Část druhá
Zvláštní ustanovení

Hlava I: Daň z minerálních olejů

Plátci jsou také právnické nebo fyzické osoby, kterým vznikne povinnost daň přiznat a zaplatit
(1) Předmětem daně jsou tyto minerální oleje:
(2) Předmětem daně jsou také
(3) Předmětem daně jsou také minerální oleje uvedené pod kódy nomenklatury
(4) U minerálních olejů podle odstavce 3 vznikne při uvedení do volného daňového oběhu povinnost daň přiznat a zaplatit pouze tehdy, jsou-li určeny k použití, nabízeny k prodeji nebo používány pro pohon motorů, pro výrobu tepla nebo pro výrobu směsí uvedených v odstavci 2.
(5) Předmětem daně jsou také všechny výrobky, které nejsou uvedeny v odstavcích 1 až 3, určené k použití, nabízené k prodeji nebo používané pro pohon motorů. Toto se nevztahuje na výrobky, které jsou předmětem daně ze zemního plynu a některých dalších plynů a předmětem daně z pevných paliv.
(6) Předmětem daně jsou také všechny výrobky uvedené pod kódy nomenklatury 2701 až 2715 s výjimkou výrobků, které jsou předmětem daně ze zemního plynu a některých dalších plynů a předmětem daně z pevných paliv, a s výjimkou minerálních olejů podle odstavců 1 a 3, určené k použití, nabízené k prodeji nebo používané pro výrobu tepla.
(7) Předmětem daně jsou také výrobky určené k použití, nabízené k prodeji nebo používané jako přísada nebo plnidlo (aditiv) do minerálních olejů určených k použití, nabízených k prodeji nebo používaných pro pohon motorů s výjimkou výrobků, které absorbují vodu z minerálních olejů v nádržích a palivových systémech.
(8) Subjekt, který nakupuje zkapalněné ropné plyny uvedené v odstavci 1 písm. e), f) nebo g) je povinen nejpozději před jejich uvedením do volného daňového oběhu prodávajícímu písemně oznámit, pro jaký účel budou tyto plyny použity. Pokud tak neučiní, zdaní se tyto plyny sazbou daně stanovenou pro tyto plyny určené k použití, nabízené k prodeji nebo používané pro pohon motorů. Stejná povinnost platí i pro nabyvatele nebo pro osobu, která pro nabyvatele nebo kupujícího zkapalněné ropné plyny přechodně nabývá. Toto ustanovení se nepoužije pro zkapalněné ropné plyny v tlakových nádobách o hmotnosti náplně do 40 kg včetně.
(9) Zkapalněné ropné plyny uvedené v odstavci 1 písm. e), f) nebo g) nesmí být skladovány společně ve stejném zásobníku, pokud tento zásobník pro společné skladování není daňovým skladem. Jednotlivé zásobníky, ve kterých jsou zkapalněné ropné plyny podle odstavce 1 písm. e), f) nebo g) odděleně skladovány, musí být technologicky odděleny a nesmí být vzájemně propojeny. Zkapalněné ropné plyny uvedené v odstavci 1 písm. e), f) a g) odebírané ze zásobníků v kapalné fázi mohou být skladovány pouze v zásobníku pevně spojeném se zemí, který je užíván v souladu se stavebním zákonem^35d) pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 59 odst. 9). Toto omezení neplatí pro zkapalněné ropné plyny uvedené v odstavci 1 písm. f) a g) skladované v tlakových nádobách o hmotnosti náplně do 40 kg včetně a pro zkapalněné ropné plyny uvedené v odstavci 1 písm. f) a g), které nebyly koupeny nebo získány pro další prodej.
(10) Technologickým oddělením zásobníků pro zkapalněné ropné plyny se rozumí taková úprava, kdy
(11) Minerální oleje spotřebované v kogeneračních jednotkách, tj. v zařízeních, která decentralizovaně vyrábějí teplo a elektrickou energii současně, se považují za minerální oleje použité pro výrobu tepla.
(12) Za výrobu minerálních olejů se nepovažuje
Povinnost daň přiznat a zaplatit vzniká také
(1) Základem daně je množství minerálních olejů vyjádřené v 1 000 litrech při teplotě 15 °C. To neplatí pro těžké topné oleje podle § 45 odst. 1 písm. c) a pro zkapalněné ropné plyny, u nichž je základem daně množství vyjádřené v tunách čisté hmotnosti.
(2) Pro výpočet daně je rozhodující množství minerálních olejů v okamžiku vzniku povinnosti daň přiznat a zaplatit.
(3) Vypočtené množství minerálních olejů, u kterých vznikla daňová povinnost, se zaokrouhluje na dvě desetinná místa.
(1) Sazby daně jsou stanoveny takto:

	Kód nomenklatury	Text	Sazba daně
	2710	motorové benziny, ostatní benziny a letecké pohonné hmoty benzinového typu podle § 45 odst. 1 písm. a) s obsahem olova do 0,013 g/l včetně	12 840 Kč/1000 l
		motorové benziny, ostatní benziny a letecké pohonné hmoty benzinového typu podle § 45 odst. 1 písm. a) s obsahem olova nad 0,013 g/l	13 710 Kč/1000 l
		Střední oleje a těžké plynové oleje podle § 45 odst. 1 písm. b)	10 950 Kč/1000 l
		těžké topné oleje podle § 45 odst. 1 písm. c)	472 Kč/t
		odpadní oleje podle § 45 odst. 1 písm. d)	660 Kč/1 000 l
	2711	zkapalněné ropné plyny podle § 45 odst. 1 písm. e)	3 933 Kč/t
		zkapalněné ropné plyny podle § 45 odst. 1 písm. f)	0 Kč/t
		zkapalněné ropné plyny podle § 45 odst. 1 písm. g)	1 290 Kč/t
	Od 1. ledna 2015 se sazba daně 500 Kč/t nahrazuje sazbou daně 1000 Kč/t Od 1. ledna 2018 se sazba daně 1000 Kč/t nahrazuje sazbou daně 2000 Kč/t Od 1. ledna 2020 se sazba daně 2000 Kč/t nahrazuje sazbou daně 3355 Kč/t

