zdaňovací období za každý den krácení státního rozpočtu. Úrok z prodlení je splatný ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení platebního výměru.
(3) Správce daně podle odstavce 1 nebo 2 nepostupuje, pokud
a) plátce, který měl nárok na odpočet daně v částečné výšši podle § 72 odst. 6 ve zdaňovacím období, do kterého skutečnosti rozhodné pro stanovení daně přísluššely, uvedl skutečnosti rozhodné pro stanovení daně v daňovém přiznání za nesprávné zdaňovací období a zdaňovací období, do kterého přísluššely, bylo v jiném kalendářním roce, nebo
b) se jedná o poskytnutí vybrané služby v rámci použití zvlᚹtního režimu jednoho správního místa s místem plnění v tuzemsku.
(4) Pro identifikovanou osobu platí odstavce 1 a 2 obdobně.
§ 105 Vracení nadměrného odpočtu
(1) Vznikne-li v důsledku vyměření nadměrného odpočtu vratitelný přeplatek vyšššší než 100 Kč, vrátí se plátci bez žádosti do 30 dnů od vyměření nadměrného odpočtu. To neplatí, pokud vznikne vratitelný přeplatek změnou stanovené daně na základě dodatečného vyměření..
(2) Přeplatek skupiny vzniklý v důsledku vyměření nebo dodatečného vyměření se stává vratitelným, pokud skupina a kterýkoli člen skupiny nemá daňový nedoplatek. Přeplatek skupiny se použije na úhradu případného daňové nedoplatku skupiny nebo kteréhokoli člena skupiny.
(3) Pokud vznikne v důsledku neoprávněného uplatnění odpočtu daně daňový nedoplatek, podléhá tento úroku z prodlení podle daňového řádu od počátku běhu lhůty podle odstavce 1. Úrok z prodlení se neuplatní do doby vrácení nadměrného odpočtu.
§ 106 Zrušení registrace plátce z moci úřední
(1) Správce daně zruší registraci plátce, pokud plátce
a) přestal uskutečňovat ekonomické činnosti,
b) neuskutečnil bez oznámení důvodu správci daně za 12 bezprostředně předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců plnění v rámci ekonomické činnosti, nebo
c) uskutečňuje pouze plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně.
(2) Správce daně zruší registraci plátce,
a) který závažným způsobem poruší své povinnosti vztahující se ke správě daně, a
b) současně
1. jeho obrat nepřesáhl za 12 bezprostředně předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců 750 000 Kč ,
2. za 12 bezprostředně předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců neuskutečnil zdanitelné plnění, pokud se jedná o plátce, který nemá v tuzemsku sídlo, nebo
3. je skupinou.
(3) Odvolání proti rozhodnutí podle odstavce 1 nebo 2 má odkladný účinek.
(4) Správce daně zruší registraci plátce, který nemá v tuzemsku sídlo ani provozovnu, pokud tento plátce v bezprostředně předcházejícím kalendářním roce neuskutečnil v tuzemsku
a) zdanitelné plnění a
b) plnění osvobozené od daně s nárokem na odpočet daně.
(5) Správce daně zruší registraci plátce ke dni předcházejícímu dni vzniku jeho členství ve skupině.
(6) Plátce přestává být plátcem dnem
a) nabytí právní moci rozhodnutí, kterým je mu zruššena registrace,
b) předcházejícím dni přechodu daňové povinnosti zůstavitele.
(7) Skupině lze zrušit registraci podle odstavce 1 nebo 2 pouze k poslednímu dni kalendářního roku. Skupina přestává být plátcem dnem zrušení registrace.
§ 106a Nespolehlivý plátce
(1) Poruší-li plátce závažným způsobem své povinnosti vztahující se ke správě daně, správce daně rozhodne, že tento plátce je nespolehlivým plátcem.
(2) Odvolání proti rozhodnutí podle odstavce 1 lze podat do 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí a má odkladný účinek.
(3) Z důvodů hodných zvláštního zřetele může správce daně odkladný účinek vyloučit.
(4) Plátce může požádat správce daně o vydání rozhodnutí, že není nespolehlivým plátcem; žádost může podat nejdříve po uplynutí 1 roku ode dne nabytí právní moci rozhodnutí,
a) že je nespolehlivým plátcem, nebo
b) kterým správce daně zamítl žádost o vydání rozhodnutí, že není nespolehlivým plátcem.
(5) Správce daně na žádost nespolehlivého plátce rozhodne, že není nespolehlivým plátcem, pokud plátce po dobu 1 roku závažným způsobem neporušuje své povinnosti vztahující se ke správě daně.
(6) Správce daně zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup skutečnost, že plátce
a) je nespolehlivým plátcem,
b) není nespolehlivým plátcem.
§ 106b Zrušení registrace plátce na žádost
(1) O zrušení registrace může plátce, který má sídlo v tuzemsku a který není skupinou, požádat, pokud splňuje tyto podmínky:
a) uplynul 1 rok ode dne, kdy se stal plátcem a tento plátce
1. nedosáhl za 12 bezprostředně předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců obratu většího než 750 000 Kč , nebo
2. uskutečňuje pouze plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně, nebo
b) přestal uskutečňovat ekonomické činnosti.
(2) O zrušení registrace může plátce, který nemá sídlo v tuzemsku, požádat, pokud splňuje tyto podmínky:
a) za 12 bezprostředně předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců v tuzemsku neuskutečnil zdanitelné plnění nebo dodání zboží do jiného členského státu osvobozené od daně s nárokem na odpočet daně, nebo
b) přestal v tuzemsku uskutečňovat ekonomické činnosti.
(3) O zrušení registrace může plátce podle § 6b nebo § 6e požádat, pokud
a) uplynuly 3 měsíce ode dne, kdy se stal plátcem, a
b) jeho obrat nepřesáhl za 3 bezprostředně předcházející po sobě jdoucí kalendářní měsíce 250 000 Kč.