(2) Směsi minerálních olejů uvedené v § 45 odst. 2 písm. a) se zdaňují stejnou sazbou jako minerální olej uvedený v § 45 odst. 1, kterému se vlastnostmi a účelem použití nejvíce přibližují.
(3) Směsi minerálních olejů uvedené v § 45 odst. 2 písm. b), které obsahují benzin s obsahem olova do 0,013 g/l včetně, se zdaňují sazbou 12 840 Kč/1000 l.
(4) Směsi minerálních olejů uvedené v § 45 odst. 2 písm. b), které obsahují benzin s obsahem olova nad 0,013 g/l, se zdaňují sazbou 13 710 Kč/1000 l.
(5) Směsi minerálních olejů uvedené v § 45 odst. 2 písm. c) se zdaňují sazbou 7 665 Kč/1000 l.
(6) Směsi benzinu uvedené v § 45 odst. 2 písm. d) a e), které obsahují benzin s obsahem olova do 0,013 g/l včetně, se zdaňují sazbou 12 840 Kč/1000 l.
(7) Směsi benzinu uvedené v § 45 odst. 2 písm. d) a e), které obsahují benzin s obsahem olova nad 0,013 g/l, se zdaňují sazbou 13 710 Kč/1000 l.
(8) Směsi minerálních olejů uvedené v § 45 odst. 2 písm. f) se zdaňují stejnou sazbou jako minerální olej uvedený v § 45 odst. 1, kterému se vlastnostmi a účelem použití nejvíce přibližují.
(9) Směsi minerálních olejů uvedené v § 45 odst. 2 písm. g) se zdaňují stejnou sazbou jako minerální olej uvedený v § 45 odst. 1, kterému se vlastnostmi a účelem použití nejvíce přibližují.
(10) Minerální oleje uvedené v § 45 odst. 3 se zdaňují stejnou sazbou jako minerální olej uvedený v § 45 odst. 1, kterému se vlastnostmi a účelem použití nejvíce přibližují.
(11) Výrobky uvedené v § 45 odst. 5 a 6 se zdaňují stejnou sazbou jako minerální olej uvedený v § 45 odst. 1, kterému se vlastnostmi a účelem použití nejvíce přibližují.
(12) Výrobky používané jako přísada nebo plnidlo do minerálních olejů se zdaňují stejnou sazbou jako minerální olej, pro který jsou určeny. Pokud jsou tyto výrobky určeny jako přísada nebo plnidlo do dvou nebo více minerálních olejů, pro které je stanovena rozdílná sazba daně, zdaňují se sazbou daně vyšší.
(13) Směsi benzinu uvedené v § 45 odst. 2 písm. h) a i), které obsahují benzin s obsahem olova do 0,013 g/l včetně, se zdaňují sazbou 12 840 Kč/1000 l.
(14) Směsi benzinu uvedené v § 45 odst. 2 písm. h) a i), které obsahují benzin s obsahem olova nad 0,013 g/l, se zdaňují sazbou 13 710 Kč/1000 l.
(15) Směsi minerálních olejů uvedené v § 45 odst. 2 písm. j) se zdaňují stejnou sazbou jako minerální oleje uvedené v § 45 odst. 1 písm. b).
(16) Směsi těžkých plynových olejů s vodou uvedené v § 45 odst. 2 písm. k) se zdaňují stejnou sazbou jako minerální olej uvedený v § 45 odst. 1, kterému se vlastnostmi a účelem použití nejvíce přibližují.
(17) Směsi minerálních olejů uvedené v § 45 odst. 2 písm. l) se zdaňují sazbou 12 840 Kč/1000 l.
(18) Směsi minerálních olejů uvedené v § 45 odst. 2 písm. m) se zdaňují sazbou 10 950 Kč/1000 l.
(19) Směsi minerálních olejů uvedené v § 45 odst. 2 písm. n) se zdaňují sazbou 10 950 Kč/1000 l.
(1) Od daně jsou osvobozeny minerální oleje uvedené v § 45 odst. 1, 2 a 6 s výjimkou ostatních benzinů používané pro jiné účely, než je pohon motorů nebo výroba tepla.
(2) Od daně jsou osvobozeny ostatní benziny, pokud jsou používány za účelem výroby výrobků, které nejsou předmětem daně. Při uplatnění nároku na osvobození od daně předloží nabyvatel prodávajícímu průkaz živnostenského oprávnění pro výrobu a dovoz chemických látek a chemických přípravků. Neučiní-li tak, nárok na osvobození od daně zaniká.
(3) Od daně jsou osvobozeny odpadní oleje uvedené v § 45 odst. 1 písm. d), které jsou určeny k použití, nabízeny k prodeji nebo použity k mineralogickým postupům nebo v metalurgických procesech.
(4) Mineralogickými postupy se pro účely tohoto zákona rozumí technologické procesy podle nařízení Evropských společenství upravujícího odvětvovou klasifikaci ekonomických činností^36a) zařazené pod kódem DI 26 "výroba ostatních nekovových minerálních výrobků".
(5) Metalurgickými procesy se pro účely tohoto zákona rozumí tepelné zpracování rud a jejich koncentrátů jako výstupního produktu z této činnosti a výroba kovů podle nařízení Evropských společenství upravujícího odvětvovou klasifikaci ekonomických činností^36a) zařazené pod kódem DJ 27 "výroba základních kovů a hutních výrobků".
(6) Od daně jsou osvobozeny minerální oleje uvedené v § 45 odst. 1, 2 a 3 spotřebované v prostorách podniku na výrobu vybraných výrobků podle § 19 odst. 2 písm. a), ve kterém byly vyrobeny nebo zpracovány. Toto osvobození od daně se však nevztahuje na spotřebu těchto minerálních olejů pro účely nesouvisející s výrobou, zejména pak pro pohon motorových vozidel.
(7) Od daně jsou osvobozeny minerální oleje používané jako pohonná hmota pro mezinárodní i vnitrostátní obchodní leteckou dopravu a pro letecké práce. Obchodní leteckou dopravou je doprava osob, zvířat, zavazadel, věcí a pošty letadly. Leteckými pracemi jsou letecké činnosti, při nichž letecký provozovatel využívá letadlo k pracovní činnosti za úplatu.
(8) Od daně jsou osvobozeny minerální oleje uvedené v § 45 odst. 1 písm. b) používané jako pohonná hmota pro mezinárodní vodní dopravu.
(9) Mezinárodní leteckou a vodní dopravou se pro účely tohoto zákona rozumí doprava
(10) Od daně jsou osvobozeny letecké pohonné hmoty benzinového typu uvedené pod kódy nomenklatury 2710 11 31 nebo 2710 11 70 nebo tryskové palivo uvedené pod kódem nomenklatury 2710 19 21 používané jako pohonná hmota pro leteckou dopravu a letecké práce, s výjimkou minerálních olejů používaných pro soukromé rekreační létání.
(11) Od daně jsou osvobozeny minerální oleje uvedené v § 45 odst. 1 písm. b) používané jako pohonná hmota pro plavby po vodách na daňovém území České republiky, a to výhradně pro plavby z daňového území České republiky na daňové území jiného členského státu nebo pro plavby z jiného členského státu na daňové území České republiky. Toto osvobození od daně se netýká minerálních olejů používaných pro soukromá rekreační plavidla.
(12) Od daně jsou osvobozeny minerální oleje uvedené v § 45 odst. 1 písm. b), používané k výrobě tepla nebo jako pohonná hmota pro plavby po vodách na daňovém území České republiky, včetně plaveb z daňového území České republiky na daňové území jiného členského státu nebo plaveb z jiného členského státu na daňové území České republiky. Toto osvobození se netýká minerálních olejů používaných pro soukromá rekreační plavidla.
(13) Soukromým rekreačním plavidlem se pro účely tohoto zákona rozumí jakékoliv plavidlo, které používá jeho vlastník nebo právnická nebo fyzická osoba, která je oprávněna je používat jinak než pro účely podnikání nebo pro potřeby orgánů veřejné správy.
(14) Od daně jsou dále osvobozeny směsi minerálních olejů a lihu kvasného bezvodého zvláštně denaturovaného ³⁵⁾ uvedené v § 45 odst. 2 písm. m) používané jako testované pohonné hmoty pro vybraná motorová vozidla v rámci schválených pilotních projektů uvedených v § 3 písm. r).
(15) Od daně jsou dále osvobozeny minerální oleje maximálně do výše technicky zdůvodněných skutečných výrobních ztrát a ztrát při dopravě a skladování. Celní úřad je oprávněn posoudit, zda ztráty vzniklé při výrobě minerálních olejů odpovídají charakteru činnosti plátce a obvyklé výši ztrát jiných plátců při stejné nebo obdobné činnosti, a o zjištěný rozdíl upravit základ daně.
(16) Výše technicky zdůvodněných ztrát při dopravě a skladování minerálních olejů, včetně jejich skladování v podniku na výrobu vybraných výrobků, a způsob jejich výpočtu stanoví prováděcí právní předpis.
(17) Od daně jsou osvobozeny metylestery nebo etylestery mastných kyselin uvedené pod kódem nomenklatury 3824 90 99, které jsou určeny k použití, nabízeny k prodeji nebo používány pro pohon motorů.
(18) Od daně jsou osvobozeny rostlinné oleje uvedené pod kódy nomenklatury 1507 až 1518, které jsou určeny k použití, nabízeny k prodeji nebo používány pro pohon motorů.
(19) Od daně je osvobozen zkapalněný bioplyn uvedený pod kódem nomenklatury 2711 19, který je předmětem daně podle § 45 odst. 1 písm. e).
(20) Od daně jsou osvobozeny minerální oleje vyrobené z nepotravinářských částí biomasy nebo z biologického odpadu, které svým použitím odpovídají minerálním olejům uvedeným v § 45 odst. 1 písm. a) nebo b), nebo směsím uvedeným v § 45 odst. 2 písm. l), které jsou určeny k použití, nabízeny k prodeji nebo používány pro pohon motorů vybraných motorových vozidel v rámci pilotních projektů uvedených v § 3 písm. r).
(1) Minerální oleje osvobozené od daně podle § 49 lze dopravovat pouze
(2) Při dopravě minerálních olejů, které jsou osvobozeny od daně podle § 49 odst. 1, 2, 10 a 12, je jejich odesílatel povinen poskytnout zajištění daně způsobem uvedeným v § 21, a to ve výši daně, kterou by byl povinen přiznat a zaplatit, kdyby tyto minerální oleje nebyly osvobozeny od daně. Pokud je odesílatelem provozovatel daňového skladu, který poskytnul zajištění daně pro provozování daňového skladu podle § 21, může být toto zajištění použito pro poskytnutí zajištění daně pro dopravu minerálních olejů. O použití zajištění daně pro provozování daňového skladu pro dopravu minerálních olejů rozhodne celní úřad místně příslušný daňovému skladu. Celní úřad může na žádost odesílatele udělit souhlas, aby zajištění poskytl dopravce nebo vlastník těchto minerálních olejů, pokud s tím dopravce nebo jejich vlastník písemně souhlasí. Toto ustanovení se netýká minerálních olejů osvobozených od daně podle § 49 odst. 1, pokud jsou dopravovány právnickým nebo fyzickým osobám uvedeným v § 53 odst. 8 a 9, a odpadních olejů osvobozených od daně podle § 49 odst. 1 a 3.
(3) Při dopravě zkapalněných ropných plynů podle § 45 odst. 1 písm. e), f) a g) osvobozených od daně musí být daň zajištěna způsobem uvedeným v § 21 ve výši daně, která by musela být přiznána a zaplacena, jako kdyby tyto plyny byly určeny pro pohon motorů.
(4) Odesílatel je povinen před zahájením dopravy minerálních olejů osvobozených od daně uvědomit o tom celní úřad, který je místně příslušný podle místa zahájení dopravy. Pokud je splněna podmínka zajištění daně podle odstavce 2 nebo 3 a podmínka označení vybraných výrobků podle § 41 odst. 7 a celní úřad nemá proti zahájení dopravy námitek, odesílatel může zahájit dopravu. Celní úřad může stanovit lhůtu, do které má být doprava ukončena, a trasu, po které mají být minerální oleje dopravovány.
(5) Celní úřad uvedený v odstavci 4 je oprávněn rozhodnout o tom, že souhlas se zahájením dopravy může vydávat zaměstnanec odesílatele.
(6) Pokud se změní během dopravy minerálních olejů osvobozených od daně místo určení nebo příjemce, je odesílatel povinen bezodkladně oznámit tuto změnu celnímu úřadu uvedenému v odstavci 4. Odesílatel je rovněž povinen bezodkladně zajistit zaznamenání změny v dokladu podle § 6.
(7) Minerální oleje dopravované podle odstavce 1 musí být po ukončení dopravy bezodkladně umístěny v prostorách určených ve zvláštním povolení podle § 13. Pokud bylo poskytnuto zajištění pro dopravu minerálních olejů podle odstavce 2, celní úřad uvolní zajištění daně do 5 pracovních dní ode dne, kdy byl celnímu úřadu předložen doklad o osvobození od daně (§ 6) s potvrzením přijetí vybraných výrobků uživatelem.
(8) Odpadní oleje uvedené v § 45 odst. 1 písm. d) dopravované nepodnikající fyzickou osobou právnické nebo fyzické osobě, která je prodává nebo bezplatně předává ke konečné spotřebě, lze dopravovat bez dokladu o osvobození od daně podle § 6.
(1) V daňovém dokladu podle § 5 odst. 2, v dokladu o prodeji podle § 5 odst. 3 nebo v dokladu o dopravě podle § 5 odst. 4 musí být uveden také kód nomenklatury minerálního oleje, kterého se doklad týká; v daňovém dokladu podle § 5 odst. 2 musí být dále uvedena množství minerálních olejů v členění podle jednotlivých sazeb spotřební daně.
(2) Při dopravě minerálních olejů značkovaných a barvených podle části čtvrté nebo značkovaných podle části páté musí být v daňovém dokladu podle § 5 odst. 2, v dokladu o prodeji podle § 5 odst. 3 nebo v dokladu o dopravě podle § 5 odst. 4 uvedeno, že tyto oleje byly označkovány a obarveny podle části čtvrté nebo označkovány podle části páté.
(3) Při dopravě zkapalněných ropných plynů uvedených v § 45 odst. 1 písm. f) a g) se jejich zdanění prokazuje kromě daňového dokladu podle § 5 odst. 2, dokladu o prodeji podle § 5 odst. 3 nebo dokladu o dopravě podle § 5 odst. 4 také dokladem o zajištění daně podle § 60 odst. 10.
(1) Při prokazování oprávněného nabytí minerálních olejů osvobozených od daně podle § 6 se u minerálních olejů osvobozených od daně podle § 49 doklad o osvobození od daně nevyžaduje.
(2) V dokladu o osvobození od daně podle § 6 odst. 2 musí být uveden také kód nomenklatury minerálního oleje, kterého se tento doklad týká.
(3) Při dopravě minerálních olejů podle § 50 odst. 1 písm. d) se údaje uváděné v dokladu o osvobození od daně podle § 6 odst. 2 písm. a) a b) shodují.
(1) Minerální oleje osvobozené od daně lze na základě zvláštního povolení (§ 13) také prodávat uživatelům, kterým bylo také vydáno zvláštní povolení, a uživatelům, kteří pro přijímání a užívání minerálních olejů osvobozených od daně zvláštní povolení mít nemusí (odstavce 4 až 10). To se netýká minerálních olejů uvedených v § 45 odst. 2 písm. m), které jsou osvobozeny podle § 49 odst. 14, nebo minerálních olejů osvobozených podle § 49 odst. 20.
(2) Pro bezplatné předání odpadních olejů, které jsou předmětem daně podle § 45 odst. 1 písm. d), se použije ustanovení odstavce 1 obdobně.
(3) V návrhu na vydání zvláštního povolení musí být uveden také kód nomenklatury minerálního oleje, kterého se má zvláštní povolení týkat, a předpokládané roční množství prodeje minerálních olejů.
(4) Minerální oleje osvobozené od daně podle § 49 3, 6, 10, 12, 17 až 19 a §63 se přijímají a užívají bez zvláštního povolení. Pokud jsou však přijímány za účelem dalšího prodeje, zvláštní povolení se vyžaduje.
(5) Provozovatel daňového skladu, který přijímá a užívá odpadní oleje osvobozené od daně podle § 49 odst. 1, přijímá a užívá tyto oleje bez zvláštního povolení.
(6) Provozovatel daňového skladu, který přijímá minerální oleje osvobozené od daně podle § 49 odst. 1 z důvodů uvedených v § 50 odst. 1 písm. f), přijímá a užívá tyto oleje bez zvláštního povolení.
(7) Zvláštní povolení nemusí mít uživatelé, kteří prodávají nebo předávají odpadní oleje uvedené v § 45 odst. 1 písm. d), které sami vyrobili nebo při jejichž činnosti tyto odpadní oleje vznikly, v množství menším než 10 000 l za jeden kalendářní rok.