§ 106c Zruššení registrace společníka společnosti na žádost
(1) O zruššení registrace může plátce, který je společníkem společnosti, požádat pouze v těchto případech:
a) zaniklo-li jeho členství ve společnosti, nebo
b) při zániku společnosti po vypořádání majetku.
(2) Obrat společníka společnosti se pro účely zruššení registrace stanoví jako součet obratu
a) tohoto společníka dosahovaný mimo společnost a
b) dosahovaného společně vššemi společníky společnosti připadajícího na tohoto společníka; obrat připadající na každého společníka společnosti je stejný, neurčí-li společenská smlouva jiný poměr.
§ 106d Společná ustanovení o zrušení registrace na žádost
(1) Správce daně zruší registraci plátce, který žádá o zrušení registrace, pokud tento plátce prokáže, že splňuje podmínky pro zrušení registrace.
(2) Proti rozhodnutí, kterým je zrušena registrace na žádost plátce, nelze uplatnit opravné prostředky.
(3) Plátce přestává být plátcem dnem následujícím po dni oznámení rozhodnutí, kterým je mu zrušena registrace.
(4) Plátce, kterému byla na žádost zrušena registrace, se stává identifikovanou osobou dnem následujícím po dni, kdy přestal být plátcem, pokud
a) nesplňuje podmínky pro zrušení registrace identifikované osoby, nebo
b) v žádosti o zrušení registrace uvedl, že se chce stát identifikovanou osobou.
§ 106e Zrušení registrace skupiny
(1) Správce daně zruší registraci skupiny k poslednímu dni příslušného kalendářního roku, pokud do konce měsíce října příslušného kalendářního roku
a) skupina podá žádost o zrušení registrace,
b) skupina nesplňuje podmínky podle § 5a, nebo
c) správce daně zjistí, že žádný z členů skupiny nesplňuje podmínky pro členství ve skupině.
(2) Skupina přestává být plátcem dnem zrušení registrace.
(3) Člen skupiny je plátcem ode dne následujícího po dni, kdy skupina přestala být plátcem.
§ 106f Zánik členství člena skupiny
(1) Správce daně zruší členství člena skupiny k poslednímu dni příslušného kalendářního roku, pokud do konce měsíce října příslušného kalendářního roku
a) skupina podá žádost o vystoupení člena skupiny, nebo
b) správce daně zjistí, že člen skupiny nesplňuje podmínky pro členství ve skupině.
(2) Žádost o vystoupení člena ze skupiny, který přistoupil do skupiny podle § 95a odst. 4, může skupina podat nejdříve po uplynutí 1 roku ode dne, kdy se stal členem skupiny.
(3) Pokud bylo vydáno rozhodnutí o úpadku člena skupiny, zaniká jeho členství dnem, kdy nastaly účinky tohoto rozhodnutí.
(4) V případě zániku členství zastupujícího člena ve skupině jsou členové skupiny povinni zvolit nového zastupujícího člena do 15 dnů ode dne zániku jeho členství ve skupině. Pokud tak neučiní, ustanoví zastupujícího člena správce daně rozhodnutím.
(5) Člen skupiny je plátcem ode dne následujícího po dni, kdy zaniklo jeho členství ve skupině.
§ 107 Zrušení registrace identifikované osoby z moci úřední
(1) Správce daně může zrušit registraci identifikované osoby, pokud jí ve 2 bezprostředně předcházejících kalendářních letech nevznikla povinnost přiznat daň.
(2) Odvolání proti rozhodnutí podle odstavce 1 má odkladný účinek.
(3) Identifikovaná osoba přestává být identifikovanou osobou dnem nabytí právní moci rozhodnutí, kterým je jí zrušena registrace.
(4) Správce daně zruší registraci identifikované osoby ke dni předcházejícímu dni, kdy se stala plátcem.
§ 107a Zrušení registrace identifikované osoby na žádost
(1) Identifikovaná osoba může požádat o zrušení registrace, pokud není v tuzemsku registrovaná k dani ve zvlᚹtním režimu jednoho správního místa a splňuje tyto podmínky:
a) za 6 bezprostředně předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců jí nevznikla povinnost
1. přiznat daň z přijatých služeb,
2. přiznat daň z přijatého dodání zboží s instalací nebo montáží nebo dodání zboží soustavami nebo sítěmi,
3. přiznat daň z pořízení nového dopravního prostředku nebo zboží, které je předmětem spotřební daně, nebo
4. podat souhrnné hlášení,
b) v příslušném ani bezprostředně předcházejícím kalendářním roce
1. nepořídila zboží, s výjimkou nového dopravního prostředku nebo zboží, které je předmětem spotřební daně, jehož celková hodnota bez daně překročila 326 000 Kč, a
2. neučinila rozhodnutí podle § 2b, nebo
c) přestala uskutečňovat ekonomické činnosti.
(2) Správce daně zruší registraci identifikované osoby, která žádá o zrušení registrace, pokud tato identifikovaná osoba prokáže, že splňuje podmínky pro zrušení registrace.
(3) Proti rozhodnutí podle odstavce 1 nelze uplatnit opravné prostředky.
(4) Identifikovaná osoba přestává být identifikovanou osobou dnem následujícím po dni oznámení rozhodnutí, kterým je jí zrušena registrace.
§ 108 Osoby povinné přiznat nebo zaplatit daň
(1) Přiznat daň jsou povinni
a) plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění dodání zboží nebo poskytnutí služby s místem plnění v tuzemsku, s výjimkou plnění, u kterých je povinna přiznat daň osoba, které jsou tato plnění poskytována,
b) plátce nebo identifikovaná osoba, kteří pořizují v tuzemsku zboží z jiného členského státu,
c) plátce nebo identifikovaná osoba, kterým je osobou neusazenou v tuzemsku poskytnuto plnění s místem plnění v tuzemsku, pokud se jedná o
1. poskytnutí služby podle § 9 až 10d,
2. dodání zboží s instalací nebo montáží, nebo
3. dodání zboží soustavami nebo sítěmi,
d) kupující, který je plátcem nebo identifikovanou osobou, kterému je dodáváno zboží zjednodušeným postupem uvnitř území Evropské unie formou třístranného obchodu,
e) plátce, na jehož účet je zboží při dovozu propuštěno do celního režimu, u kterého vzniká povinnost přiznat daň podle § 23 odst. 1 písm. a) až c) a § 23 odst. 5,
f) uživatel, který poskytuje vybrané služby v rámci zvlṚtního režimu jednoho správního místa,
g) plátce, kterému je poskytnuto plnění v režimu přenesení daňové povinnosti,
h) osoba, která pořizuje v tuzemsku nový dopravní prostředek z jiného členského státu podle § 19 odst. 6,
i) osoba, která vystaví doklad, na kterém uvede daň,
j) osoba registrovaná k dani v jiném členském státě, která pořídila zboží s místem plnění v tuzemsku od plátce, jestliže
1. zboží do jiného členského státu nepřepravila nebo neodeslala a
2. plátce přijal všechna opatření k prokázání osvobození při dodání zboží do jiného členského státu.
(2) Zaplatit daň jsou povinny
a) osoba, která není plátcem, na jejíž účet je zboží při dovozu propuštěno do celního režimu, u kterého vzniká povinnost zaplatit daň podle § 23 odst. 1 písm. a) až c) a § 23 odst. 6,
b) osoba, u které vzniká povinnost zaplatit daň podle § 23 odst. 1 písm. d) až h),
c) osoba, na jejíž účet je zboží vráceno ze svobodného pásma nebo svobodného skladu zpět do tuzemska podle § 20.
(3) Osoba povinná přiznat nebo zaplatit daň je daňovým subjektem.
(4) Osoba určená k uskutečnění prodeje obchodního majetku plátce, která přijala úplatu za uskutečněný prodej obchodního majetku, je povinna zaplatit daň na osobní daňový účet plátce ve lhůtě pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém se tento prodej uskutečnil. Současně je povinna oznámit správci daně uskutečnění a výši zdanitelného plnění. Za zaplacení daně odpovídají plátce a tato osoba společně a nerozdílně.
§ 108a Ručení oprávněného příjemce
(1) Oprávněný příjemce, kterému vznikla povinnost spotřební daň přiznat a zaplatit v souvislosti s přijetím vybraných výrobků z jiného členského státu, ručí za nezaplacenou daň z dodání tohoto zboží třetí osobě osobou, která toto zboží pořídila z jiného členského státu, ledaže prokáže, že přijal veškerá opatření, která od něj mohou být rozumně požadována, aby ověřil, že daň bude osobou, která toto zboží pořídila, řádně zaplacena.
(2) Oprávněný příjemce ručí za nezaplacenou daň pouze do výše daně vypočtené ze základu daně odpovídajícího ceně obvyklé včetně spotřební daně.
(3) Správce daně může oprávněného příjemce vyzvat k prokázání, že přijal veškerá opatření podle odstavce 1.
(4) Oprávněný příjemce může využít zvláštní způsob zajištění daně; využije-li oprávněný příjemce této možnosti, hledí se pro účely zvláštního způsobu zajištění daně na
a) oprávněného příjemce jako na příjemce zdanitelného plnění,
b) osobu, která pořídila zboží z jiného členského státu, které podléhá spotřební dani, a která dodala toto zboží třetí osobě, jako na poskytovatele zdanitelného plnění.
§ 109 Ručení příjemce zdanitelného plnění
(1) Plátce, který přijme zdanitelné plnění s místem plnění v tuzemsku uskutečněné jiným plátcem nebo poskytne úplatu na takové plnění (dále jen "příjemce zdanitelného plnění"), ručí za nezaplacenou daň z tohoto plnění, pokud v okamžiku uskutečnění zdanitelného plnění nebo poskytnutí úplaty na takové plnění věděl nebo vědět měl a mohl, že
a) daň uvedená na daňovém dokladu nebude úmyslně zaplacena,
b) plátce, který uskutečňuje toto zdanitelné plnění nebo obdrží úplatu na takové plnění (dále jen "poskytovatel zdanitelného plnění"), se úmyslně dostal nebo dostane do postavení, kdy nemůže daň zaplatit, nebo
c) dojde ke zkrácení daně nebo vylákání daňové výhody.
(2) Příjemce zdanitelného plnění ručí také za nezaplacenou daň z tohoto plnění, pokud je úplata za toto plnění
a) bez ekonomického opodstatnění zcela zjevně odchylná od obvyklé ceny,
b) poskytnuta zcela nebo zčásti bezhotovostním převodem na účet vedený poskytovatelem platebních služeb mimo tuzemsko, nebo
c) poskytnuta zcela nebo zčásti bezhotovostním převodem na jiný účet než účet poskytovatele zdanitelného plnění, který je správcem daně zveřejněn způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(3) Příjemce zdanitelného plnění ručí za nezaplacenou daň z tohoto plnění, pokud je v okamžiku jeho uskutečnění nebo poskytnutí úplaty na něj o poskytovateli zdanitelného plnění zveřejněna způsobem umožňujícím dálkový přístup skutečnost, že je nespolehlivým plátcem.
(4) Příjemce zdanitelného plnění, které spočívá v dodání pohonných hmot distributorem pohonných hmot podle zákona upravujícího pohonné hmoty, ručí za nezaplacenou daň z tohoto plnění, pokud v okamžiku jeho uskutečnění nebo poskytnutí úplaty na něj není o poskytovateli zdanitelného plnění zveřejněna způsobem umožňujícím dálkový přístup skutečnost, že je registrován jako distributor pohonných hmot podle zákona upravujícího pohonné hmoty.
§ 109a Zvláštní způsob zajištění daně
(1) Pokud příjemce zdanitelného plnění uhradí za poskytovatele zdanitelného plnění daň z takového zdanitelného plnění, aniž by byl vyzván jako ručitel, použije se tato úhrada pouze na úhradu daně poskytovatele zdanitelného plnění z tohoto zdanitelného plnění.