(8) Právnická nebo fyzická osoba, která v rámci podnikatelské činnosti⁶⁾ přijímá v jednotkovém balení o obsahu nejvýše 20 litrů minerální oleje osvobozené od daně podle § 49 odst. 1 výhradně za účelem jejich prodeje konečnému spotřebiteli, přijímá a prodává tyto minerální oleje bez zvláštního povolení.
(9) Konečný spotřebitel, tj. právnická nebo fyzická osoba, která mimo rámec podnikatelské činnosti⁶⁾ přijímá minerální oleje osvobozené od daně podle § 49 odst. 1 v jednotkovém balení o obsahu nejvýše 20 litrů, přijímá tyto minerální oleje bez zvláštního povolení.
(10) Minerální oleje osvobozené od daně podle § 49 odst. 1 určené k použití nebo používané jako vzorky k laboratorním účelům se přijímají a užívají bez zvláštního povolení.
Povinnost vést evidenci podle § 40 se nevztahuje na případy uvedené v § 53 odst. 4 až 8, s výjimkou uživatelů, kteří přijímají a užívají minerální oleje podle § 53 odst. 4 v množství větším než 10 000 l za jeden kalendářní rok.
(1) Nárok na vrácení daně uplatňuje plátce způsobem stanoveným v §14 odst. 5 a ve lhůtě stanovené v §16. Jestliže v této lhůtě nebyl nárok na vrácení daně uplatněn, ačkoliv uplatněn být mohl, nárok na vrácení daně zaniká a tuto lhůtu nelze prodloužit ani nelze povolit navrácení v předešlý stav.
(2) Nárok na vrácení daně vzniká provozovateli daňového skladu
(3) U zdaněných minerálních olejů uvedených v § 45 odst. 2 písm. l) vzniká plátci nárok na vrácení daně dnem jejich uvedení do volného daňového oběhu za účelem pohonu motorů na daňovém území České republiky. Daň se vrací ve výši odpovídající dani vypočtené z množství lihu kvasného bezvodého zvláštně denaturovaného a lihu kvasného bezvodého obecně denaturovaného³⁵⁾ obsaženého v minerálním oleji.
Zrušen.
(1) Nárok na vrácení daně vzniká právnickým a fyzickým osobám, které nakoupily za cenu včetně daně, vyrobily pro vlastní spotřebu nebo přijaly v režimu podmíněného osvobození od daně minerální oleje podle § 45 odst. 1 písm. b) uvedené pod kódy nomenklatury 2710 19 41 až 2710 19 49 (dále jen "topné oleje"), které jsou barveny a značkovány podle části čtvrté a prokazatelně tyto topné oleje použily pro výrobu tepla. Toto ustanovení se nevztahuje na osoby, kterým byla vrácena daň z nakoupených topných olejů podle § 15 nebo 15a.
(2) Nárok na vrácení daně vzniká také právnickým a fyzickým osobám, které nakoupily za cenu včetně daně, vyrobily pro vlastní spotřebu nebo přijaly v režimu podmíněného osvobození od daně minerální oleje podle § 45 odst. 3 nebo ostatní benziny (dále jen "topné oleje") a prokazatelně tyto topné oleje použily pro výrobu tepla. Toto ustanovení se netýká minerálních olejů uvedených v § 45 odst. 3, pro které je při jejich použití pro výrobu tepla stanovena podle § 48 odst. 10 stejná sazba daně jako pro minerální oleje uvedené v § 45 odst. 1 písm. c).
(3) Nárok na vrácení daně vzniká také právnickým nebo fyzickým osobám, které obarvily a označkovaly podle části čtvrté topné oleje uvedené v odstavci 1 nebo 2 v daňovém skladu a prokazatelně tyto topné oleje použily pro výrobu tepla.
(4) Právnické a fyzické osoby, kterým vzniká nárok na vrácení daně, mají pro tento účel postavení daňových subjektů bez povinnosti se registrovat.
(5) Nárok na vrácení daně vzniká dnem spotřeby topných olejů pro výrobu tepla.
(6) Daň se vrací ve výši daně, která byla zahrnuta do ceny nakoupených topných olejů nebo která odpovídá výši daně připadající na topné oleje vyrobené nebo přijaté v režimu podmíněného osvobození od daně, snížené o 660 Kč/1000 litrů.
(7) Nárok na vrácení daně se prokazuje dokladem o prodeji a evidencí o nákupu a spotřebě vedenou kupujícím. V případě, kdy právnické a fyzické osoby použijí pro výrobu tepla topné oleje, které samy vyrobily nebo obarvily a označkovaly v daňovém skladu, prokazuje se nárok na vrácení daně interním dokladem.
(8) Na dokladu o prodeji, který je na žádost prodávající povinen vystavit nejpozději následující pracovní den po dni podání žádosti, musí být uvedeny tyto náležitosti:
(9) Na interním dokladu musí být uvedeny tyto náležitosti:
(10) Nárok na vrácení daně lze uplatnit v daňovém přiznání poprvé do 25. dne měsíce následujícího po měsíci, ve kterém nárok na vrácení daně vznikl, nejpozději však do 6 měsíců ode dne, kdy mohl být nárok uplatněn poprvé. Jestliže v této lhůtě nebyl nárok na vrácení daně uplatněn, nárok na vrácení daně zaniká a tuto lhůtu nelze prodloužit ani nelze povolit navrácení v předešlý stav. Vznikne-li vyměřením nároku na vrácení daně vratitelný přeplatek, vrátí se bez žádosti do 30 kalendářních dní ode dne následujícího po jeho vzniku.
(11) Dodatečné daňové přiznání na zvýšení nároku na vrácení daně lze podat nejpozději do 6 měsíců ode dne, kdy nárok na vrácení daně mohl být naposledy uplatněn. Pokud v této lhůtě nebylo dodatečné daňové přiznání předloženo, nárok na vrácení daně zaniká a tuto lhůtu nelze prodloužit ani nelze povolit navrácení v předešlý stav.
(12) Prováděcí právní předpis stanoví způsob výpočtu uplatňovaného nároku na vrácení daně a způsob a podmínky vedení evidence o nákupu a spotřebě topných olejů podle odstavců 6 až 8.
(1) Nárok na vrácení daně vzniká právnickým a fyzickým osobám, které nakoupily za cenu včetně daně, vyrobily pro vlastní spotřebu nebo přijaly v režimu podmíněného osvobození od daně ostatní benziny a prokazatelně tyto benziny použily v rámci podnikatelské činnosti⁶⁾, a to jinak než pro prodej, pro pohon motorů, pro výrobu tepla nebo pro výrobu směsí uvedených v § 45 odst. 2. Toto ustanovení se nevztahuje na osoby, kterým byla vrácena daň z ostatních benzinů podle § 15 nebo 15a.
(2) Právnické a fyzické osoby, kterým vzniká nárok na vrácení daně, mají pro tento účel postavení daňových subjektů bez povinnosti se registrovat.
(3) Nárok na vrácení daně vzniká dnem spotřeby ostatních benzinů pro jiné účely, než je prodej, pohon motorů, výroba tepla nebo výroba směsí uvedených v § 45 odst. 2.
(4) Daň se vrací ve výši daně, která byla zahrnuta do ceny ostatních benzinů nebo která odpovídá výši daně připadající na ostatní benziny vyrobené nebo přijaté v režimu podmíněného osvobození od daně.
(5) Nárok na vrácení daně se prokazuje dokladem o prodeji a evidencí o nákupu a spotřebě vedenou poplatníkem. V případě, kdy právnické a fyzické osoby použijí pro jiné účely, než je prodej, pohon motorů, výroba tepla nebo výroba směsí uvedených v § 45 odst. 2, ostatní benziny, které samy vyrobily nebo přijaly v režimu podmíněného osvobození od daně, prokazuje se nárok na vrácení daně interním dokladem.
(6) Na dokladu o prodeji, který je na žádost prodávající povinen vystavit nejpozději následující pracovní den po dni podání žádosti, musí být uvedeny tyto náležitosti:
(7) Na interním dokladu musí být uvedeny tyto náležitosti:
(8) Nárok na vrácení daně lze uplatnit v daňovém přiznání poprvé do 25. dne měsíce následujícího po měsíci, ve kterém nárok na vrácení daně vznikl, nejpozději však do 6 měsíců ode dne, kdy mohl být nárok uplatněn poprvé. Jestliže v této lhůtě nebyl nárok na vrácení daně uplatněn, nárok na vrácení daně zaniká a tuto lhůtu nelze prodloužit ani nelze povolit navrácení v předešlý stav. Vznikne-li vyměřením nároku na vrácení daně vratitelný přeplatek, vrátí se bez žádosti do 30 kalendářních dní ode dne následujícího po jeho vzniku.
(9) Dodatečné daňové přiznání na zvýšení nároku na vrácení daně lze podat nejpozději do 6 měsíců ode dne, kdy nárok na vrácení daně mohl být naposledy uplatněn. Pokud v této lhůtě nebylo dodatečné daňové přiznání předloženo, nárok na vrácení daně zaniká a tuto lhůtu nelze prodloužit ani nelze povolit navrácení v předešlý stav.
(1) Nárok na vrácení daně vzniká právnickým a fyzickým osobám provozujícím zemědělskou prvovýrobu, které nakoupily minerální oleje uvedené v § 45 odst. 1 písm. b) a v § 45 odst. 2 písm. c) a j) za cenu obsahující daň nebo tyto výrobky samy vyrobily a prokazatelně je použily pro zemědělskou prvovýrobu. Toto ustanovení se nevztahuje na osoby, kterým byla vrácena daň z uvedených minerálních olejů podle § 15 nebo 15a.
(2) Zemědělskou prvovýrobou se pro účely tohoto zákona rozumí rostlinná výroba včetně chmelařství, ovocnářství, vinohradnictví, pěstování zeleniny, hub, okrasných květin, dřevin, léčivých a aromatických rostlin na pozemcích vlastních nebo pronajatých, případně na pozemcích obhospodařovaných z jiného právního důvodu.
(3) Právnické a fyzické osoby, kterým vznikl nárok na vrácení daně, mají pro tento účel postavení daňových subjektů bez povinnosti se registrovat.
(4) Nárok na vrácení daně vzniká dnem spotřeby uvedených výrobků pro stanovený účel.
(5) Daň se vrací ve výši 60 % daně, která byla zahrnuta do ceny nakoupených výrobků uvedených v § 45 odst. 1 písm. b) a v § 45 odst. 2 písm. j), a ve výši 85 % daně, která byla zahrnuta do ceny nakoupených výrobků uvedených v § 45 odst. 2 písm. c), platné v den jejich uvedení do volného daňového oběhu.
(6) Nárok na vrácení daně poplatník prokazuje V případě, že fyzická nebo právnická osoba spotřebuje pro účely uvedené v odstavci 1 výrobky uvedené v odstavci 1, které sama vyrobila, nahrazuje se doklad o nákupu interním dokladem podle odstavce 10.
(7) Skutečnosti podle odstavce 6 s výjimkou dokladů o prodeji a s výjimkou evidence o skutečné spotřebě výrobků uvedených v § 45 odst. 1 písm. b) a v § 45 odst. 2 písm. c) a j) se prokazují při prvém uplatnění nároku na vrácení daně. Dojde-li
musí být v daňovém přiznání za příslušné zdaňovací období přiložen doklad o této změně, popřípadě o výmazu.
(8) Název vybraného výrobku podle odstavce 9 písm. c) nebo podle odstavce 10 písm. b) musí být uveden dostatečně přesným termínem, který umožní zjištění totožnosti vybraného výrobku tak, aby bylo možné jednoznačně stanovit, jaká sazba daně je pro tento výrobek stanovena.
(9) Na dokladu o prodeji, který je povinen vydat prodávající nejpozději následující pracovní den po dni podání žádosti, musí být uvedeny tyto náležitosti:
(10) Na interním dokladu musí být uvedeny tyto náležitosti:
(11) Správnost dokladů podle odstavců 6, 9 a 10 kontroluje celní úřad.
(12) Nárok na vrácení daně lze uplatnit v daňovém přiznání poprvé do 25. dne měsíce následujícího po měsíci, ve kterém nárok na vrácení daně vznikl, nejpozději však do 6 měsíců ode dne, kdy mohl být nárok uplatněn poprvé. Jestliže v této lhůtě nebyl nárok na vrácení daně uplatněn, nárok na vrácení daně zaniká a tuto lhůtu nelze prodloužit ani nelze povolit navrácení v předešlý stav. Vznikne-li vyměřením nároku na vrácení daně vratitelný přeplatek, vrátí se bez žádosti do 30 kalendářních dní ode dne následujícího po jeho vzniku.
(13) Dodatečné daňové přiznání na zvýšení nároku na vrácení daně lze podat nejpozději do 6 měsíců ode dne, kdy nárok na vrácení daně mohl být naposledy uplatněn. Pokud v této lhůtě nebylo dodatečné daňové přiznání předloženo, nárok na vrácení daně zaniká a tuto lhůtu nelze prodloužit ani nelze povolit navrácení v předešlý stav.
(14) Prováděcí právní předpis stanoví způsob výpočtu nároku na vrácení daně z výrobků uvedených v § 45 odst. 1 písm. b) a v § 45 odst. 2 písm. c) a j) spotřebovaných v zemědělské prvovýrobě, způsob a podmínky vedení dokladů a evidence podle odstavců 6, 9, 10 a 12.
Vznikne-li povinnost daň přiznat a zaplatit právnické nebo fyzické osobě, která vyrábí minerální oleje, které nejsou uvedeny v § 59 odst. 1 a které tedy nemohou být po vzniku daňové povinnosti podle § 8 okamžitě uvedeny do režimu podmíněného osvobození od daně, daňové přiznání se podává do 25 dnů po skončení zdaňovacího období, ve kterém tato povinnost vznikla, a daň je splatná jednou částkou za měsíc, a to ve lhůtě 40 dnů po skončení tohoto zdaňovacího období.
(1) Celkové zajištění daně za jeden daňový sklad činí nejvýše 100 000 000 Kč, jestliže provozovatel daňového skladu poskytne zajištění daně složením nebo převodem finančních prostředků na depozitní účet pro zajištění daně zřízený celním úřadem.
(2) Při dopravě v režimu podmíněného osvobození od daně, pokud se nejedná o dopravu do jiného členského státu, se nevyžaduje zajištění daně u ostatních benzinů uvedených v § 45 odst. 1 písm. a), které nejsou určeny k přímému použití, nabízeny k prodeji nebo používány k pohonu motorů nebo pro výrobu tepla.
(3) Při dopravě zkapalněných ropných plynů podle § 45 odst. 1 písm. e), f) a g) v režimu podmíněného osvobození od daně musí být daň zajištěna způsobem uvedeným v § 21 ve výši daně, která by musela být přiznána a zaplacena, jako kdyby tyto plyny byly určeny pro pohon motorů.
(4) Při dopravě v režimu podmíněného osvobození od daně na daňovém území České republiky, pokud se nejedná o dopravu do jiného členského státu, nemusí být poskytnuto zajištění daně u minerálních olejů uvedených v § 45 odst. 3, které nejsou určeny k přímému použití, nabízeny k prodeji nebo používány k pohonu motorů nebo pro výrobu tepla anebo pro výrobu směsí uvedených v § 45 odst. 2 a na které se zároveň vztahuje režim podmíněného osvobození od daně podle § 59 odst. 1.
(5) Při dopravě minerálních olejů produktovodem se zajištění daně nevyžaduje, jestliže se doprava uskutečňuje
(6) Pro stanovení výše zajištění daně pro daňový sklad podle § 21 se nebere v úvahu množství minerálních olejů určených pro zvláštní účely, jejichž vlastníkem je stát³⁴⁾, umístěných v tomto daňovém skladu.
Minerální oleje lze v režimu podmíněného osvobození od daně dopravovat rovněž z jedné části daňového skladu do druhé části téhož daňového skladu, pokud tyto části jsou spojeny pouze produktovodem, který je součástí tohoto daňového skladu.
(1) Podmíněné osvobození od daně musí být uplatněno pouze pro minerální oleje uvedené pod kódy nomenklatury
Pro ostatní minerální oleje nelze podmíněné osvobození od daně uplatnit.
(2) Na minerální oleje, které nejsou uvedeny v odstavci 1, se nevztahuje ustanovení § 18 odst. 6 a § 19 odst. 3.
(3) V daňovém skladu mohou být společně s minerálními oleji v režimu podmíněného osvobození od daně umístěny i minerální oleje, které nejsou uvedeny v odstavci 1, a minerální oleje již uvedené do volného daňového oběhu, které jsou v daňovém skladu umístěny za podmínek stanovených v § 19 odst. 5. Tyto minerální oleje nemusí být odděleně skladovány, ale musí být odděleně evidovány.