(2) Úhrada za poskytovatele zdanitelného plnění se hradí jeho správci daně. Současně s platbou příjemce zdanitelného plnění způsobem zveřejněným správcem daně uvede
a) identifikaci poskytovatele zdanitelného plnění,
b) daň, na kterou je úhrada určena,
c) identifikaci příjemce zdanitelného plnění,
d) den uskutečnění zdanitelného plnění nebo den přijetí úplaty poskytovatelem zdanitelného plnění.
(3) Pokud je úhrada za poskytovatele zdanitelného plnění provedena bez uvedení dne uskutečnění zdanitelného plnění nebo dne přijetí úplaty, má se za to, že takovým dnem je den přijetí platby správcem daně.
(4) Částka uhrazená za poskytovatele zdanitelného plnění se přijímá a eviduje na jeho osobním depozitním účtu. Ke dni splatnosti daně se tato částka převede na osobní daňový účet poskytovatele zdanitelného plnění s datem platby k tomuto dni; dojde-li k úhradě později, převede se na osobní daňový účet s datem platby evidovaným na osobním depozitním účtu.
(5) Byla-li daň, na kterou je úhrada určena, zcela nebo zčásti uhrazena, použije se částka převáděná z osobního depozitního účtu nebo její část jako úhrada daně na osobním daňovém účtu poskytovatele zdanitelného plnění.
§ 110 Regulační opatření za stavu nouze, ohrožení státu a válečného stavu
Je-li vyhlášen nouzový stav, stav ohrožení státu nebo válečný stav, může vláda nařízením na časově omezenou nezbytně nutnou dobu, odpovídající charakteru a intenzitě ohrožení bezpečnosti České republiky,
a) provést úpravu sazeb daně, nejvýšše vššak o 5 procentních bodů, případně přeřadit zboží nebo služby mezi sazbami daně,
b) umožnit plátcům, kteří uskutečňují zdanitelná plnění pro ozbrojené síly, ozbrojené bezpečnostní sbory, hasičské záchranné sbory, havarijní služby a subjekty hospodářské mobilizace, dodávat stanovené druhy zboží a poskytovat stanovené služby těmto subjektům bez daně, při zachování nároku na odpočet daně v plné výši.
Díl 2: Zvlᚹtní režim jednoho správního místa
Oddíl 1: Základní ustanovení
§ 110a Úvodní ustanovení
(1) Zvlᚹtním režimem jednoho správního místa je
a) režim mimo Evropskou unii a
b) režim Evropské unie.
(2) ZvlṚtní režim jednoho správního místa může v tuzemsku použít osoba povinná k dani, která poskytuje vybranou službu a splňuje v tuzemsku podmínky pro použití zvlᚹtního režimu jednoho správního místa.
(3) V případě zvlᚹtního režimu jednoho správního místa je místně přísluššným Finanční úřad pro Jihomoravský kraj.
(4) Ustanovení o přísluššnosti Specializovaného finančního úřadu se v případě zvlᚹtního režimu jednoho správního místa nepoužijí.
§ 110b Vymezení základních pojmů
(1) Pro účely zvlṚtního režimu jednoho správního místa se rozumí
a) daní peněžité plnění spravované v rámci zvlᚹtního režimu jednoho správního místa; rozpočet, jehož je daň příjmem, se považuje za veřejný rozpočet,
b) vybranou službou služba poskytovaná osobě nepovinné k dani s místem plnění na území Evropské unie, a to
1. telekomunikační služba,
2. služba rozhlasového a televizního vysílání,
3. elektronicky poskytovaná služba,
c) státem spotřeby členský stát, ve kterém je místo plnění poskytované vybrané služby,
d) státem identifikace členský stát, ve kterém se osoba povinná k dani registruje k dani ve zvlṚtním režimu jednoho správního místa,
e) uživatelem osoba povinná k dani, která je v tuzemsku registrovaná k dani ve zvlṚtním režimu jednoho správního místa; uživatel je daňovým subjektem.
(2) Pro účely zvlᚹtního režimu jednoho správního místa se za provozovnu považuje i ta organizační složka osoby povinné k dani, která může přijímat a využívat služby, které jsou poskytovány pro potřebu této provozovny, neboť je dostatečně stálá a má vhodné personální a technické zdroje.
Oddíl 2: Společná ustanovení o správě daně ve zvlᚹtním režimu v tuzemsku
§ 110c Zastupování
Plnou moc lze udělit pouze v rozsahu opravňujícím k zastupování ve vššech úkonech, řízeních nebo jiných postupech v rámci zvlṚtního režimu jednoho správního místa.
§ 110d Evidence pro účely zvlᚹtního režimu jednoho správního místa
(1) Osoba, která používá zvlᚹtní režim jednoho správního místa, je povinna vést evidenci obsahující podrobné údaje vztahující se k poskytnutým vybraným službám podle přímo použitelného předpisu Evropské unie, kterým se stanoví prováděcí opatření ke směrnici o společném systému daně z přidané hodnoty7e).
(2) Údaje podle odstavce 1 se uchovávají po dobu 10 let od konce kalendářního roku, ve kterém bylo plnění poskytnuto.
(3) Údaje podle odstavce 1 musí být na žádost správce daně nebo správce daně přísluššného státu spotřeby poskytnuty elektronicky.
§ 110e Způsob placení daně
(1) Daň se platí správci daně v eurech.
(2) Daň se platí na přísluššný účet správce daně vedený v eurech, a to bezhotovostním převodem.
(3) Osoba povinná k dani, která používá v tuzemsku zvlṚtní režim jednoho správního místa, je povinna uvést, na kterou daň je platba určena, a označit platbu referenčním číslem přísluššného daňového přiznání.
§ 110f Přeplatek
(1) Správce daně ve zvlᚹtním režimu jednoho správního místa vrátí vratitelný přeplatek bez žádosti do 30 kalendářních dnů od vzniku vratitelného přeplatku
(2) Vratitelný přeplatek nižší než 4 EUR se nevrací.
Oddíl 3: Správa daně ve zvlṚtním režimu v tuzemsku jako státě identifikace
Pododdíl 1: Použití zvlᚹtního režimu jednoho správního místa v tuzemsku