(4) Produktovod pro dopravu minerálních olejů musí být samostatným daňovým skladem, pokud není součástí jiného daňového skladu. To neplatí pro produktovod, v němž se dopravují výhradně zdaněné minerální oleje. Doprava jednotlivých dodávek minerálních olejů produktovodem, který je samostatným daňovým skladem, musí být navzájem evidenčně oddělena.
(5) Při dopravě minerálních olejů produktovodem jsou průvodní doklady podle § 26 až 27f nahrazeny elektronickou evidencí provozovatele produktovodu jako samostatného daňového skladu nebo elektronickou evidencí provozovatele daňového skladu, jehož je produktovod součástí, pokud se doprava uskutečňuje mezi Českou republikou a jiným členským státem výhradně za předpokladu, že s tím příslušné orgány jiného členského státu souhlasí.
(6) Samostatným daňovým skladem minerálních olejů podle § 19 odst. 2 písm. b) nemůže být čerpací stanice pohonných hmot. Čerpací stanice pohonných hmot umístěná na území daňového skladu podle § 3 písm. g) je součástí tohoto daňového skladu.
(7) Daňovým skladem minerálních olejů podle § 19 odst. 2 písm. b) může být pouze sklad,
(8) Podmínka podle odstavce 7 písm. a) nemusí být splněna, pokud skladem minerálních olejů je cisternová loď se skladovací kapacitou nejméně 100 000 litrů minerálních olejů, pro niž správce přístavu udělil povolení pro trvalé umístění v bazénu přístavu a z níž se vydávají minerální oleje jako lodní pohonná hmota.
(9) Pokud jsou minerální oleje umístěny v automobilové cisterně, železniční cisterně odpovídajícímu ustanovením Mezinárodního řádu pro přepravu nebezpečného zboží po železnici (RID) vyhlášeného ve Sbírce mezinárodních smluv nebo v kontejneru odpovídajícím ustanovením Evropské dohody o mezinárodních přepravách nebezpečných věcí po silnici (ADR) vyhlášené ve Sbírce mezinárodních smluv, které se nacházejí na území daňového skladu podle § 3 písm. g), považují se tato dopravní zařízení za součást daňového skladu. To platí i v případě, kdy tato dopravní zařízení z technických důvodů dočasně daňový sklad se svolením celního úřadu místně příslušného daňovému skladu opustí. V takovém případě se množství minerálních olejů, které se do daňového skladu vrátí, nesmí lišit od množství minerálních olejů, které daňový sklad opustilo.
(10) Podmínka podle odstavce 7 písm. c) nemusí být splněna při skladování minerálních olejů v prostoru letiště.
Celní úřad může rozhodnout o tom, že evidence minerálních olejů vedená podle § 37 a 38 bude vedena společně za ty daňové sklady, které provozuje stejný provozovatel a pro které je místně příslušný.
(1) Právnické nebo fyzické osoby, které nakupují nebo získávají zkapalněné ropné plyny uvedené v § 45 odst. 1 písm. e), f) nebo g) ve volném daňovém oběhu za účelem dalšího prodeje, mohou tyto výrobky přijímat a prodávat jen na základě povolení k nákupu zkapalněných ropných plynů podle § 60a. Porušení této povinnosti se považuje za závažné porušení tohoto zákona ve smyslu zvláštního právního předpisu²⁵⁾. Toto ustanovení se nepoužije pro právnické nebo fyzické osoby, které nakupují tyto zkapalněné ropné plyny výhradně v tlakových nádobách o hmotnosti náplně do 40 kg včetně.
(2) Právnické nebo fyzické osoby, které nakupují nebo získávají zkapalněné ropné plyny uvedené v § 45 odst. 1 písm. f) nebo g) pro vlastní spotřebu se spotřebou přesahující 10 tun za jeden kalendářní rok, mohou tyto výrobky přijímat jen na základě povolení k nákupu zkapalněných ropných plynů podle § 60a. Toto ustanovení se nepoužije pro právnické nebo fyzické osoby, které nakupují tyto zkapalněné ropné plyny výhradně v tlakových nádobách o hmotnosti náplně do 40 kg včetně.
(3) Právnické nebo fyzické osoby nesmějí vydat zkapalněné ropné plyny uvedené v § 45 odst. 1 písm. f) nebo g) osobám, které nemají povolení k nákupu zkapalněných ropných plynů uvedené v § 60a odst. 1.
(4) Právnické nebo fyzické osoby uvedené v odstavci 1 nebo 2 jsou povinny vést evidenci podle § 40. Právnické nebo fyzické osoby, které plní zkapalněné ropné plyny uvedené v § 45 odst. 1 písm. f) nebo g) do tlakových nádob o hmotnosti náplně do 40 kg včetně, s výjimkou pevně zabudovaných nádrží motorových vozidel, jsou povinny používat schválený měřicí systém¹⁰⁾ (dále jen „hmotnostní průtokoměr“), jehož neoddělitelnou součástí je elektronická evidence vydaných zkapalněných ropných plynů, která musí být správná, úplná, průkazná, zaručující trvalost záznamů a umožňující výpis z tohoto systému. Hmotnostní průtokoměr musí být umístěn tak, aby evidoval množství plněných zkapalněných ropných plynů a musí být po celou dobu opatřen závěrami místně příslušného celního úřadu. Povinnost používat hmotnostní průtokoměr podle tohoto ustanovení se nevztahuje na právnické nebo fyzické osoby, které plní výhradně zkapalněné ropné plyny uvedené v § 45 odst. 1 písm. e).
(5) Zkapalněné ropné plyny uvedené v § 45 odst. 1 písm. e), f) nebo g), které byly ve volném daňovém oběhu nakoupeny nebo získány za cenu včetně daně vypočtené na základě nižší sazby daně, nesmějí být dále prodány za cenu včetně daně vypočtené na základě vyšší sazby daně.
(6) Zkapalněné ropné plyny uvedené v § 45 odst. 1 písm. e), f) nebo g) přijaté v režimu podmíněného osvobození od daně oprávněným příjemcem, kterému tak vznikla při jejich uvedení do volného daňového oběhu povinnost přiznat a zaplatit daň vypočtenou na základě nižší sazby daně, nesmějí být dále prodány za cenu včetně daně vypočtené na základě vyšší sazby daně.
(7) Zkapalněné ropné plyny uvedené v § 45 odst. 1 písm. e), f) nebo g), které byly uvedeny do volného daňového oběhu v jiném členském státu a které byly dopraveny na daňové území České republiky pro účely podnikání a u kterých byla v České republice zajištěna nebo zaplacena daň vypočtená na základě nižší sazby daně, nesmějí být dále prodány za cenu včetně daně vypočtené na základě vyšší sazby daně.
(8) Zkapalněné ropné plyny uvedené v § 45 odst. 1 písm. f) nebo g) musí být při dovozu po propuštění do režimu volného oběhu okamžitě uvedeny do režimu podmíněného osvobození od daně. Toto ustanovení se nepoužije pro zkapalněné ropné plyny v tlakových nádobách o hmotnosti náplně do 40 kg včetně.
(9) Při dopravě zkapalněných ropných plynů uvedených v § 45 odst. 1 písm. e), f) nebo g) po jejich uvedení do volného daňového oběhu nesmějí být tyto plyny dopravovány společně v jednom dopravním prostředku nebo v jejich soupravě, pokud je pro ně stanovena rozdílná sazba daně. Toto ustanovení se nepoužije pro dopravu zkapalněných ropných plynů v tlakových nádobách o hmotnosti náplně do 40 kg včetně.
(10) Při dopravě zkapalněných ropných plynů podle § 45 odst. 1 písm. f) a g) uvedených do volného daňového oběhu je odesílatel povinen poskytnout zajištění daně způsobem uvedeným v § 21, a to ve výši daně, která by musela být přiznána a zaplacena, kdyby tyto plyny byly určeny pro pohon motorů. Zajištění daně může poskytnout také právnická nebo fyzická osoba uvedená v odstavci 1 nebo 2, dopravce nebo vlastník těchto plynů, pokud s tím právnická nebo fyzická osoba uvedená v odstavci 1 nebo 2, dopravce nebo vlastník těchto plynů písemně souhlasí a odesílatel tuto skutečnost oznámí celnímu úřadu. Toto ustanovení se nepoužije pro dopravu zkapalněných ropných plynů v tlakových nádobách o hmotnosti náplně do 40 kg včetně.
(11) Doprava zkapalněných ropných plynů podle § 45 odst. 1 písm f) a g) může být zahájena jen tehdy, pokud osoba uvedená v odstavci 10 poskytla zajištění daně pro dopravu těchto plynů. Toto ustanovení se nepoužije pro dopravu zkapalněných ropných plynů v tlakových nádobách o hmotnosti náplně do 40 kg včetně.
(12) Doprava zkapalněných ropných plynů podle § 45 odst. 1 písm. f) a g) uvedených do volného daňového oběhu od odesílatele je ukončena přijetím těchto výrobků právnickou nebo fyzickou osobou.
(13) Právnická nebo fyzická osoba odebírající pro účely podnikání zkapalněné ropné plyny, které jsou předmětem daně podle § 45 odst. 1 písm. f) nebo g) a které byly uvolněny do volného daňového oběhu v jiném členském státě, poskytuje zajištění daně ve výši daně, která by musela být přiznána a zaplacena, jako kdyby tyto plyny byly určeny pro pohon motorů.
(1) Právnické nebo fyzické osoby uvedené v § 60 odst. 1 nebo 2 mohou nakupovat zkapalněné ropné plyny uvedené v § 45 odst. 1 písm. e), f) nebo g) pouze na základě povolení k nákupu zkapalněných ropných plynů uvedených do volného daňového oběhu. O vydání tohoto povolení rozhoduje na návrh celní úřad .
(2) V návrhu na vydání povolení musí být uvedeny tyto náležitosti:
(3) Název zkapalněného ropného plynu podle odstavce 2 písm. c) musí být uveden dostatečně přesným termínem, který umožní zjištění totožnosti zkapalněného ropného plynu tak, aby bylo možné jednoznačně stanovit, jaká sazba daně je pro tento výrobek stanovena.
(4) Celní úřad rozhodne o vydání povolení pouze navrhovateli, který není v likvidaci nebo v insolvenčním řízení podle zvláštního právního předpisu²⁰⁾. Má-li navrhovatel v evidenci daní u orgánů Finanční správy České republiky nebo orgánů Celní správy České republiky evidován nedoplatek, vydá celní úřad povolení pouze tehdy, je-li povoleno posečkání jeho úhrady nebo rozložení jeho úhrady na splátky. (Tato novelizace nabývá účinnosti 1. ledna 2015.) V opačném případě návrh zamítne.
(5) Navrhovatel je povinen na výzvu celního úřadu uvést a doložit další údaje potřebné pro správu dan
(6) Celní úřad prověří údaje uvedené v návrhu a v případě pochybností o jejich správnosti nebo úplnosti vyzve navrhovatele, aby údaje blíže vysvětlil, změnil, doplnil a doložil, a zároveň určí lhůtu, v níž je navrhovatel povinen na výzvu odpovědět. Po marném uplynutí stanovené lhůty celní úřad návrh odloží.
(7) Celní úřad v povolení uvede skutečnosti podle odstavce 2 písm. a) až d).
(8) Celní úřad může v povolení stanovit další podmínky zabezpečení zkapalněných ropných plynů nebo uložit opatření potřebná k zabránění jejich neoprávněného použití.
(9) Celní úřad rozhodne o návrhu na vydání povolení do 60 kalendářních dní od zahájení řízení; ve zvlášť složitých případech rozhodne nejdéle do 90 kalendářních dní; nelze-li vzhledem k povaze věci rozhodnout ani v této lhůtě, může ji přiměřeně prodloužit Generální ředitelství cel . Nemůže-li celní úřad rozhodnout do 60 kalendářních dní, popřípadě do 90 kalendářních dní, je povinen o tom navrhovatele s uvedením důvodu uvědomit.
(10) Rozhodnutí o vydání povolení vyhotoví celní úřad ve třech stejnopisech, z nichž jedno je určeno navrhovateli, druhé dodavateli zkapalněných ropných plynů a třetí celnímu úřadu příslušnému pro dodavatele zkapalněných ropných plynů.
(11) Celní úřad v souvislosti s vydáním prvního povolení přidělí navrhovateli evidenční číslo a vydá osvědčení o evidenci.
(12) V rozhodnutí o povolení stanoví celní úřad dobu jeho platnosti, která počíná běžet dnem nabytí právní moci rozhodnutí. Povolení platí nejméně do konce kalendářního roku, v němž nabylo rozhodnutí o jeho udělení právní moci, a nejdéle do konce třetího kalendářního roku od konce roku, v němž bylo rozhodnutí o jeho udělení vydáno.
(13) Rozhodnutí, kterým se návrhu na vydání povolení vyhovuje, se neodůvodňuje.
(14) O vydání nového povolení je držitel povolení povinen požádat nejpozději tři kalendářní měsíce před ukončením doby platnosti předchozího povolení, pokud hodlá nepřerušeně nakupovat zkapalněné ropné plyny.
(15) Držitel povolení je povinen oznámit celnímu úřadu každou změnu údajů podle odstavce 2 písm. a) do 15 kalendářních dnů ode dne jejího vzniku a změnu údajů podle odstavce 2 písm. b), c) nebo d) je držitel povolení povinen oznámit dříve, než k těmto změnám dojde.
(16) Dojde-li ke změně sídla nebo místa pobytu držitele povolení nebo místa uskladnění zkapalněných ropných plynů, celní úřad vydá rozhodnutí o změně původního povolení. Dojde-li ke změně ostatních skutečností a údajů uvedených v povolení, celní úřad rozhodne o vydání nového povolení a o odejmutí povolení předchozího. Zanikne-li původní povolení uplynutím doby, na kterou bylo vydáno, v případném rozhodnutí o vydání nového povolení celní úřad rozhodne o odejmutí původního povolení.
(17) Povolení zaniká
(18) Celní úřad odejme povolení, jestliže
(19) V případě odejmutí povolení podle odstavce 18 písm. a) až c) se ustanovení § 13 odst. 21 použije obdobně.
(20) Pokud bylo právnické nebo fyzické osobě uvedené v § 60 odst. 1 nebo 2 odejmuto povolení podle odstavce 18 písm. a) až c), může být takové osobě vydáno nové povolení k nákupu zkapalněných ropných plynů uvedených do volného daňového oběhu nejdříve po dvou letech po nabytí právní moci rozhodnutí o odejmutí povolení k nákupu zkapalněných ropných plynů uvedených do volného daňového oběhu.
V návrhu na vydání povolení k provozování daňového skladu musí být uveden také kód nomenklatury vybraných výrobků, kterých se má toto povolení týkat.
V návrhu na vydání povolení k přijímání vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně musí být uveden také kód nomenklatury vybraných výrobků, kterých se má toto povolení týkat.
Zrušen.
(1) Při dovozu a při dopravě mezi členskými státy jsou při vstupu na daňové území České republiky od daně osvobozeny minerální oleje, které se nacházejí v běžných nádržích motorových dopravních prostředků, pracovních strojů, klimatizačních, chladírenských a jiných podobných zařízení a slouží k jejich vlastnímu pohonu a provozu.
(2) Pro účely tohoto zákona se běžnou nádrží rozumí
(1) Při vývozu a při dopravě mezi členskými státy nelze při výstupu z daňového území České republiky uplatnit nárok na vrácení daně podle § 14 odst. 1 u minerálních olejů, které se nacházejí v běžných nádržích motorových dopravních prostředků, pracovních strojů, klimatizačních, chladírenských a jiných podobných zařízení a slouží k jejich vlastnímu pohonu a provozu.
(2) Pro účely tohoto zákona se běžnou nádrží rozumí nádrž uvedená v § 63 odst. 2.
(1) Celní úřad kontrolovat zásobníky, kontejnery, cisterny a jiné obaly, které obsahují nebo mohou obsahovat minerální oleje. Celní úřad je dále oprávněn kontrolovat plnění leteckých pohonných hmot osvobozených od daně podle § 49 do nádrží letadel a plnění lodních pohonných hmot osvobozených od daně podle § 49 do nádrží lodí.
(2) V rámci svých oprávnění podle odstavce 1 může celní úřad odebírat vzorky vyráběných, zpracovávaných, skladovaných i dopravovaných minerálních olejů včetně minerálních olejů dopravovaných v běžných nádržích podle § 63 odst. 2.