§ 110g Podmínky použití režimu mimo Evropskou unii v tuzemsku
(1) Režim mimo Evropskou unii může v tuzemsku použít osoba povinná k dani, která
a) nemá na území Evropské unie sídlo ani provozovnu,
b) není ani nemá povinnost být registrována k dani z přidané hodnoty v žádném členském státě a
c) nepoužívá v jiném členském státě zvlᚹtní režim jednoho správního místa.
(2) Režim mimo Evropskou unii se v tuzemsku použije na vššechny vybrané služby poskytnuté osobou, která používá tento režim.
§ 110h Podmínky použití režimu Evropské unie v tuzemsku
(1) Režim Evropské unie může v tuzemsku použít osoba povinná k dani, která
a) má v tuzemsku
1. sídlo, nebo
2. provozovnu, nemá-li na území Evropské unie sídlo,
b) je plátcem nebo identifikovanou osobou a
c) nepoužívá v jiném členském státě zvlᚹtní režim jednoho správního místa.
(2) Režim Evropské unie se v tuzemsku použije na vššechny vybrané služby poskytnuté osobou, která používá tento režim, s výjimkou vybraných služeb poskytnutých s místem plnění v členském státě, ve kterém má sídlo nebo provozovnu.
§ 110i Omezení použití zvlṚtního režimu jednoho správního místa v tuzemsku
(1) Osoba povinná k dani nemůže v tuzemsku použít přísluššný režim zvlṚtního režimu jednoho správního místa, ve kterém byla registrována, a to po dobu 2 kalendářních čtvrtletí ode dne, kdy jí byla zruššena registrace
a) na žádost, nebo
b) z moci úřední na základě oznámení, že přestala poskytovat vybrané služby.
(2) Osoba povinná k dani nemůže v tuzemsku použít zvlṚtní režim jednoho správního místa po dobu 8 kalendářních čtvrtletí bezprostředně následujících po kalendářním čtvrtletí, v němž doššlo ke zruššení registrace z důvodu závažného poruššení povinnosti vztahující se ke správě daně ve zvlᚹtním režimu jednoho správního místa.
(3) Osoba povinná k dani, která má v tuzemsku provozovnu, nemůže v tuzemsku použít režim Evropské unie, a to po dobu 2 let od konce kalendářního roku, ve kterém začala používat tento režim v jiném členském státě; to neplatí v případě, že dojde k přemístění sídla do tuzemska nebo ke zruššení registrace z důvodu zruššení provozovny v jiném členském státě.
Pododdíl 2: Podání a doručování ve zvlṚtním režimu jednoho správního místa v tuzemsku
§ 110j Podání
(1) Osoba povinná k dani je povinna činit podání v rámci zvlᚹtního režimu jednoho správního místa, která určí správce daně, prostřednictvím elektronického portálu. Jiná podání v rámci zvlᚹtního režimu jednoho správního místa lze činit prostřednictvím elektronického portálu, pokud tak určí správce daně.
(2) Přístup k elektronickému portálu je možný prostřednictvím
a) datové zprávy podepsané uznávaným elektronickým podpisem,
b) datové zprávy s ověřenou identitou podatele způsobem, kterým se lze přihlásit do jeho datové schránky, nebo
c) přístupových údajů.
(3) Přihlᚹku k registraci lze podat datovou zprávou ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně
a) podepsanou uznávaným elektronickým podpisem,
b) s ověřenou identitou podatele způsobem, kterým se lze přihlásit do jeho datové schránky, nebo
c) potvrzenou prostřednictvím registračních údajů.
(4) Správce daně přidělí přístupové údaje na základě přihlṚky k registraci podané podle odstavce 3 písm. c).
(5) Správce daně zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup
a) podmínky a postup pro přihlᚹení se na elektronický portál,
b) podání, která je osoba povinná k dani povinna činit prostřednictvím elektronického portálu, a podání, která lze činit prostřednictvím elektronického portálu,
c) formát a strukturu, kterou musí mít datová zpráva podávaná prostřednictvím elektronického portálu,
d) skutečnost, že je technicky vybaven k přijetí datové zprávy s ověřenou identitou podatele způsobem, kterým se lze přihlásit do jeho datové schránky.
(6) Osoba oprávněná k přístupu na elektronický portál je povinna zacházet s přístupovými údaji tak, aby nemohlo dojít k jejich zneužití.
(7) Podání vyhotovené v anglickém jazyce nemusí být předložené současně v překladu do jazyka českého.
§ 110k Doručování
(1) Správce daně ve zvlᚹtním režimu jednoho správního místa doručuje písemnost elektronicky, a to prostřednictvím
a) datové schránky, nebo
b) veřejné datové sítě na elektronickou adresu uvedenou v přihlṚce k registraci, nemá-li adresát zpřístupněnu datovou schránku.
(2) Upomínky upozorňující na nesplnění povinností při správě daně ve zvlᚹtním režimu jednoho správního místa se doručují vždy prostřednictvím veřejné datové sítě na elektronickou adresu uvedenou v přihlṚce k registraci.
(3) Písemnost, která se doručuje prostřednictvím veřejné datové sítě na elektronickou adresu, se považuje za doručenou okamžikem odeslání správcem daně prostřednictvím elektronického portálu.
Pododdíl 3: Registrace k dani ve zvlᚹtním režimu jednoho správního místa v tuzemsku
§ 110l Přihlᚹka k registraci
(1) Hodlá-li osoba povinná k dani v tuzemsku používat zvlṚtní režim jednoho správního místa a splňuje-li v tuzemsku podmínky jeho použití, je povinna podat přihlṚku k registraci k dani ve zvlṚtním režimu jednoho správního místa v kalendářním čtvrtletí bezprostředně předcházejícím kalendářnímu čtvrtletí, od něhož hodlá zvlᚹtní režim jednoho správního místa používat.
(2) Pokud osoba povinná k dani, která v tuzemsku splňuje podmínky použití přísluššného režimu zvlṚtního režimu jednoho správního místa, poprvé poskytla vybranou službu, na kterou hodlá v tuzemsku použít tento režim, je povinna podat přihlṚku k registraci do 10 dnů po skončení kalendářního měsíce, ve kterém tuto službu poskytla. V přihlášce k registraci tato osoba uvede den, kdy tuto službu poskytla.
(3) PřihlṚka k registraci se podává do 10 dnů po skončení kalendářního měsíce, ve kterém doššlo ke splnění podmínek pro používání režimu Evropské unie v tuzemsku, pokud osoba hodlá používat režim Evropské unie v tuzemsku a přestane používat režim Evropské unie v jiném členském státě, protože přemístí sídlo nebo přestane mít v jiném členském státě provozovnu.
§ 110m Oznamovací povinnost osoby používající zvlṚtní režim jednoho správního místa
(1) Dojde-li ke změně údajů, které je osoba povinná k dani povinna uvádět při registraci k dani ve zvlṚtním režimu jednoho správního místa, je povinna tuto změnu oznámit správci daně do 10 dnů po skončení kalendářního měsíce, ve kterém nastala.
(2) Neoznamuje se první poskytnutí vybrané služby, ke kterému dojde v kalendářním čtvrtletí následujícím po podání přihlᚹky k registraci.
(3) Přestane-li osoba povinná k dani poskytovat vybrané služby ve zvlᚹtním režimu jednoho správního místa, je povinna tuto skutečnost oznámit správci daně do 10 dnů po skončení kalendářního měsíce, ve kterém přestala tyto služby poskytovat.
§ 110n Rozhodnutí o registraci
(1) Splní-li osoba povinná k dani, která podala přihlᚹku k registraci k dani ve zvlᚹtním režimu jednoho správního místa, podmínky použití zvlṚtního režimu jednoho správního místa, správce daně ji zaregistruje.
(2) Osoba povinná k dani je v tuzemsku registrovaná k dani ve zvlṚtním režimu jednoho správního místa
a) od prvního dne kalendářního čtvrtletí následujícího po podání přihlṚky k registraci,
b) ode dne poskytnutí vybrané služby, který uvedla v přihlᚹce k registraci nebo v oznámení o změně registračních údajů, nebo
c) ode dne, ve kterém doššlo ke splnění podmínek pro použití režimu Evropské unie v tuzemsku tím, že přemístila sídlo nebo přestala mít v jiném členském státě provozovnu, a tím přestala splňovat podmínky, na základě kterých používala režim Evropské unie v jiném členském státě.
(3) V rozhodnutí o registraci v případě režimu mimo Evropskou unii v tuzemsku správce daně přidělí namísto daňového identifikačního čísla daňové evidenční číslo.
(4) Na daňové evidenční číslo se přiměřeně použijí ustanovení o daňovém identifikačním čísle.
§ 110o Zrušešní registrace uživatele na žádost
Správce daně zrušší registraci uživatele na základě oznámení o změně registračních údajů, ve kterém žádá o zruššení registrace, k poslednímu dni přísluššného kalendářního čtvrtletí, pokud uživatel podal toto oznámení do 15 dnů před koncem tohoto kalendářního čtvrtletí.
§ 110p Zruššení registrace uživatele z moci úřední
(1) Správce daně zrušší registraci z moci úřední, pokud uživatel
a) oznámí, že přestal poskytovat vybrané služby, nebo je neposkytne po dobu 8 po sobě následujících kalendářních čtvrtletí,
b) nesplňuje podmínky použití zvlṚtního režimu jednoho správního místa v tuzemsku, na jejichž základě byl registrován, nebo
c) závažným způsobem porušší své povinnosti vztahující se ke správě daně ve zvlṚtním režimu jednoho správního místa v tuzemsku.
(2) Uživateli je registrace zruššena
a) k poslednímu dni kalendářního čtvrtletí, v němž bylo rozhodnutí o zruššení registrace vydáno,
b) ke dni, ve kterém přestal splňovat podmínky pro použití režimu Evropské unie v tuzemsku tím, že přemístil sídlo z tuzemska nebo přestal mít v tuzemsku provozovnu, nebo
c) ke dni, ve kterém přestal splňovat podmínky pro použití režimu mimo Evropskou unii v tuzemsku tím, že začal mít na území Evropské unie sídlo nebo provozovnu.
Pododdíl 4: Daňové přiznání a placení daně ve zvlᚹtním režimu jednoho správního místa
§ 110q Zdaňovací období
Pro účely zvlᚹtního režimu jednoho správního místa je zdaňovacím obdobím kalendářní čtvrtletí.
§ 110r Daňové přiznání a dodatečné daňové přiznání
(1) Uživatel je povinen podat daňové přiznání do 20 dnů po skončení zdaňovacího období, a to i v případě, že za přísluššné zdaňovací období neposkytl vybrané služby.
(2) Uživatel podává dodatečné daňové přiznání správci daně v tuzemsku do uplynutí lhůty pro jeho podání, která činí 3 roky. Tato lhůta počne běžet dnem, v němž uplynula lhůta pro podání daňového přiznání.
(3) Připadne-li poslední den lhůty podle odstavce 1 nebo 2 na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty tento den.
(4) Daň se vyčíslí v eurech s přesností na dvě desetinná místa bez zaokrouhlování.
(5) Je-li tiskopisem daňového přiznání požadováno uvedení údajů v eurech, použije se pro přepočet směnný kurz Evropské centrální banky zveřejněný pro
a) poslední den zdaňovacího období, nebo
b) nejbližší následující den, pokud pro poslední den zdaňovacího období není kurz zveřejněn.
(6) Je-li tiskopisem dodatečného daňového přiznání požadováno uvedení údajů v eurech, použije se pro přepočet směnný kurz použitý u původního plnění.
§ 110s Předepsání a stanovení daně
Správce daně na základě podaného daňového přiznání nebo dodatečného daňového přiznání předepíšše do evidence daní výšši tvrzené daně nebo rozdílu a daň se nestanoví.
§ 110t