Hlava II: Daň z lihu

(1) Plátci jsou také
(2) Právnické a fyzické osoby podle odstavce 1 písm. b) jsou povinny oznámit v každém kalendářním roce první nákup nebo dovoz výrobků obsahujících líh osvobozený od daně podle § 71 odst. 1 písm. c) celnímu úřadu.
(1) Předmětem daně je líh (etanol)⁴⁷⁾ včetně neodděleného lihu vzniklého kvašením, obsažený v jakýchkoli výrobcích, nejde-li o výrobky uvedené pod kódy nomenklatury 2203, 2204, 2205, 2206, pokud celkový obsah lihu v těchto výrobcích činí více než 1,2 % objemových etanolu.
(2) Předmětem daně je i líh podle odstavce 1 včetně neodděleného lihu vzniklého kvašením, obsažený ve výrobcích uvedených pod kódy nomenklatury 2204, 2205, 2206, pokud celkový obsah lihu v těchto výrobcích činí více než 22 % objemových etanolu.
(3) Na líh denaturovaný jiným než stanoveným denaturačním prostředkem, s menším množstvím denaturačního prostředku nebo použitý pro jiný než stanovený účel se pohlíží jako na líh nedenaturovaný; na líh zvláštně denaturovaný v souladu s požadavky jiného členského státu, který je obsažen ve výrobku, se pohlíží jako na nedenaturovaný, pokud je zjištěno daňové zneužití tohoto výrobku. Ministerstvo financí ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství zamítne nárok na osvobození od daně nebo zruší již udělené osvobození od daně postupem podle směrnice o harmonizaci struktury spotřebních daní z alkoholu a alkoholických nápojů^47a).
(4) Dani nepodléhá líh, který byl již jednou zdaněn, pokud u něho nebylo uplatněno vrácení daně podle § 14. Toto ustanovení se nepoužije v případech podle § 11 odst. 2, § 14 odst. 7, § 66 odst. 1 písm. c) a v případech, kdy došlo k dodatečnému vyměření daně na základě vzniku povinnosti daň přiznat a zaplatit při nabytí, prodeji nebo zjištění nezdaněného lihu [§ 68 písm. d)].
Povinnost daň přiznat a zaplatit vzniká také
Základem daně pro účely tohoto zákona je množství lihu vyjádřené v hektolitrech etanolu při teplotě 20 °C zaokrouhlené na dvě desetinná místa.
(1) Sazby daně jsou stanoveny takto:

	Kód nomenklatury	Text	Sazba daně
	2207	líh obsažený ve výrobcích uvedených pod kódem nomenklatury 2207	28 500 Kč/hl etanolu
	2208	líh obsažený ve výrobcích uvedených pod kódem nomenklatury 2208 s výjimkou destilátů z pěstitelského pálení v množství do 30 l etanolu pro jednoho pěstitele za jedno výrobní období podle zákona o lihu49	28 500 Kč/hl etanolu
		líh obsažený v ovocných destilátech ovocných z pěstitelského pálení v množství do 30 l etanolu pro jednoho pěstitele za jedno výrobní období podle zákona o lihu49	14 300 Kč/hl etanolu
	ostatní	líh obsažený ve výrobcích uvedených pod ostatními kódy nomenklatury	28 500 Kč/hl etanolu