Oprava základu daně a výšše daně Uživatel provede opravu základu daně a výšše daně v dodatečném daňovém přiznání za zdaňovací období, ve kterém vznikla povinnost přiznat daň u původního plnění.
§ 110u
Správce daně postoupí správci daně státu spotřeby v odpovídajícím rozsahu
a) údaje z podaného daňového přiznání nebo dodatečného daňového přiznání a
b) poukázanou platbu maximálně do výšše tvrzené daně.
§ 110v Platba bez dostatečného označení
Pokud osoba povinná k dani neuvede, na kterou daň je platba určena, nebo neoznačí platbu referenčním číslem přísluššného daňového přiznání, použijí se obdobně ustanovení daňového řádu o platbách vykonaných bez dostatečného označení daně. Neodpoví-li tato osoba ve lhůtě stanovené správcem daně, vrátí mu správce daně tuto platbu.
Oddíl 4: Správa daně ve zvlṚtním režimu v tuzemsku jako státě spotřeby
§ 110w Základní ustanovení
(1) Osoba povinná k dani, která je registrovaná k dani ve zvlṚtním režimu jednoho správního místa v jiném členském státě a poskytuje vybrané služby s místem plnění v tuzemsku, plní povinnosti za dané zdaňovací období vztahující se ke správě daně ve zvlṚtním režimu jednoho správního místa prostřednictvím správce daně státu identifikace.
(2) Osoba povinná k dani je povinna plnit povinnosti uvedené v odstavci 1, s výjimkou podání činěných prostřednictvím elektronického portálu, vůči správci daně v tuzemsku v roli státu spotřeby od okamžiku, kdy vůči ní tento správce daně učiní úkon za účelem stanovení, vybírání, zajišštění nebo vymáhání daně, při němž této osobě oznámí vznik této povinnosti.
(3) Osoba uvedená v odstavci 1 je daňovým subjektem.
§ 110x Doručování
(1) Správce daně ve zvlṚtním režimu jednoho správního místa doručuje písemnost elektronicky, a to prostřednictvím veřejné datové sítě na elektronickou adresu uvedenou v přihlṚce k registraci.
(2) Písemnost, která se doručuje prostřednictvím veřejné datové sítě na elektronickou adresu, se považuje za doručenou okamžikem odeslání správcem daně prostřednictvím elektronického portálu.
§ 110y Poslední známá daň
(1) Poslední známou daní se pro účely zvlᚹtního režimu jednoho správního místa rozumí daň ve výšši, ve které byla naposledy za přísluššné zdaňovací období
a) tvrzena osobou povinnou k dani, která je registrovaná k dani ve zvlṚtním režimu jednoho správního místa v jiném členském státě, v daňovém přiznání nebo dodatečném daňovém přiznání, nebo
b) správcem daně pravomocně doměřena z moci úřední.
(2) Poslední známou daň správce daně předepíšše do evidence daní.
§ 110z Samovyměření a samodoměření daně
(1) Daň tvrzená osobou povinnou k dani, která je registrovaná k dani ve zvlṚtním režimu jednoho správního místa v jiném členském státě, v daňovém přiznání se považuje za vyměřenou dnem uplynutí lhůty pro podání daňového přiznání, a to ve výšši v něm tvrzené.
(2) V případě, že osoba povinná k dani, která je registrovaná k dani ve zvlṚtním režimu jednoho správního místa v jiném členském státě, nepodá daňové přiznání v zákonem stanovené lhůtě, považuje se daň za tvrzenou ve výšši 0 EUR.
(3) Daň tvrzená osobou povinnou k dani, která je registrovaná k dani ve zvlṚtním režimu jednoho správního místa v jiném členském státě, v dodatečném daňovém přiznání se považuje za doměřenou dnem podání dodatečného daňového přiznání, a to ve výšši tvrzeného rozdílu oproti poslední známé dani; to neplatí, je-li dodatečné daňové přiznání podáno v průběhu doměřovacího řízení zahájeného z moci úřední.
(4) V dodatečném daňovém přiznání se neuvádí důvody pro jeho podání a den zjišštění rozdílu oproti poslední známé dani.
§ 110za Doměření daně z moci úřední
(1) Zjistí-li správce daně na základě postupu k odstranění pochybností nebo na základě daňové kontroly, že poslední známá daň není ve správné výšši, doměří daň ve výšši rozdílu poslední známé daně a částky nově zjišštěné.
(2) K doměření podle odstavce 1 správce daně přistoupí rovněž v případě, kdy osoba povinná k dani, která je registrovaná k dani ve zvlṚtním režimu jednoho správního místa v jiném členském státě, nevyhoví výzvě k podání dodatečného daňového přiznání.
(3) Výzva k podání dodatečného daňového přiznání nezahajuje doměřovací řízení z moci úřední; doměřovací řízení z moci úřední je zahájeno marným uplynutím lhůty stanovené v této výzvě.
(4) Podání dodatečného daňového přiznání v průběhu doměřovacího řízení zahájeného z moci úřední nezahajuje doměřovací řízení. Údaje uvedené v takto podaném přiznání se využijí při doměření daně z moci úřední.
§ 110zb Vztah k prekluzivním lhůtám
(1) Dodatečné daňové přiznání není přípustné podat po uplynutí 9 let od počátku běhu lhůty pro stanovení daně.
(2) Lhůta pro placení daně se přeruššuje doměřením daně na základě dodatečného daňového přiznání.
§ 110zc Pořadí úhrady daně
Platba se použije přednostně na úhradu daně za zdaňovací období, na které je určena.
§ 110zd Placení daně státu spotřeby
Daň lze uhradit i přeplatkem na jiné dani.
§ 110ze Přísluššenství daně
(1) Úroky a penále se stanovují v eurech s přesností na 2 desetinná místa bez zaokrouhlování.
(2) Za nepodání daňového přiznání nevzniká daňovému subjektu povinnost uhradit pokutu za opožděné tvrzení daně.
(3) Úrok z prodlení se nepředepíšše, nepřesáhne-li částku 8 EUR.
(4) Úrok z posečkané částky se nepředepíšše, nepřesahuje-li 4 EUR.