(2) Sazba daně z lihu obsaženého v ovocných destilátech z pěstitelského pálení v množství do 30 l etanolu pro jednoho pěstitele za jedno výrobní období se použije pouze v případě, že pěstitel splňuje podmínky stanovené zákonem o lihu⁴⁹⁾ a zároveň jsou dodrženy ostatní podmínky provozování pěstitelského pálení podle zákona o lihu⁴⁹⁾.
(1) Od daně je také osvobozen líh
(2) Od daně je dále osvobozen líh ve výši technicky zdůvodněných skutečných ztrát, maximálně však do výše stanovených norem ztrát.⁴⁶⁾
(1) Uživatel musí uplatnit u plátce písemně osvobození lihu od daně, na které se vztahuje ustanovení § 71 odst. 1 písm. a), c), d), f) a i), nejpozději před vyhotovením dokladu o uvedení lihu do volného daňového oběhu plátcem nebo u celního úřadu při podání písemného celního prohlášení, je-li dovážený líh navržen k propuštění do režimu volného oběhu nebo aktivního zušlechťovacího styku v systému navracení.
(2) Uživatel je rovněž povinen uplatnit písemně osvobození lihu od daně v případech, na které se vztahuje osvobození od daně podle odstavce 1, u původního vlastníka před přechodem vlastnického práva k nezdaněnému lihu tvořícímu obchodní majetek nebo při pronájmu podniku nebo jeho části, anebo při prodeji podniku či jeho vkladu do obchodní společnosti nebo družstva.
(3) Po prohlášení konkursu na majetek uživatele či zániku podniku uživatele může být líh osvobozený od daně poskytnut jinému uživateli. Uživatel, který nabývá líh, na který se vztahuje osvobození od daně podle odstavce 1, je rovněž povinen uplatnit písemně osvobození od daně u původního uživatele.
(4) Uživatel v případech podle odstavců 1 až 3 je povinen při uplatnění osvobození lihu od daně, na které se vztahuje ustanovení § 71 odst. 1 písm. a), d) a f), předložit zvláštní povolení celního ředitelství podle § 13; to se netýká lihu zvláštně denaturovaného syntetického technického^53a) určeného k použití pro stanovený účel⁵²⁾. Neučiní-li tak, má se za to, že osvobození od daně nebylo uplatněno.
(1) Platnost zvláštního povolení na přijímání a užívání lihu osvobozeného od daně stanoví celní ředitelství do konce kalendářního roku, pro který bylo uděleno.
(2) Líh osvobozený od daně podle § 71 odst. 1 písm. b), c), e), g), h) a i) se přijímá a užívá bez zvláštního povolení; to se týká také lihu zvláštně denaturovaného syntetického technického^53a) určeného k použití pro stanovený účel⁵²⁾.
(3) Zvláštní povolení na přijímání a užívání lihu osvobozeného od daně nelze vydat navrhovateli za účelem jeho dalšího prodeje, pokud zvláštní právní předpis⁵⁴⁾ nestanoví jinak.
Na daňovém dokladu, na dokladu o prodeji nebo na dokladu o dopravě lihu nebo vybraných výrobků obsahujících líh podle § 5 je plátce nebo prodávající povinen uvést objemové procento lihu ve výrobku.
(1) Na dokladu o osvobození lihu a vybraných výrobků obsahujících líh od daně podle § 6 je plátce nebo uživatel povinen uvést objemové procento lihu ve výrobku.
(2) Při prokazování oprávněného nabytí lihu osvobozeného od daně podle § 71 odst. 1 a), c), d), f) a i) musí být na dokladu o osvobození lihu od daně vyznačeno, že se jedná o líh osvobozený od daně s odkazem na ustanovení § 71.
(3) V případech podle § 68 písm. a) až c), § 71 odst. 1 písm. b) a e) a § 72 odst. 2 a 3 se doklad o osvobození od daně nevystavuje.
(4) Při dopravě lihu podle § 79 odst. 1 písm. d) se údaje uváděné v dokladu o osvobození od daně podle § 6 odst. 2 písm. a) a b) shodují
Daň je splatná jednou částkou za měsíc, a to ve lhůtě 55 dnů po skončení zdaňovacího období, ve kterém vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit. Vznikne-li povinnost daň přiznat a zaplatit provozovateli pěstitelské pálenice⁵⁵⁾, daňové přiznání se podává do 25. dne po skončení zdaňovacího období, ve kterém tato povinnost vznikla.
(1) Pokud provozovatel daňového skladu provozuje pouze jeden daňový sklad, zajištění daně poskytnuté složením nebo převodem finančních prostředků na depozitní účet pro zajištění daně zřízený celním úřadem činí nejvýše 40 000 000 Kč.
(2) Pokud provozovatel daňového skladu provozuje více než jeden daňový sklad, zajištění daně poskytnuté složením nebo převodem finančních prostředků na depozitní účet pro zajištění daně zřízený celním úřadem činí, bez ohledu na to, kolik daňových skladů provozuje, nejvýše 120 000 000 Kč.
(3) Pro stanovení výše zajištění daně pro daňový sklad podle § 21 se nebere v úvahu množství lihu určeného pro zvláštní účely, jehož vlastníkem je stát³⁴⁾, umístěného v tomto daňovém skladu.
(4) Pro stanovení výše zajištění daně pro daňový sklad podle § 21 se nebere v úvahu množství lihu obecně denaturovaného podle zákona o lihu⁵²⁾ umístěného v tomto daňovém skladu.
(1) Pokud je lihovar⁵⁶⁾ pod stálým daňovým dozorem a jeho výrobní a skladovací zařízení je zajištěno úředními závěrami celního úřadu, zajištění daně se nevyžaduje.
(2) Stálým daňovým dozorem se rozumí zejména zajištění výrobního a skladovacího zařízení závěrami celního úřadu, stálá přítomnost úřední osoby celního úřadu nebo umožnění přímého nepřetržitého přístupu do evidencí uložených tímto zákonem a zvláštními právními předpisy.⁵⁷⁾
(3) Daňovým skladem podle § 3 písm. g) nemůže být pěstitelská pálenice.⁵⁵⁾
(4) Na líh vyráběný v pěstitelské pálenici se nevztahuje ustanovení § 19 odst. 3.
(5) V daňovém skladu smí být společně s lihem v režimu podmíněného osvobození od daně umístěn i líh osvobozený od daně podle § 71 odst. 1 písm. i).
(5) Líh, jehož vlastníkem je stát a je určen pro zvláštní účely³⁴⁾, musí být umístěn v režimu podmíněného osvobození od daně.
(6) Celní úřad může v odůvodněných případech povolit v daňovém skladu zpracování lihu již uvedeného do volného daňového oběhu. Takový líh se považuje za opětovně uvedený do režimu podmíněného osvobození od daně a provozovateli daňového skladu vzniká dnem opětovného uvedení do režimu podmíněného osvobození od daně nárok na vrácení daně. Nárok na vrácení daně se uplatňuje podle § 14 odst. 5 až 8 a zaniká ve lhůtě uvedené v § 16.
(7) Celní úřad v povolení podle odstavce 6 určí množství lihu, které lze opětovně přijmout ke zpracování v daňovém skladu, způsob zpracování a vedení evidence tohoto lihu.
(1) Líh nedenaturovaný, osvobozený od daně podle § 71 odst. 1 písm. a) a d) na základě zvláštního povolení podle § 13, lze dopravovat pouze
(2) Při dopravě lihu podle odstavce 1 je jeho odesílatel povinen poskytnout zajištění daně způsobem uvedeným v § 21, a to ve výši daně, kterou by byl povinen přiznat a zaplatit, kdyby tento líh nebyl osvobozen od daně. Pokud je odesílatelem provozovatel daňového skladu, který poskytl zajištění daně pro provozování daňového skladu podle § 21, může být toto zajištění použito pro poskytnutí zajištění daně pro dopravu nedenaturovaného lihu. O použití zajištění daně pro provozování daňového skladu pro dopravu nedenaturovaného lihu rozhodne celní úřad místně příslušný daňovému skladu. Celní úřad může na žádost odesílatele udělit souhlas, aby zajištění poskytl dopravce nebo vlastník tohoto lihu, pokud s tím dopravce nebo jeho vlastník písemně souhlasí.
(3) Dopravovaný líh podle odstavce 1 musí být po ukončení dopravy bezodkladně umístěn v prostorách určených ve zvláštním povolení podle § 13. Pokud bylo poskytnuto zajištění daně pro dopravu nedenaturovaného lihu a doprava tohoto lihu byla řádně ukončena, celní úřad rozhodne o uvolnění zajištění daně do 5 pracovních dní ode dne, kdy byl předložen doklad o osvobození od daně (§ 6) potvrzený celním úřadem místně příslušným místu užívání vybraných výrobků.
(4) Líh obecně denaturovaný podle zákona o lihu⁵²⁾ určený pro výrobu minerálních olejů uvedených v § 45 odst. 2 písm. d), e), g), h), l) a m) nebo pro výrobu etyl-terciál-butyl-éteru se na daňovém území České republiky dopravuje se zjednodušeným průvodním dokladem (§ 30) vystaveným odesílatelem.

Hlava III: Daň z piva

(1) Plátcem není fyzická osoba, která spolu s osobami tvořícími s ní domácnost³³⁾ vyrobí v zařízení pro domácí výrobu piva, pro vlastní spotřebu, pro spotřebu členů její domácnosti, osob jí blízkých³³⁾ nebo jejích hostů, pivo v celkovém množství nepřesahujícím 200 l za kalendářní rok, za podmínky, že nedojde k jeho prodeji.
(2) Fyzická osoba, která vyrábí pivo podle odstavce 1, je povinna bezodkladně oznámit celnímu úřadu datum zahájení výroby, místo výroby a předpokládané množství vyrobeného piva za kalendářní rok.
(3) Pokud fyzická osoba poruší podmínky stanovené v odstavci 1, je povinna se zaregistrovat jako plátce nejpozději do 15 kalendářních dní ode dne porušení těchto podmínek.
(1) Pivem se pro účely tohoto zákona rozumí
(2) Koncentrace piva se vyjadřuje v hmotnostních procentech jako procentní obsah extraktu původní mladiny, který se stanoví výpočtem podle velkého Ballingova vzorce.
(3) Prováděcí právní předpis stanoví velký Ballingův vzorec a metody určení extraktu původní mladiny.
(1) Malým nezávislým pivovarem je pivovar, jehož roční výroba piva, včetně piva vyrobeného v licenci, není větší než 200 000 hl a splňuje tyto podmínky:
(2) Pivovar je právně nebo hospodářsky závislý, pokud
(3) Hlavním výrobním provozním souborem se pro účely tohoto zákona rozumí varna, spilka a ležácký sklep, případně cylindrokonické tanky.
(4) Malý nezávislý pivovar může vyrábět pivo v licenci za podmínky, že:
(5) Spolupracují-li dva nebo více malých nezávis-lých pivovarů a jejich společná roční výroba nepřevýší 200 000 hektolitrů, považují se tyto pivovary za jeden malý nezávislý pivovar.
(6) Roční výrobou piva se pro účely tohoto zákona rozumí veškeré pivo, které bylo v daném kalendářním roce vyrobeno.
(1) Povinnost daň přiznat a zaplatit vzniká také plátci podle § 80 odst. 3 dnem porušení podmínek stanovených v § 80 odst. 1 a týká se množství piva vyrobeného od 1. ledna kalendářního roku, ve kterém povinnost daň přiznat a zaplatit vznikla.
(2) Pokud je pivo určeno pro přímou spotřebu v prostorách pivovaru nebo místech k němu přilehlých, musí být z daňového skladu podle § 19 odst. 2 písm. a) dopravováno do místa přímé spotřeby pouze v přepravních nebo spotřebitelských obalech. Pokud je pivo do místa přímé spotřeby dopravováno přímo z výčepního tanku, je celní úřad oprávněn stanovit další podmínky pro vedení evidence.
Základem daně je množství piva vyjádřené v hektolitrech.
(1) Základní sazba daně z piva a snížené sazby daně z piva pro malé nezávislé pivovary za 1 hektolitr a každé celé hmotnostní procento extraktu původní mladiny, které bylo stanoveno podle § 81 odst. 2, jsou stanoveny takto:

	Kód nomenklatury	Sazba daně v Kč/hl za každé celé hmotnostní procento extraktu původní mladiny
		Základní sazba	Snížené sazby pro malé nezávislé pivovary
			Velikostní skupina podle výroby v hl ročně
			do 10 000 včetně	nad 10 000 do 50 000 včetně	nad 50 000 do 100 000 včetně	nad 100 000 do 150 000 včetně	nad 150 000 do 200 000 včetně
	2203, 2206	32,00 Kč	16,00 Kč	19,20 Kč	22,40 Kč	25,60 Kč	28,80 Kč

(2) Ke zlomkům procent (desetinným místům) extraktu původní mladiny se nepřihlíží.
(3) Výše daně u piva konkrétní koncentrace, které bylo uvedeno do volného daňového oběhu, se vypočítá jako součin množství tohoto piva v hektolitrech, příslušné výše procenta koncentrace piva a základní nebo snížené sazby.
(4) Koncentrace piva vyjádřená v hmotnostních procentech extraktu původní mladiny je pro účely tohoto zákona považována za koncentraci vyjádřenou ve stupních Plato (°P).
(1) Od daně je také osvobozeno pivo
(2) Od daně je dále osvobozeno pivo ve výši technicky zdůvodněných skutečných výrobních ztrát. Celní úřad je oprávněn posoudit, zda tyto ztráty odpovídají charakteru činnosti plátce a obvyklé výši ztrát obdobných jiných plátců při stejné činnosti, a vyžadovat prokázání ztrát a o zjištěný rozdíl upravit základ daně.
(3) Od daně je dále osvobozeno pivo, které je vyrobeno fyzickou osobou v zařízení pro domácí výrobu piva výhradně pro vlastní spotřebu její a osob s ní tvořících domácnost,³³⁾ osob jí blízkých³³⁾ nebo jejích hostů, až do množství, které nepřesáhne 200 l za kalendářní rok, za podmínky, že nedojde k jeho prodeji.
(4) Od daně je dále osvobozeno pivo určené k použití jako vzorky pro povinné rozbory,⁵³⁾ nezbytné výrobní zkoušky nebo jako vzorky odebrané celním úřadem.
(5) Evidence piva osvobozeného od daně dle tohoto ustanovení se vede odděleně. Evidence se uchovává po dobu 10 let od konce kalendářního roku, ve kterém byla tato evidence vyhotovena.
Pivo osvobozené od daně podle § 86 odst. 3 a 4 se přijímá a užívá bez zvláštního povolení.
(1) Malý nezávislý pivovar, který zahájí výrobu v průběhu kalendářního roku, oznámí celnímu úřadu své zařazení do velikostní skupiny do konce měsíce, v němž zahájil výrobu. Předpokládaná roční výroba se vypočítá jako dvanáctinásobek podílu předpokládané výroby od zahájení činnosti do konce roku a počtu měsíců výroby v kalendářním roce včetně měsíce, v němž zahájí výrobu.
(2) Pokud dojde ke změně zařazení do velikostní skupiny, je povinen malý nezávislý pivovar oznámit tuto skutečnost do 31. ledna kalendářního roku celnímu úřadu.
(3) Zařazení malého nezávislého pivovaru do velikostní skupiny může být nejvýše o jeden stupeň nižší, než odpovídá skutečné výrobě v předchozím kalendářním roce.
(4) Jestliže skutečná výroba za kalendářní rok je vyšší než horní mez velikostní skupiny, do níž byl malý nezávislý pivovar zařazen, předloží plátce celnímu úřadu ve lhůtě stanovené zvláštním právním předpisem⁵⁹⁾ dodatečné daňové přiznání za každé zdaňovací období daného kalendářního roku. Na dodatečném daňovém přiznání uvede rozdíl mezi daňovou povinností podle sazby daně za velikostní skupinu, která odpovídá skutečné výrobě, a daňovou povinností uvedenou na řádném daňovém přiznání za stejné zdaňovací období. Současně v tomto přiznání uplatní nárok na vrácení daně, pokud vznikl. Nárok na vrácení daně, ve smyslu tohoto odstavce, lze uplatnit za celý kalendářní rok. Z daně doměřené podle dodatečného daňového přiznání úrok z prodlení nevzniká.
(5) Jestliže skutečná výroba za kalendářní rok je nižší než dolní mez velikostní skupiny, do níž byl malý nezávislý pivovar zařazen, předloží plátce celnímu úřadu nejpozději do 25. února následujícího kalendářního roku dodatečné daňové přiznání za každé zdaňovací období kalendářního roku. Na dodatečném daňovém přiznání uvede rozdíl mezi daňovou povinností podle sazby daně za velikostní skupinu, která odpovídá skutečné výrobě, a daňovou povinností uvedenou na řádném daňovém přiznání za stejné zdaňovací období. Současně v tomto přiznání uplatní nárok na vrácení daně, pokud vznikl. Nárok na vrácení daně ve smyslu tohoto odstavce lze uplatnit za celý kalendářní rok. Z daně doměřené podle dodatečného daňového přiznání úrok z prodlení nevzniká.
(1) Daňovým skladem podle § 19 odst. 2 písm. b) může být jen sklad, jehož roční odbyt piva, případně předpokládaný roční odbyt piva je nejméně 5 000 hl piva.
(2) Ročním odbytem piva se pro účely tohoto zákona rozumí množství piva, které opustilo v kalendářním roce sklad podle odstavce 1.
(3) Pivo osvobozené od daně podle § 86 odst. 3 nemusí být vyrobeno v podniku na výrobu vybraných výrobků [§ 19 odst. 2 písm. a)].
Celkové zajištění daně za jeden daňový sklad činí nejvýše 80 000 000 Kč, jestliže provozovatel daňového skladu poskytne zajištění daně složením nebo převodem finančních prostředků na depozitní účet pro zajištění daně zřízený celním úřadem.
Celní úřad může rozhodnout o tom, že evidence piva vedená podle § 37 a 38 bude vedena společně za ty daňové sklady, které provozuje stejný provozovatel a pro které je místně příslušný.
(1) Pokud je pivo dováženo, je zdaňováno základní sazbou daně.
(2) Při dovozu piva vyrobeného v malém nezávis-lém pivovaru je pivo zdaňováno sníženou sazbou daně, pokud je prokázáno potvrzením vydaným příslušnými úřady státu původu piva, že pivo bylo vyrobeno v malém nezávislém pivovaru s roční výrobou nepřesahující 200 000 hl. Na tomto potvrzení se uvede roční výroba piva v hektolitrech. Pokud není původ piva z malého nezávislého pivovaru prokázán, pivo je zdaňováno základní sazbou daně.
(3) Koncentrace dovážených piv vyjádřená ve stupních Plato (^oP) je pro účely tohoto zákona považována za koncentraci piva vyjádřenou v hmotnostních procentech extraktu původní mladiny.