Zprávy a aktuality

Zdanění přivýdělku z dohody o provedení práce pro rok 2019

20.11.  |  Veronika Tomanová

Dohoda o provedení práce je pro případ příležitostných zaměstnání asi nejoblíbenějším pracovně-právním vztahem. Nižší zdanění a jednodušší administrativa jsou hlavními pozitivy tohoto smluvního vztahu.

Podáváte daňové přiznání? BusinessInfo.cz vám pomůže s…

20.03.  |  Komerční sdělení

Chcete se dozvědět, jak správně vyplnit daňové přiznání, kdy zaplatit daně a jaké nové povinnosti se od letošního roku týkají plátců daně z příjmů? Právě…

Samoplátci budou platit více na zdravotním pojištění

19.11.  |  Petr Gola

Řada lidí je v registru své zdravotní pojišťovny vedena jako osoba bez zdanitelných příjmů (OBZP). Všechny osoby bez zdanitelných příjmů si musí zdravotní pojištění samy platit. V roce 2019 to bude 156 Kč měsíčně více než v roce 2018.
Zobrazit další zprávy a aktuality

Aktuální interview

Sankce pro firmy za neplacení pojistného

23.02.  |  Petr Gola

Za výpočet sociálního pojištění a zdravotního pojištění a jeho odvod na účty příslušných institucí jsou za…

Vřešťál: Likvidace firmy neznamená její bankrot

30.11.  |  Lukáš Pololáník

Poptávka po likvidacích společností se zvyšuje. Nazaměňujme ale likvidaci s bankrotem - v případě…
Zobrazit další interview

Právě začíná Letní Live Trading se specialisty XTB

Zajímáte se o krátkodobé investice? Chcete se naučit obchodovat, ale zdá se vám to příliš náročné? Už jste začal, ale nešlo to a nevíte, kde jste udělal chybu?

Autopojištění Allianz Direct

S Allianz autopojištěním náhradní vůz v případě krádeže na 30 dní zdarma.