Hlava IV: Daň z vína a meziproduktů

(1) Plátcem není fyzická osoba, která na daňovém území České republiky vyrábí výhradně tiché víno (§ 93 odst. 3), za podmínky, že celkové množství vyrobeného tichého vína za kalendářní rok nepřesáhne 2 000 litrů.
(2) Tiché víno vyrobené fyzickou osobou na daňovém území České republiky za podmínky uvedené v odstavci 1 nemůže být dopravováno do jiného členského státu pro účely podnikání (§ 31).
(3) Tiché víno vyrobené fyzickou osobou na daňovém území České republiky za podmínky uvedené v odstavci 1 nemůže být uvedeno do režimu podmíněného osvobození od daně.
(4) Pokud fyzická osoba poruší podmínky stanovené v v odstavcích 1 až 3, je povinna se zaregistrovat jako plátce nejpozději do 15 kalendářních dní ode dne porušení těchto podmínek.
(1) Předmětem daně pro účely tohoto zákona jsou vína a fermentované nápoje (dále jen "vína") a meziprodukty uvedené pod kódy nomenklatu- ry 2204, 2205, 2206, které obsahují více než 1,2 % objemových alkoholu, nejvýše však 22 % objemových alkoholu.
(2) Šumivým vínem se pro účely tohoto zákona rozumí všechny výrobky, které jsou plněny do lahví s hřibovitou zátkou pro šumivé víno, která je upevněná zvláštním úchytným zařízením, nebo které při uzavřeném obsahu při 20 °C mají přetlak 3 bary a více, který lze odvodit z přítomnosti rozpuštěného oxidu uhličitého, a které jsou uvedené pod následujícími kódy nomenklatury:
(3) Tichým vínem se pro účely tohoto zákona rozumí výrobky, které nejsou šumivým vínem vymezeným v odstavci 2 a které jsou uvedené pod následujícími kódy nomenklatury:
(4) Meziprodukty se pro účely tohoto zákona rozumí všechny výrobky, které jsou uvedené pod kódy nomenklatury 2204, 2205 a 2206, jejichž skutečný obsah alkoholu přesahuje 1,2 % objemových, ale nepřesahuje 22 % objemových, které nejsou šumivým ani tichým vínem nebo nepodléhají dani z piva.
(1) Při uvedení tichého vína vyrobeného fyzickou osobou na daňovém území České republiky do volného daňového oběhu povinnost daň přiznat a zaplatit nevzniká, pokud jsou splněny podmínky uvedené v § 92 odst. 1 až 3.
(2) Povinnost daň přiznat a zaplatit vzniká také fyzické osobě, která se stala plátcem podle § 92 odst. 4, dnem porušení podmínek stanovených v § 92 odst. 1 až 3, a týká se množství tichého vína vyrobeného od 1. ledna kalendářního roku, ve kterém povinnost daň přiznat a zaplatit vznikla.
Základem daně je množství vína a meziproduktů vyjádřené v hektolitrech.
Sazby daně jsou stanoveny takto:

	Text	Sazba daně
	Šumivá vína podle § 93 odst. 2	2 340 Kč/hl
	Tichá vína podle § 93 odst. 3	0 Kč/hl
	Meziprodukty podle § 93 odst. 4	2 340 Kč/hl

(1) Od daně je také osvobozeno víno a meziprodukty
(2) Od daně jsou dále osvobozena vína a meziprodukty ve výši technicky zdůvodněných skutečných výrobních ztrát. Celní úřad je oprávněn posoudit, zda tyto ztráty odpovídají charakteru činnosti plátce a obvyklé výši ztrát obdobných jiných plátců při stejné činnosti, a vyžadovat prokázání ztrát a o zjištěný rozdíl upravit základ daně.
(3) Od daně je dále osvobozeno víno a meziprodukty určené k použití jako vzorky pro povinné rozbory,⁵³⁾ nezbytné výrobní zkoušky, nebo jako vzorky odebrané celním úřadem.
(4) Evidence vína a meziproduktů osvobozených od daně dle tohoto ustanovení se vede odděleně. Evidence se uchovává po dobu 10 let od konce kalendářního roku, ve kterém byla tato evidence vyhotovena.
(1) Tiché víno podle § 93 odst. 3, osvobozené od daně podle § 97 odst. 1, se přijímá a užívá bez zvláštního povolení.
(2) Víno a meziprodukty osvobozené podle § 97 odst. 3 se přijímají a užívají bez zvláštního povolení.
(1) Vznikne-li povinnost daň přiznat a zaplatit právnické nebo fyzické osobě, která vyrábí tiché víno (§ 93 odst. 3) podle § 99 odst. 3 nebo §100a, daňové přiznání se podává do 25 dnů po skončení zdaňovacího období, ve kterém tato povinnost vznikla, a daň je splatná jednou částkou za měsíc, a to ve lhůtě 40 dnů po skončení tohoto zdaňovacího období.
(2) Nevznikne-li právnické nebo fyzické osobě, která vyrábí tiché víno (§ 93 odst. 3) podle § 99 odst. 3, ve zdaňovacím období daňová povinnost (§ 8 odst. 2), nejsou tyto osoby povinny podávat písemné sdělení podle zvláštního právního předpisu^60f).
(1) Daňovým skladem podle § 19 odst. 2 písm. b) může být jen sklad, jehož roční odbyt, případně předpokládaný roční odbyt vína je nejméně 100 hl nebo roční odbyt, případně předpokládaný roční odbyt meziproduktů je nejméně 100 hl. Toto omezení neplatí pro sklady, které víno a meziprodukty odesílají do jiného členského státu, popřípadě tyto výrobky z jiného členského státu přijímají.
(2) Ročním odbytem vína nebo meziproduktů se pro účely tohoto zákona rozumí množství vína nebo meziproduktů, které opustilo v kalendářním roce sklad podle odstavce 1.
(3) Právnická nebo fyzická osoba, která není malým výrobcem vína podle § 100a a která vyrábí v jednom prostorově ohraničeném místě tiché víno [§ 93 odst. 3)], nemusí toto víno vyrábět v podniku na výrobu vybraných výrobků [§ 19 odst. 2 písm. a)], pokud zároveň v tomto místě nevyrábí šumivé víno nebo meziprodukty a pokud toto tiché víno není určeno pro dopravu do jiného členského státu v režimu podmíněného osvobození od daně nebo pokud nejsou do tohoto místa z jiného členského státu víno nebo meziprodukty v režimu podmíněného osvobození od daně přijímány.
(4) Pokud právnická nebo fyzická osoba podle odstavce 3 nebo podle § 100a podá návrh na vydání povolení k provozování daňového skladu podle § 20, je povinna provést inventarizaci zásob tichého vína za přítomnosti úřední osoby celního úřadu. V den, kdy rozhodnutí o povolení k provozování daňového skladu nabude právní moci, se tyto zásoby tichého vína (§ 93 odst. 3) považují za uvedené do režimu podmíněného osvobození od daně.
(5) Tiché víno (§ 93 odst. 3) vyrobené fyzickou osobou uvedenou v § 92 odst. 1 není vyráběno v podniku na výrobu vybraných výrobků [§ 19 odst. 2 písm. a)].
(6) Vedlejší produkty^60d), které jsou předmětem daně, vznikající při výrobě tichého vína právnickou nebo fyzickou osobou podle § 99 odst. 3 nebo podle § 100a, a mají být odstraněny v souladu se zvláštním právním předpisem^60e), se na daňovém území České republiky dopravují do daňového skladu s dokladem podle § 100a odst. 4. Osoba dopravující vedlejší produkty je povinna tento doklad na vyžádání předložit celnímu úřadu .
(7) V daňovém skladu mohou být společně s vínem a meziprodukty umístěny tiché víno (§ 93 odst. 3) nebo vedlejší produkty podle odstavce 6 vyrobené malým výrobcem vína podle § 100a nebo právnickou nebo fyzickou osobou podle § 99 odst. 3, dále tiché víno vyrobené malým výrobcem vína v jiném členském státě. Takové tiché víno nebo vedlejší produkty se považují za uvedené do režimu podmíněného osvobození od daně.
(8) Provozovatel daňového skladu, který přijme do daňového skladu tiché víno vyrobené malým výrobcem vína z jiného členského státu, je povinen takové přijetí oznámit celnímu úřadu místně příslušnému přijímajícímu daňovému skladu zasláním kopie dokladu podle § 100a odst. 4.
(1) Tiché víno podle § 93 odst. 3 lze v režimu podmíněného osvobození od daně na daňovém území České republiky dopravovat bez dokladu uvedeného v § 27 nebo 27c, pokud se nejedná o dopravu mezi členskými státy (§ 25).
(2) Při dopravě tichého vína (§ 93 odst. 3) v režimu podmíněného osvobození od daně bez dokladu podle odstavce 1 je právnická nebo fyzická osoba dopravující tiché víno povinna na vyžádání předložit celnímu úřadu nebo celnímu ředitelství doklady provázející tiché víno při dopravě.^60a) (1) Malým výrobcem vína se pro účely tohoto zákona rozumí právnická nebo fyzická osoba, která vyrábí výhradně tiché víno (§ 93 odst. 3), přičemž průměrná roční výroba^60b) tohoto vína nepřevýší 1000 hl a toto víno není vyráběno v podniku na výrobu vybraných výrobků [§ 19 odst. 2 písm. a)].
(2) Pokud je tiché víno vyrobené malým výrobcem vína dopravováno do daňového skladu na daňovém území České republiky, nepoužije se doklad prokazující zdanění podle § 5, ale doklad podle odstavce 4.
(3) Pokud je tiché víno vyrobené malým výrobcem vína dopravováno do daňového skladu v jiném členském státě, použije se doklad podle odstavce 4.
(4) Při dopravě tichého vína do daňového skladu podle odstavců 2 a 3 se použije doklad stanovený v příslušném předpisu Evropských společenství^60a). Malý výrobce tichého vína je povinen tento doklad na vyžádání předložit celnímu úřadu nebo celnímu ředitelství.
(5) Malý výrobce vína je povinen před zahájením dopravy tichého vína do daňového skladu uvědomit celní úřad místně příslušný místu, kde se tiché víno vyrábí, skladuje, zpracovává, přijímá nebo odesílá.
(6) Nevznikne-li malému výrobci vína ve zdaňovacím období daňová povinnost (§ 8 odst. 2), není tento malý výrobce vína povinen podávat písemné sdělení podle zvláštního právního předpisu^60f).
Celní úřad může rozhodnout o tom, že evidence vína vedená podle § 37 a 38 bude vedena společně za ty daňové sklady, které provozuje stejný provozovatel a pro které je místně příslušný.

Hlava V: Daň z tabákových výrobků

Plátce je také právnická nebo fyzická osoba, která poruší zákaz prodeje cigaret konečnému spotřebiteli za cenu vyšší, než je cena pro konečného spotřebitele uvedená na tabákové nálepce (§ 112).
(1) Předmětem daně jsou tabákové výrobky.
(2) Tabákovými výrobky se pro účely tohoto zákona rozumí cigarety, doutníky, cigarillos a tabák ke kouření.
(3) Pro účely tohoto zákona se rozumí
(4) Cigaretami se pro účely tohoto zákona rozumí také výrobky, které obsahují zcela nebo částečně i jiné látky než tabák a které splňují ostatní podmínky uvedené v odstavci 3 písm. a) s výjimkou výrobků uvedených v odstavci 8.
(5) Doutníky a cigarillos se pro účely tohoto zákona rozumí také výrobky, které obsahují částečně i jiné látky než tabák a které splňují ostatní podmínky uvedené v odstavci 3 písm. b).
(6) Tabákem ke kouření se pro účely tohoto zákona rozumí také výrobek, který obsahuje zcela nebo částečně i jiné látky než tabák a který splňuje ostatní podmínky uvedené v odstavci 3 písm. c) s výjimkou výrobků uvedených v odstavci 8, nebo výrobek neuvedený v odstavci 3 písm. c), pokud je určen k jinému účelu než ke kouření a současně je možné tento výrobek kouřit a je upravený pro prodej konečnému spotřebiteli.
(7) Tabákovým odpadem se pro účely tohoto zákona rozumí zbytky z tabákových listů a zbytky vzniklé při zpracování a výrobě tabákových výrobků.
(8) Za tabákové výrobky se nepovažují výrobky, které neobsahují tabák, splňují podmínky uvedené v odstavci 3 písm. a) nebo c), používají se výlučně k lékařským účelům a potvrzení o této skutečnosti vydá Ministerstvo zdravotnictví České republiky nebo jím pověřená instituce.
Povinnost daň přiznat a zaplatit vzniká také dnem porušení zákazu prodeje cigaret konečnému spotřebiteli za cenu vyšší, než je cena pro konečného spotřebitele uvedená na tabákové nálepce (§ 112).
(1) Základem daně pro procentní část daně u cigaret je cena pro konečného spotřebitele podle § 103.
(2) Základem daně pro pevnou část daně u cigaret je množství vyjádřené v kusech.
(3) Základem daně u doutníků a cigarillos je množství vyjádřené v kusech a u tabáku ke kouření množství vyjádřené v kilogramech.
(1) Cenou pro konečného spotřebitele se rozumí cena, která je stanovena cenovým rozhodnutím podle zákona o cenách⁶¹⁾ jako cena pro konečného spotřebitele jednotkového balení určeného k přímé spotřebě, nestanoví-li tento zákon jinak. Tato cena obsahuje i daň z přidané hodnoty.
(2) Výrobce, oprávněný příjemce nebo dovozce podá Celnímu úřadu pro Středočeský kraj (dále jen "pověřený celní úřad") návrh na stanovení ceny pro konečného spotřebitele. Výrobce nebo dovozce se sídlem, popřípadě místem pobytu v jiném státě, může k podání návrhu na stanovení ceny pro konečného spotřebitele pověřit osobu se sídlem, organizační složkou svého podniku, popřípadě místem pobytu na daňovém území České republiky, která je oprávněna dopravovat tabákové výrobky v režimu podmíněného osvobození od daně z jiného státu.
(3) Pro cigarety se stejným obchodním názvem a o stejném počtu kusů v jednotkovém balení musí být stanovena stejná cena pro konečného spotřebitele.
(4) Váženým cenovým průměrem se pro účely tohoto zákona rozumí vážený průměr cen cigaret pro konečného spotřebitele přepočtený na jeden kus, který stanoví Ministerstvo financí na základě výsledků inventur tabákových nálepek za předchozí kalendářní rok.
(5) Pro cigarety, které nejsou značeny tabákovými nálepkami, je cena pro konečného spotřebitele totožná s cenou stanovenou pro cigarety, které musí být značeny tabákovou nálepkou, se stejným obchodním názvem a o stejném počtu kusů v jednotkovém balení. Nelze-li určit cenu pro konečného spotřebitele podle věty první, je cenou pro konečného spotřebitele vážený cenový průměr.
(6) Vážený cenový průměr slouží k výpočtu výše sazeb daně z cigaret v souladu s právním předpisem Evropského společenství^61a).
(7) Cena pro konečného spotřebitele musí být uvedena na tabákové nálepce.
(8) Cigarety lze uvádět do volného daňového oběhu pouze s tabákovou nálepkou s uvedenou cenou pro konečného spotřebitele platnou od data účinnosti cenového rozhodnutí do posledního dne účinnosti tohoto cenového rozhodnutí.
(1) Sazby daně jsou stanoveny takto:

	Text	Sazba daně
		Procentní část	Pevná část	Minimální
	cigarety	28 %	1,12 Kč/kus	celkem nejméně však 2,10 Kč/kus
	doutníky, cigarillos		1,25 Kč/kus
	tabák ke kouření		1 400,00 Kč/kg

(2) Výše daně u doutníků, cigarillos a tabáku ke kouření se vypočítá jako součin základu daně a pevné sazby daně, přičemž pro výpočet daně z tabáku ke kouření je rozhodující hmotnost tabáku ke kouření v okamžiku vzniku povinnosti daň přiznat a zaplatit.
(3) Výše daně u cigaret při použití pevné části a procentní části sazby daně se vypočítá jako součet následujících položek:
(4) Výše daně u cigaret při použití minimální sazby daně se vypočítá jako součin minimální sazby daně a počtu kusů.
(5) Tabákový provazec v délce do 80 mm včetně se považuje za 1 kus cigarety.
(6) Tabákový provazec delší než 80 mm, ne však delší než 110 mm, se považuje za 2 kusy cigaret. Tabákový provazec delší než 110 mm, ne však delší než 140 mm, se považuje za 3 kusy cigaret. Každých dalších, i započatých, 30 mm tabákového provazce se považuje za další 1 kus cigarety.
(7) Je-li výše daně u cigaret vypočtená při použití pevné a procentní části sazby daně nižší než výše daně vypočtená při použití minimální sazby daně, použije se výše daně vypočtená při použití minimální sazby daně.
(1) Od daně jsou osvobozeny tabákové výrobky určené k použití pro zkoušky týkající se kvality výrobku a zkoušky související se zabezpečením kvality měření, nebo nezbytné výrobní zkoušky za podmínky, že tyto tabákové výrobky budou v průběhu zkoušek prokazatelně spotřebovány, zničeny nebo znehodnoceny, a to v technologicky odůvodněném množství. Zkoušky mohou být prováděny pouze v laboratořích akreditovaných podle technické normy ČSN EN ISO/IEC 17025 pro předmět zkoušení tabák nebo tabákové výrobky.
(2) Od daně jsou osvobozeny také tabákové výrobky
(3) O odebrání nebo znehodnocení tabákových výrobků podle odstavce 2 sepíše celní úřad protokol. (4) Evidence tabákových výrobků osvobozených od daně podle tohoto ustanovení se vede odděleně. Evidence se uchovává po dobu 10 let od konce kalendářního roku, ve kterém byla tato evidence vyhotovena.
Tabákové výrobky osvobozené od daně podle § 105 odst. 2 se přijímají a užívají bez zvláštního povolení.
Právnická nebo fyzická osoba vystavující daňový doklad podle § 5 odst. 2, doklad o prodeji podle § 5 odst. 3 nebo doklad o dopravě podle § 5 odst. 4 je povinna uvést na těchto dokladech cenu pro konečného spotřebitele u cigaret a neuvádí výši spotřební daně celkem
(1) Tabákové výrobky musí být uvedeny do volného daňového oběhu nebo dovezeny na daňové území České republiky v uzavřeném jednotkovém balení, které je určeno pro přímou spotřebu, pokud není tímto zákonem stanoveno jinak.
(2) Tabákové výrobky musí být uvedeny do volného daňového oběhu, dovezeny na daňové území České republiky nebo dopraveny na daňové území České republiky z jiného členského státu v uzavřeném jednotkovém balení, které je určeno pro přímou spotřebu, pokud není tímto zákonem stanoveno jinak.
(3) Tabákové výrobky nemusí být dovezeny na daňové území České republiky v uzavřeném jednotkovém balení, pokud jsou určeny pro osobní spotřebu.
(4) Tabákové výrobky nemusí být dovezeny na daňové území České republiky nebo dopraveny z jiného členského státu na daňové území České republiky v uzavřeném jednotkovém balení, pokud jsou určeny pro osobní spotřebu nebo pokud jsou dopravovány v režimu podmíněného osvobození od daně s následným umístěním v daňovém skladu. Tabákové výrobky nemusí být uvedeny do volného daňového oběhu v uzavřeném jednotkovém balení, pokud jsou osvobozeny od daně podle § 105.
(5) Uzavřené jednotkové balení cigaret musí obsahovat nejméně 20 kusů cigaret s výjimkou uzavřených jednotkových balení cigaret osvobozených od daně podle § 105. Jednotkové balení smí obsahovat pouze takové tabákové výrobky, které podléhají stejné sazbě daně^61b).
(6) Prodejce tabákových výrobků je povinen prodávat tabákové výrobky v uzavřeném jednotkovém balení s neporušenou tabákovou nálepkou s výjimkou prodeje doutníků a cigarillos konečnému spotřebiteli, u kterých je povolen kusový prodej. Prodejce může uzavřené jednotkové balení cigaret a tabáku ke kouření otevřít pouze v případě kontroly jeho obsahu nebo v případě bezplatného poskytnutí jako zkušební vzorek. Při otevření takového balení musí dojít k poškození tabákové nálepky.
(7) Prodej jednotlivých doutníků a cigarillos se smí uskutečňovat pouze z otevřeného jednotkového balení určeného pro konečného spotřebitele, které je označeno tabákovou nálepkou.
(1) Dovozce, který hodlá dovážet tabákové výrobky v rámci podnikatelské činnosti, je povinen tuto skutečnost písemně ohlásit celnímu úřadu nejpozději tři týdny před uskutečněním prvního dovozu.
(2) Dovozce se sídlem nebo trvalým pobytem na daňovém území České republiky uvede v ohlášení obchodní firmu nebo název a sídlo, je-li právnickou osobou, jméno a příjmení, popřípadě obchodní firmu a místo pobytu, je-li fyzickou osobou, právní formu, výši obchodního jmění a zákonného zástupce. Dále je dovozce povinen v ohlášení uvést, zda existuje dohoda o jednání ve shodě, a případně uvést výši podílu na obchodním jmění. Dovozce připojí k ohlášení soupis tabákových výrobků členěný podle druhů, obchodních názvů, druhu obalů, s uvedením počtu kusů, popřípadě kilogramů v jednotkovém balení.
(1) Oprávněný příjemce pro opakované přijímání vybraných výrobků podle § 22 a oprávněný příjemce pro jednorázové přijetí vybraných výrobků podle § 23 mohou přijímat pouze tabákové výrobky označené tabákovou nálepkou s výjimkou tabákových výrobků osvobozených od daně podle § 105.
(2) Úhrada hodnoty tabákových nálepek při jejich odběru nebo zajištění hodnoty tabákových nálepek podle § 119 odst. 4 písm. a) nebo b) je považováno za zajištění daně v případě, že oprávněný příjemce pro opakované přijímání vybraných výrobků podle § 22 přijímá výhradně tabákové výrobky a je současně odběratelem tabákových nálepek podle § 118 odst. 3.
(3) Úhrada hodnoty tabákových nálepek při jejich odběru nebo zajištění hodnoty tabákových nálepek podle § 119 odst. 4 písm. b) je považováno za zajištění daně v případě, že oprávněný příjemce pro jednorázové přijetí vybraných výrobků podle § 23 přijímá výhradně tabákové výrobky a je současně odběratelem tabákových nálepek podle § 118 odst. 3.
(4) Přijímá-li oprávněný příjemce pro opakované přijímání vybraných výrobků podle § 22 výhradně tabákové výrobky a není-li odběratelem tabákových nálepek podle § 118 odst. 3, postupuje se ve věci zajištění daně podle § 22 odst. 9.
(5) Přijímá-li oprávněný příjemce pro jednorázové přijetí vybraných výrobků podle § 23 výhradně tabákové výrobky a není-li odběratelem tabákových nálepek podle § 118 odst. 3, postupuje se ve věci zajištění daně podle § 23 odst. 4.
(6) Návrh na vydání povolení pro opakované nebo jednorázové přijímání tabákových výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně musí dále obsahovat soupis tabákových výrobků členěný podle druhů, obchodních názvů, druhu obalů, s uvedením počtu kusů, popřípadě kilogramů v jednotkovém balení.
Zrušen.
(1) Prodejce nesmí prodávat cigarety konečnému spotřebiteli za cenu nižší, než je cena pro konečného spotřebitele uvedená na tabákové nálepce, nestanoví-li tento zákon jinak. To neplatí při bezúplatném poskytnutí cigaret jako zkušebních vzorků nebo k reklamním účelům.
(2) Prodejce nesmí při prodeji cigaret konečnému spotřebiteli poskytnout žádnou slevu z ceny pro konečného spotřebitele včetně slevy poskytované na základě odbytu.
(3) Pokud je k cigaretám přidán nebo přibalen jiný předmět, nesmí být při prodeji konečnému spotřebiteli celková cena odlišná od ceny pro konečného spotřebitele uvedené na tabákové nálepce. Prodej cigaret nesmí být vázán na prodej jiných předmětů.
(1) Odchylně od § 110 se mohou v nezbytně nutných případech prodávat cigarety konečnému spotřebiteli za cenu nižší, než je cena pro konečného spotřebitele uvedená na tabákové nálepce, aby výrobci, dovozci nebo prodejci bylo umožněno vyprodání zásob v případě prohlášení konkursu, ukončení výroby, ukončení prodeje nebo ukončení podnikatelské činnosti a v případě exekuce.
(2) V případě uvedeném v odstavci 1 je vyžadován k prodeji cigaret konečnému spotřebiteli za cenu nižší, než je cena pro konečného spotřebitele uvedená na tabákové nálepce, souhlas pověřeného celního úřadu.
(3) Prodej za nižší cenu nevede k nároku na snížení a vrácení daně.
Konečný spotřebitel nesmí nakupovat cigarety za cenu nižší, než je cena pro konečného spotřebitele uvedená na tabákové nálepce, nestanoví-li tento zákon jinak. To neplatí při bezúplatném nabytí cigaret jako zkušebních vzorků.
Prodejce nesmí prodávat cigarety konečnému spotřebiteli za cenu vyšší, než je cena pro konečného spotřebitele uvedená na tabákové nálepce. Pokud prodejce prodá cigarety za cenu vyšší, než je cena pro konečného spotřebitele uvedená na tabákové nálepce, vzniká povinnost přiznat a zaplatit daň ve výši součinu procentní části sazby daně podle § 104 odst. 1 a rozdílu ceny, za kterou byly cigarety prodány, a ceny uvedené na tabákové nálepce.
Tabákové výrobky nesmí být výhrou v loterii nebo v podobné sázkové hře.⁶²⁾
(1) Tabákové výrobky vyrobené na daňovém území České republiky nebo na daňové území České republiky dovezené musí být značeny tabákovou nálepkou, pokud není v odstavci 5 stanoveno jinak.
(2) Tabákové výrobky vyrobené na daňovém území České republiky, na daňové území České republiky dovezené nebo na daňové území České republiky dopravené z jiného členského státu musí být značeny tabákovou nálepkou^62a), pokud nejsou dopravovány v režimu podmíněného osvobození od daně s následným umístěním v daňovém skladu nebo pokud není v odstavci 6 nebo 7 stanoveno jinak.
(3) Značit tabákové výrobky tabákovými nálepkami je povinen výrobce, oprávněný příjemce nebo dovozce tabákových výrobků nebo dodavatel se sídlem mimo daňové území České republiky.
(4) Tabákové výrobky značené poškozenou tabákovou nálepkou nebo značené jiným způsobem, než je stanoveno, se považují za neznačené. Tabákové nálepky zeslabené naseknutím se nepovažují za poškozené.
(5) Tabákovou nálepkou nesmí být značeny tabákové výrobky, které
(6) Tabákovou nálepkou nesmí být značeny tabákové výrobky, které
(7) Tabákovou nálepkou nemusí být značeny tabákové výrobky, pokud jsou osvobozeny od daně podle § 11 odst. 1 nebo § 105, nebo pokud jsou dovezeny na daňové území České republiky nebo dopraveny z jiného členského státu na daňové území České republiky pro osobní spotřebu (§ 32 odst. 4).
(1) Ke kontrole značení tabákových výrobků skladovaných nebo prodávaných jsou oprávněny tyto orgány:
(dále jen "kontrolní orgány"), které jsou v případě zjištění neznačených tabákových výrobků povinny neprodleně informovat příslušný celní úřad a obecní živnostenský úřad.
(2) Kontrolu značení tabákových výrobků provádějí kontrolní orgány obdobným postupem jako ostatní kontrolní činnost vykonávanou podle zvláštních právních předpisů, které stanoví jejich působnost. Kontrolní nález obsažený ve zprávě o kontrole se považuje pro potřeby tohoto zákona za důkaz pro řízení o přestupku nebo o jiném správním deliktu.
(3) Pokud jsou při provádění kontroly podle odstavce 2 zjištěny neznačené tabákové výrobky, vydá kontrolní orgán rozhodnutí o předběžném opatření, ve kterém stanoví zajištění těchto výrobků. Pokud je kontrolní činnost součástí kontroly prováděné v rámci správy daní, uplatní se postup pro zajištění věci při správě daní. Nelze-li rozhodnutí o zajištění neznačených tabákových výrobků předat osobě, u níž byly zjištěny , zakládá se toto rozhodnutí jako nedoručitelné ve spise. Obdobně se postupuje, je-li tato osoba neznámá.
(4) Skladováním neznačených tabákových výrobků mimo režim podmíněného osvobození od daně se pro účely tohoto zákona rozumí jejich skladování v prostorách k tomu určených (skladech), v dopravních prostředcích, a to i při přepravě, v kancelářích nebo jiných prostorách a v prodejních místech včetně stánkového a obdobného prodeje.
(1) Objednávka tabákových nálepek plní funkci daňového přiznání s výjimkou tabákových výrobků, u kterých vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit podle § 9 odst. 3 písm. e), § 9 odst. 3 písm. f) nebo §101a.
(2) Daň je zaplacena použitím tabákové nálepky. Tabákové nálepky musí být použity v okamžiku, kdy vzniká povinnost daň přiznat a zaplatit.
(3) Tabákové výrobky lze značit tabákovými nálepkami pouze v daňovém skladu nebo mimo daňové území České republiky. Tabákové nálepky se použijí v daňovém skladu, pro který byly odebrány.
(4) Použitím tabákové nálepky se rozumí umístění tabákové nálepky na jednotkovém balení a pod průhledný přebal, pokud se tento používá, tak, aby při otevření jednotkového balení došlo k jejímu poškození.
(1) Pokud provozovatel daňového skladu provozuje pouze jeden daňový sklad, zajištění daně poskytnuté složením nebo převodem finančních prostředků na depozitní účet pro zajištění daně zřízený celním úřadem činí nejvýše 50 000 000 Kč.
(2) Pokud provozovatel daňového skladu provozuje více než jeden daňový sklad, zajištění daně poskytnuté složením nebo převodem finančních prostředků na depozitní účet pro zajištění daně zřízený celním úřadem činí, bez ohledu na to, kolik daňových skladů provozuje, nejvýše 100 000 000 Kč.
Návrh na vydání povolení k provozování daňového skladu musí dále obsahovat soupis tabákových výrobků členěný podle druhů, obchodních názvů, druhu obalů, s uvedením počtu kusů, popřípadě kilogramů v jednotkovém balení.
(1) Nákup tabákových nálepek od jejich výrobce, jejich přepravu od výrobce tabákových nálepek k pověřenému celnímu úřadu a jejich odběr na daňovém území České republiky výrobcem nebo dovozcem (dále jen "odběratel") zajišťuje pověřený celní úřad, který zároveň vykonává kontrolu přepravy, uložení a užití tabákových nálepek u odběratele.
(2) Nákup tabákových nálepek od jejich výrobce, jejich přepravu od výrobce tabákových nálepek k pověřenému celnímu úřadu a jejich odběr na daňovém území České republiky výrobcem, oprávněným příjemcem nebo dovozcem zajišťuje pověřený celní úřad, který zároveň vykonává kontrolu přepravy, uložení a užití tabákových nálepek u výrobce nebo dovozce.
(3) Výrobce nebo dovozce se sídlem, popřípadě místem pobytu v jiném státě, může pověřit osobu se sídlem, organizační složkou svého podniku, popřípadě místem pobytu na daňovém území České republiky, která je oprávněna dopravovat tabákové výrobky v režimu podmíněného osvobození od daně z jiného státu, k odběru tabákových nálepek. U tabákových nálepek pro cigarety může být touto pověřenou osobou pouze osoba, která byla stejným výrobcem nebo dovozcem zároveň pověřena k podání návrhu na stanovení ceny pro konečného spotřebitele (§ 103 odst. 2). Nákup a přepravu tabákových nálepek od jejich výrobce k pověřenému celnímu úřadu, jejich odběr na daňovém území České republiky osobou pověřenou k odběru tabákových nálepek a kontrolu přepravy, uložení a užití tabákových nálepek u této osoby zajišťuje pověřený celní úřad.
(4) Výrobce, oprávněný příjemce, dovozce nebo osoba pověřená k odběru tabákových nálepek podle odstavce 3 (dále jen "odběratel") jsou povinni si v objednávce sami vypočítat hodnotu odpovídající výši daňové povinnosti objednaných tabákových nálepek.
(5) Odběratel je povinen objednávat a odebírat tabákové nálepky výhradně u pověřeného celního úřadu.
(6) Pokud odběratel neodebere objednané tabákové nálepky do 60 dní ode dne doručení objednávky, pověřený celní úřad za účasti pověřené úřední osoby Generálního ředitelství cel neodebrané tabákové nálepky zničí a sepíše o tom protokol. Odběratel je povinen nahradit náklady spojené s výrobou a zničením těchto tabákových nálepek.
(7) Výrobce tabákových nálepek smí prodávat tabákové nálepky výhradně pověřenému celnímu úřadu.
(8) Odběratel nesmí obdržené tabákové nálepky prodat nebo jakýmkoliv způsobem bezúplatně předat jiným fyzickým nebo právnickým osobám s výjimkou pověřeného celního úřadu. Toto ustanovení se nevztahuje na případ, kdy tabákové nálepky jsou předány výrobcům nebo dodavatelům tabákových výrobků mimo daňové území České republiky za účelem označení tabákových výrobků pro uvedení do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky.
(9) Odběratel nesmí obdržené tabákové nálepky prodat nebo jakýmkoliv způsobem bezúplatně předat jiným fyzickým nebo právnickým osobám s výjimkou pověřeného celního úřadu. Toto ustanovení se nevztahuje na případ, kdy tabákové nálepky jsou předány výrobcům nebo dodavatelům tabákových výrobků v jiném členském státě nebo ve třetí zemi za účelem označení tabákových výrobků pro uvedení do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky.
(10) Odběratel je povinen uhradit cenu tabákových nálepek. Přepravu tabákových nálepek od pověřeného celního úřadu k odběrateli a jejich uložení a užití u odběratele zajišťuje tento odběratel na své vlastní náklady.
(11) Tabákové nálepky musí být objednány
(12) Pokud se změní sazba daně, lze objednat tabákové nálepky obsahující současně platnou sazbu daně, nejpozději šest týdnů před účinností změny sazby daně s uvedením termínů odběru. Tabákové nálepky lze odebrat nejdříve dva týdny po doručení objednávky pověřenému celnímu úřadu.
(13) Pokud se změní sazba daně, lze odebrat tabákové nálepky obsahující novou sazbu daně nejdříve šest týdnů před nabytím účinnosti nové sazby daně. Tabákové výrobky s tabákovými nálepkami obsahujícími novou sazbu daně lze uvádět do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky nejdříve dnem nabytí účinnosti nové sazby daně.
(14) Pokud se změní sazba daně, mohou být tabákové výrobky s tabákovými nálepkami obsahujícími současně platnou sazbu daně vyrobeny, dovezeny a dopraveny na daňové území České republiky z jiného členského státu a uvedeny do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky nejpozději do dne nabytí účinnosti nové sazby daně.
(15) Pokud se změní sazba daně, mohou být tabákové výrobky s tabákovými nálepkami obsahujícími současně platnou sazbu daně vyrobeny, dovezeny a dopraveny na daňové území České republiky z jiného členského státu a uvedeny do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky nejpozději do konce měsíce po nabytí účinnosti nové sazby daně.
(16) Pokud se změní vzor tabákové nálepky, lze objednat tabákové nálepky starého vzoru nejpozději šest týdnů před účinností změny vzoru tabákové nálepky s uvedením termínů odběru. Tabákové nálepky lze odebrat nejdříve dva týdny po doručení objednávky pověřenému celnímu úřadu.
Zrušen.
(1) Povinnost uhradit hodnotu tabákové nálepky vzniká odběrem těchto nálepek. Hodnota tabákových nálepek odpovídá výši daňové povinnosti tabákového výrobku za jednotkové balení určené k přímé spotřebě.
(2) Hodnotu tabákových nálepek je odběratel povinen uhradit do 60 dní ode dne jejich odebrání od pověřeného celního úřadu.
(3) Odběratel je povinen poskytnout zajištění hodnoty tabákových nálepek objednaných u pověřeného celního úřadu, pokud není hodnota tabákových nálepek uhrazena již při jejich odběru. Zajištění se poskytuje
(4) Odběratel je povinen poskytnout zajištění hodnoty tabákových nálepek objednaných u pověřeného celního úřadu, pokud není hodnota tabákových nálepek uhrazena již při jejich odběru. Zajištění se poskytuje
(5) Odběrateli tabákových nálepek, který předloží doklad o tom, že byla uhrazena hodnota tabákových nálepek odebraných pro tabákové výrobky na daňovém území České republiky, vzniká nárok na vrácení této hodnoty tabákových nálepek za podmínek, že
K zajištění úhrady hodnoty tabákových nálepek vzniká na základě tohoto zákona zástavní právo⁶³⁾ k odebraným tabákovým nálepkám dosud nepoužitým na jednotkovém balení.
(1) Odběratel je povinen vést evidenci odebraných, použitých a vrácených tabákových nálepek a uchovávat evidenci a doklady, na jejichž základě byly zápisy v evidenci provedeny, po dobu deseti let od konce kalendářního roku, ve kterém byly tyto doklady vystaveny.
(2) Odběratel je povinen provést inventuru tabákových nálepek za každý kalendářní rok. Dále je povinen nejpozději do 31. ledna každého kalendářního roku oznámit pověřenému celnímu úřadu výsledek inventury tabákových nálepek za předchozí kalendářní rok. Pověřený celní úřad zašle souhrnné údaje o výsledcích inventur za všechny odběratele Ministerstvu financí nejpozději do 15. února každého kalendářního roku.
(1) Odběratel může vrátit pověřenému celnímu úřadu poškozené nebo znečištěné tabákové nálepky, pokud prokáže, že jde o tabákové nálepky nabyté v souladu s tímto zákonem. U poškozených tabákových nálepek musí jejich nepoškozená část činit alespoň 60 % celkové plochy tabákové nálepky. Je-li poškozená tabáková nálepka složena z více částí, musí být zřejmé, že jednotlivé části patří k sobě. U poškozených a znečištěných tabákových nálepek pro cigarety musí být výše ceny pro konečného spotřebitele a počet kusů, které jsou natištěny na tabákové nálepce, prokazatelné. U poškozených a znečištěných tabákových nálepek pro doutníky, cigarillos a tabák ke kouření musí být počet kusů, popřípadě kilogramů, které jsou natištěny na tabákové nálepce, prokazatelný.
(2) Za poškozené nebo znečištěné tabákové nálepky, které splňují podmínky uvedené v odstavci 1, vrátí pověřený celní úřad hodnotu tabákových nálepek, pokud již byla hodnota tabákových nálepek uhrazena. Pověřený celní úřad vrácené poškozené nebo znečištěné tabákové nálepky zničí za účasti pověřené úřední osoby Generálního ředitelství cel . O zničení vrácených poškozených nebo znečištěných tabákových nálepek sepíše protokol.
(3) Odběratel může vrátit pověřenému celnímu úřadu nepoužité tabákové nálepky. Pověřený celní úřad vrátí odběrateli hodnotu tabákových nálepek, pokud již byla hodnota tabákových nálepek uhrazena. Pověřený celní úřad vrácené tabákové nálepky zničí za účasti pověřené úřední osoby Generálního ředitelství cel . O zničení vrácených tabákových nálepek sepíše protokol.
(4) Pokud Ministerstvo financí vydá vyhlášku, kterou se změní vzor tabákové nálepky, je odběratel povinen vrátit pověřenému celnímu úřadu nepoužité tabákové nálepky starého vzoru nejpozději do 30 dní ode dne nabytí účinnosti vyhlášky. V případě, že byly tabákové nálepky vyvezeny do třetích zemí, vrátí odběratel nepoužité tabákové nálepky starého vzoru pověřenému celnímu úřadu nejpozději do 80 dní ode dne nabytí účinnosti vyhlášky.
(5) Za vrácené tabákové nálepky starého vzoru, pokud nedošlo ke změně sazby daně, vydá pověřený celní úřad bezúplatně tabákové nálepky nového vzoru do 30 dní ode dne, kdy mu byly tabákové nálepky vráceny. Pověřený celní úřad vrácené tabákové nálepky starého vzoru zničí za účasti pověřené úřední osoby Generálního ředitelství cel . O zničení vrácených tabákových nálepek sepíše protokol.
(6) Odběratel je povinen bezodkladně vrátit pověřenému celnímu úřadu nepoužité tabákové nálepky, včetně tabákových nálepek poškozených nebo znečištěných podle odstavce 1, v případě ukončení své činnosti. Pokud odběratel již uhradil hodnotu tabákových nálepek, vrátí mu pověřený celní úřad tuto částku.
(7) Odběratel může požádat pověřený celní úřad o úřední dozor nad zničením tabákových nálepek nalepených na jednotkových baleních. Žádost se může vztahovat pouze na výrobky, které odběratel vyrobil, dovezl nebo dopravil z jiného členského státu. Úředním dozorem se rozumí účast úřední osoby pověřeného celního úřadu, při zničení tabákových nálepek nalepených na jednotkových baleních, které na své náklady zajistí odběratel. Zničení tabákových nálepek pod úředním dozorem lze provést pouze na daňovém území České republiky. Pověřený celní úřad je povinen této žádosti vyhovět. Odběrateli vzniká nárok na vrácení hodnoty tabákových nálepek dnem zničení tabákových nálepek pod úředním dozorem. Nárok na vrácení lze uplatnit pouze tehdy, jestliže byla hodnota tabákových nálepek již uhrazena.
(8) Za ztracené tabákové nálepky a za tabákové nálepky poškozené z více než 40 % se náhrada neposkytuje.
(9) Dojde-li ke změně sazby daně, může odběratel nepoužité tabákové nálepky vrátit pověřenému celnímu úřadu. Pokud odběratel již uhradil hodnotu tabákových nálepek, vrátí mu pověřený celní úřad tuto částku.
(1) Odběratel může požádat pověřeného správce daně o snížení úhrady nebo zajištění.
(2) Snížením úhrady nebo zajištění se pro účely tohoto zákona rozumí snížení úhrady hodnoty tabákových nálepek při jejich odběru nebo snížení zajištění hodnoty tabákových nálepek při jejich odběru.
(3) Žádost o snížení úhrady nebo zajištění může podat odběratel, který v průběhu 2 let přede dnem podání žádosti o snížení úhrady nebo zajištění
(4) Odběratel odebírá tabákové nálepky pravidelně, pokud doba mezi jednotlivými odběry nepřesáhne 90 dní.
(5) Odběratel může o vydání rozhodnutí o snížení úhrady nebo zajištění, které má bezprostředně navazovat na stávající rozhodnutí o snížení úhrady nebo zajištění, požádat nejdříve 4 a nejpozději 3 měsíce před uplynutím doby, na kterou bylo původní rozhodnutí o snížení úhrady nebo zajištění vydáno; tuto lhůtu nelze navrátit v předešlý stav.
(6) V případě zamítnutí žádosti o snížení úhrady nebo zajištění lze novou žádost podat nejdříve po uplynutí 3 měsíců ode dne nabytí právní moci tohoto zamítavého rozhodnutí.
Pověřený správce daně rozhodne o snížení úhrady nebo zajištění, pokud odběratel
(1) Rozhodnutí o snížení úhrady nebo zajištění se vydává na dobu 1 roku počínaje prvním dnem kalendářního čtvrtletí následujícím po nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.
(2) Pověřený správce daně rozhodne o žádosti o snížení úhrady nebo zajištění do 60 dní od zahájení řízení; ve zvlášť složitých případech rozhodne do 90 dní.
(3) V případě, že rozhodnutí o snížení úhrady nebo zajištění má bezprostředně navazovat na stávající rozhodnutí o snížení úhrady nebo zajištění, nelze toto nové rozhodnutí vydat před uplynutím lhůty pro podání žádosti o snížení úhrady nebo zajištění.
(1) Pověřený správce daně v rozhodnutí o snížení úhrady nebo zajištění uvede výši tohoto snížení pro jednotlivý odběr ve výši 10 % hodnoty tabákových nálepek.
(2) Pověřený správce daně v rozhodnutí o snížení úhrady nebo zajištění uvede výši tohoto snížení pro jednotlivý odběr ve výši 20 % hodnoty tabákových nálepek, trvá-li snížení úhrady nebo zajištění nepřetržitě po dobu 9 měsíců před vydáním tohoto rozhodnutí.
(3) Pověřený správce daně v rozhodnutí o snížení úhrady nebo zajištění uvede výši tohoto snížení pro jednotlivý odběr ve výši 40 % hodnoty tabákových nálepek, trvá-li snížení úhrady nebo zajištění nepřetržitě po dobu 21 měsíců před vydáním tohoto rozhodnutí.
(4) Snížení úhrady nebo zajištění lze použít v daném kalendářním čtvrtletí pouze na ty bezprostředně po sobě jdoucí odběry tabákových nálepek, jejichž celková hodnota nepřesáhne 50 % celkové hodnoty tabákových nálepek odebraných za bezprostředně předcházející kalendářní rok.
Pověřený správce daně zruší rozhodnutí o snížení úhrady nebo zajištění v případě, že
(1) Odběratel je povinen oznámit pověřenému správci daně všechny skutečnosti, které mají vliv na splnění podmínek pro vydání rozhodnutí o snížení úhrady nebo zajištění, a to do 5 dní od jejího vzniku.
(2) Odběratel je do 5 dní ode dne zrušení rozhodnutí o snížení úhrady nebo zajištění povinen
(3) Jestliže na stávající rozhodnutí o snížení úhrady nebo zajištění nenavazuje bezprostředně nové rozhodnutí, je odběratel povinen nejpozději následující pracovní den po uplynutí doby, na kterou bylo stávající rozhodnutí vydáno,
Zrušeny.
Prováděcí právní předpis stanoví